Císař Augustus

Posledne 2 dni som bol vystaveny 3 roznym "historickym" serialom (toto, Tut a Reign) a naozaj si neviem vybrat, ktory z nich ma privadzal do zurivosti najviac. V konecnom uctovani je to asi jedno, lebo som vsetky obdaril rovnakym hodnotenim. Naozaj nevidim dovod, preco je potrebne prekopat pomerne zname historicke fakty o zivote ci smrti Julia Caesara, Marka Antonia, ci Gaia Octavia, aby sa vo vysledku zrodil absolutne debilny film. (26.12.2015)

Hezky se na to kouká...zejména znalostí historie zcela nepolíbeným. 1) Celý příběh je historicky nesmyslný. Caesar žádá svého otroka, aby chránil jeho nástupce. Marcus Aurelius a Oktavian měli jiné vztahy i vzájemnou historii, mimochodem daleko zajímavější a dramatičtější, než je zde ukázáno. Jednotlivé historické události, pokud lze některé vysledovat, jsou zobrazeny zcela mimo mísu. No a milostný vztah budoucího Augusta s vestálkou...darmo mluvit. 2) Pěkný 27letý rodák z Caracasu Santiago Cabrera, syn chilského diplomata (Augustus) či 21letý Australan Christopher Egan (vojevůdce Agrippa) jsou milá zpestření velmi odbytého díla. (02.03.2016)

Od ubodání Caesara v senátu jsem napjatě očekávala jakýkoliv další historický fakt... Nepřišel. Vše, co následovalo, byla jen volně řazená posloupnost naprostých pitomostí. Jen bych ztrácela čas, kdybych je chtěla vyjmenovávat. Jo, pohybovaly se tam (aspoň některé) historické osobnosti a sem tam zmínili bitvu, která opravdu v římských dějinách proběhla. I to ale přišlo vniveč, stejně jako typově přesné obsazení M. Antonia, velmi pohledný (ač tedy velmi mladý) M. Agrippa a hezoučká Emily Blunt v roli jedné z Vestálek. Jak to vůbec mohl někdo zařadit jako historické drama? Nechápu... Pokud se to změní na parodii, budu možná uvažovat o přidání hvězdiček, ale i ta podle mě šla natočit lépe... (20.11.2011)

Bůh žehnej seriálu Řím. Tento odvárek předsavuje přesně to, co na filmech z této doby obvykle nesnáším. Zidealizované poměry a hlavní charaktery, kterým nevěříte ani pozdravení. Vše je černobílé a plytce podané. Snad krom Antonia jsou ostatní postavy hrány dosti toporně, což předně platí o ústřední dvojce. Asi nejlepší scéna je hned na začátku, kdy se Caesar vyznává ze své lásky k lidu a prosí otroka (!), aby na věci dohléhl. (15.01.2010)

Navzdory dobrému obsazení Marka Antonia a Caesara, nemohu dát jinak, než odpad, protože jsem obdivovatelem Říma, Caesara a Augusta. Když pominu totální časové zkomolení (které se dá tolerovat jen při excelentním provedení všeho ostatního, což není tento případ), je zde obrovské množství historických nesmyslů, polopravd a mýtů, které se autoři seriálu rozhodli udržovat při životě, nebo dokonce vymýšlet. 1) Augustus je zde vyobrazen jako přiblblý teenager 21. století. Octavian Augustus byl schopný, talentovaný, bezohledný a nelítostný muž už od svého mládí. Bojoval tvrdě za své dědictví a hned na počátku své vlády se nezdráhal dát zavraždit Caesarova biologického syna Caesariona. Určitě to nebyl uplakánek z tohoto seriálu. 2) Absurdně vyobrazení Hirtsius a Pansa byli ctihodní římští konzulové a generálové, kteří padli hrdinskou smrtí v bitvě u Mutiny. 3) Asi největší proplesknutí by si autoři zasloužili za vyobrazení Cicerona. Caesarův stoupenec, který mu poskytuje rady? Přítel Octaviána Augusta? Jako fakt? Ciceron nenáviděl Caesara a tato nenávist byla opětovaná, Ciceron byl odpůrcem veškeré Caesarovi politiky, idejí a byl zastáncem ústavy a republiky. Nebyl sice účasten vraždě Caesara, ale oslavoval jí. Dalo by se najít, ještě tisíc a jedna chyba, ale to tu nebudu rozepisovat. Kdyby tohle sledovali jen historičtí masochisté, pacienti po lobotomii a negramotné obyvatelstvo, nebyl by to problém, ale když tohle někdo hodí do televize, či jinam, a někdo věcí nepolíbený na to pak pohlédne, skončí to stejným zoufalstvím jako Gladiátor. Stejnou katastrofou pro pochopení a dochované znalosti o Římské republice a Římském impériu. (30.03.2019)