Mé jméno je láska

Nádherný film s Tildou Swinton, herečkou s velkým H. Jak ta se umí položit do své role, to se hned tak nevidí. Jinak se ale vůbec nedivím celkem dost rozporuplnému hodnocení, on to totiž není film, který každého nadchne a možná na něj musí být i ta správná nálada. Celkem pomalu plynoucí děj, kdy se dostanete do jedné velmi zámožné rodiny a budete sledovat jakoby z dálky jednotlivé členy rodiny, jejich životy s jejích touhami, ale i jejich každodenními rutinními záležitostmi. Ta pozvolná gradace celého příběhu byla až fascinující. Pro mě osobně ten film byl jak nadýchaný obláček na obloze na který se nádherně dívá. K tomu vynikající kamera, atmosféra a pro mě jasná pětka. (19.01.2015)

Esence čili koncentrovaný výtažek toho nejlepšího co film může dát. Perfektní režie, chvílemi jsem si myslela, že se dívám ne nějaký kousek od Felliniho. Skvělá kamera Yoricka Le Sauxe podporuje dramatičnost děje a herecké umění Tildy Swinton , která bezesporu vévodí mezi ostatními postavami tohoto dramatu, ale je tak dokonalá a chytrá, že je neupozaďuje, naopak zajímáte se o ně taky. Pomalé tempo se nesmí zaměňovat s nudou, je přesně takové, aby vás plně vtáhlo do děje a rozsévá jakési neustálé napětí, které nepomíjí po celý film, i když se na stůl pouze dávají vidličky. Vše bravurně doplňuje hudba. Původně jsem chtěla na Básníka ze školky, toho jsem prošvihla a rozhodně nelituji, že jsem jako náhradu vybrala tenhle skvost. (27.03.2015)

Tíha viny způsobí, že řeknete to, co byste jinak zamlčeli, protože...zatloukat, zatloukat, zatloukat. Extrémně působivé drama s neuvěřitelnou Tildou Swinton. Zajímavě natočené. Pohledy kamery, prolínání reality s představami a vzpomínkami. Zdánlivá odtažitost postav, jejíž zdání se zhroutí ve vyhrocených situacích v závěru filmu. Realistické drama s trochou lartpourlartismu a dostatkem příběhu, aby to nebyla jen hezká nafouknutá bublina. (09.09.2012)

Tilda Swinton je novodobá Anna Karenina a Lady Chatterleyová zároveň. Jej hypnotické sexuálne prebúdzanie - láskyplne presvetlené zábery milovania na lúke, spolu so všetkým tým peľom, malinami a hmyzom - by lepšie neopísal ani D a v i d H. L a w r e n c e. Dá sa síce namietať dizajnérsky štýl rozprávania, ale na rozdiel od takého Fordovho filmu A Single Man je to zábavné konzumovať a ak ste v tej správnej nálade, vtiahne vás to úplne. (24.01.2011)

Vysoko umelecký zážitok rýdzo európskej kinematografickej hustoty. Ani si nepamätám kedy ma naposledy kompletne uchvátila práca s kamerou vo filme tak ako práve v Io sono l'amore. Keď už nie kvôli Tilde, minimálne jednej vášnivej erotickej scéne, zaujímavými rodinnými pomermi istej vplyvnej milánskej dynastie či kulinárskym špecialitám kuchára Antonia, tak kvôli strhujúcej kamere sa toto naozaj oplatí vidieť. Hudba neskutočne ladí s vizuálnym i obsahovým tónom filmu a predstavuje ďalší mimoriadny prvok, ktorý toto dielo ponúka. Príbeh nešťastnej bohatej dámy, ktorá sa vnútorne oslobodzuje a nachádza samu seba v náručí milenca tu už bol a nie raz, naratívny postup sa mi zdal trochu nevyvážený pretože od extrémne detailného a pomalého úvodu odrazu poskočí akosi rýchlo a človeku/mne by sa žiadalo trochu viac priestoru pre vývoj vzťahov medzi postavami. Ale to aj tak nič nemení na tom, že moja pozornosť bola zamestnaná od začiatku do konca, v značnej miere asi kvôli harmonickej kombinácii spomínaných audiovizuálnych prostriedkov. (03.06.2011)