Samotář Jim

Populární herec Steve Buscemi se ve své režijní tvorbě cíleně zaměřuje na životní outsidery, o kterých prohlašuje, že k nim měl před svým hereckým úspěchem nebezpečně blízko. Tentokrát se nepohybuje mezi hospodami a hospodskými flamendry jako ve své prvotině Můj nejmilejší bar, ale popisuje životní pocity mladého muže, který se v 27 letech bezcílně protlouká životem a živí se venčením psů. To není právě dobrá základna pro zdravé sebevědomí, navíc s vědomím, že rodiče už ve svých 20 letech založili úspěšnou firmu a celý život bez škobrtnutí dokázali pracovat na svém americkém snu. Jimův bratr je na tom stejně a po rozpadlém manželství i ztrátě zaměstnání musí vzít zavděk prací v podniku svých rodičů za minimální mzdu. Továrna díky asijské konkurenci má totiž už časy prosperity dávno za sebou. Jeho jediným záchytným bodem je trénink žákovského basketbalového týmu totálních looserů, kteří už 14 zápasů nedali jeden jediný koš. Tohle je východisko nenápadného nezávislého filmu, který úmyslně rezignuje na snahu nějak šokovat a lacině bavit. Zaměřuje se ale celkem zdařile na citovou drobnokresbu svých hrdinů a může se opřít o spolehlivé herecké výkony. Samozřejmě s výjimkou Liv Tyler, která nikdy nebyla, není a nebude charakterní herečkou, je to prostě modelka, která využívá svou sympatickou tvář půvabné holky od vedle a naštěstí nekazí a scénárista spolu s režisérem po ní nechtějí žádné herecké zázraky. Celkový dojem: 75 %. (14.10.2011)

Není radno si dát Samotáře Jima v melancholické náladě, hrozí totiž, že si zaděláte rovnou na depresi. Jim chronickými depresemi trpí a je v tom opravdu dobrý, staly se mu přítelem, s kterým se nechce rozloučit. Domů se vrací po letech jak zbitý pes, ale jinam nemá kam. Na co sáhne, dělá s náležitou apatií, vášně ani zbla, laskavost matky ho dusí ... a tak by mohl spokojeně zahnívat do smrti, kdyby mu do cesty nevstoupila ženská. Docela tichá voda, ale zamele břehem. Steve Buscemi si stejně jako v Můj nejmilejší bar opět zvolil obyčejné lidi s obyčejnými životy a natočil film, o kterém jistě někdo řekne, že je "o ničem". Jen houšť !!! (21.05.2007)

Nějak nevím, co si z toho mám vybrat, jak Samotáře Jima uchopit. Má to být romantika (příběh se sestřičkou)? Má to být krimi/akce (příběh s povedeným strýčkem)? Má to být drama (příběh Jimovy rodiny)? Celý film je takový nezáživný, utahaný, jako by se nemohl rozhodnout, kterou dějovou linii sledovat, kam se dále ubírat. Nuda, otrava... 50% (08.08.2010)

Samotár Jim je jednoduchý film, ktorého hrdinovia pôsobia na začiatku strašne nesympaticky. Typické vyžívanie sa Buscemiho vo svete totálnych looserov je tu očividné viac ako kedykoľvek predtým. Čo potom následne na filmu prekvapý je absolútna odovzdanosť príbehu a s totožnenie z postavami tak silné, že som sa na konci neubránil slzám. Casey Affleck podáva typický minimalistický výkon a ten sa blíži skoro k dokonalosti - jeho rozprava o samovraždách spisovateľov ma uchvátila. Čo sa týka ostatného osadenstva tak je to geniálny Mark Boone Junior, ktorého považujem už za dvorného Buscemiho herca a Mary Kay Place, ktorá podáva rozhodne najlepší zo svojich výkonov, ktorý je herecky aj po scénaristickej stránke absolútne bezchybný. Lurieho hudba dodáva filmu zvláštnu atmosféru rovnako ako aj digitálna kamera, ktorá robí všetko o trocha bezútešnejšie - ako keby sme sa nachádzali v hlavách predstaviteľov, ktoré nie sú až tak pokojné a utešené ako sa nám snažia pri vystupovaní v spoločnosti nahovoriť. Film je malým dielkom, ktoré bohužial istotne zapadne do zabudnutia, ale ten kto k nemu pritrafí, úplne náhodou ako ja, tak verím že bude veľmi spokojný. (30.06.2010)

Caseyho už jeho hlas predurčuje hrať takéto depresívne postavičky ... ohromne ma baví. Ten nevedel čo so sebou .. jedného by z neho aj porazilo. A tá jeho mama ... nešťastná to osoba. Bavil ma príbeh, ako to Steve natočil a hudba tiež výborná. Apropo, v správnom americkom filme, by to basketbalové družstvo zázrakom vyhralo, či? Silná štvorka pre tento nenápadný film o obyčajných životoch. (29.09.2017)