Ztracená duše

Zajímavý, ale silně znepokojující film. Po jeho zhlédnutí mě totiž napadlo, v čem může spočívat hlavní prokletí hebefilie ... Milovat cokoli jiného můžu celý život, například západy slunce za Kralickým Sněžníkem, ta hora tam bude stále stejně nádherná a majestátní, i to slunce mě bude stále stejně láskyplně píchat paprsky do očí... A když někdo miluje dospělou ženu, bude společně se svým stárnutím milovat i její stárnutí. Když... (12.01.2013)

...Ako hovoril známy komik, Benátky sú stará dáma, ktorej páchne z úst. • Giovanetto s údajne umeleckými sklonmi [teda po tej maliarskej stránke], následne prichádza do jedného z honosnejších, benátskych domov, aby povedzme navštívil svojho inžinierskeho strýka, a k tomu zrejme i slobodného murára: Fabia Stolza, ktorý určite skrýva[l] nejedno tajomstvo vo svojej mimoriadne exkluzívnej »tajomnej komnate«, nachádzajúcej sa až kdesi na poschodí, kde by mal pobývať i akýsi PoMäTeNý čLoVeK, ktorý to asi najskôr v hlave nemá úplne v poriadku; a to bola v podstate i ústredná línia udalostí, ktorú mala systematickým spôsobom objavovať čoraz viac zmätenejšia postava Tina Zanettiho v podaní tak trochu nevýrazného Danila Matteia, za to ale jeho akože priateľka: Lucia "Hore Bez" Pandinová, v nasledujúcom podaní Anicée Alvinovej, bola podľa môjho klasického názoru i na menšom, hereckom priestore, výraznejšou vo väčšej miere, a tak sa to mohlo možno predsa nakoniec obrátiť zo scenáristického kreditu od synovca k netere, čo by bolo vskutku oveľa interesantnejším výsledkom, než zrovna v takomto pomere? • Ako býva už vo zvyku, tak Risiho réžia nie vždy držala plne pohromade, ako by si divák asi chcel ["miestami naivne?"] predstavovať, no ako sa zvykne občasne hovorievať: „Proti gustu žiaden dišputát,” čo mi tentoraz zase [vy]kompenzovala pomaly budujúca, benátska atmosféra, ktorá predstavovala ďalší, kľúčový faktor hneď po ústrednom protagonistovi v podaní: Vittoria "Plynového muža" Gassmana, ktorý sa bez toho PLYNU [obrazne] v danom titule, akosi vôbec nedokázal zaobísť, nakoľko mal predstavovať akéhosi plynárenského Ing. s daným titulom, vedľa ktorého taká predstaviteľka: Sofia Stolzová v podaní francúzskej herečky: Cathariny Deneuveovej, nielenže pôsobila ako nejaká šedá myška, ale zároveň mi rovnako ani príliš extra nezapasovala do danej úlohy, v ktorej bol skrátka nevyužitý jej tvorivý potenciál; alebo teraz mi správne [od]povedzte, kohože to vlastne napadlo obsadiť vedľa seba tieto dve herecké veličiny z Talianska a Francúzska? Toto ani zďaleka nebol priam najideálnejší nápad! • A čo vhodné doplniť na úplný záver? Snáď iba toto: Podáva sa vynikajúca káva od Lucii, a k tomu sa na hlas vyhlási: E u F r A s I o ! (26.12.2023)

Psychologické mysterium se v určité chvíli překlopí do podoby známého románu R.L.Stevensona. Do Benátek přijíždí devatenáctiletý mladík, aby zde studoval na výtvarné škole. Benátky se svými architektonickými skvosty a kanály plnými odpadků jsou vskutku jako stará dáma, které páchne z úst. Zpočátku obyčejný a nezajímavý pobyt se pro Tina začíná postupně měnit a on se snaží přijít na tajemství domu i jeho obyvatel. Čím více se dozvídá, tím je zmatenější. Kdo vlastně jsou jeho příbuzní a co před ním skrývají? Uhrančivý V.Gassman a křehká C.Deneuve kralují snímku, jenž sice není příliš strašidelný, avšak lehce mrazivý a zneklidňující ano. Vše směřuje ke skvostné pointě, která je divákovi postupně odhalována, až se zjeví v celé své nahotě. Pomalé a tíživé. (26.12.2013)

Docela slušné italské drama, které mě do jisté míry zaujalo svým dějem i hereckými výkony, ale na můj vkus se tu objevila spousta nudných míst, které mě pomalu uspávali. Nejzajímavější asi bylo konečné rozuzlení, kde jsem se dočkal i té tolik slibované psychologické hry. Ovšem označení psychologický horor je dost nemístné, protože o horor jsem tady za celou dobu nezavadil. (26.01.2010)

Brrrr, tak si můžu poznačit: můj druhý hlasitý výkřik během sledování hororu. :o) To jsem si ještě během první půlhodiny málem v duchu stěžoval, že sice to vypadá hodně zajímavě, ale žádnou děsivou atmosféru to zatím na mě nedýchá. No jo, rafinovaný to režisér, rozehrát zdánlivě obyčejný příběh s kapkou mysteriózního tajemna a pak vybalit na diváka jednu prodlouženou primitivní lekačku... a jak jsem nahlédl do komentářů, potvrzuji si, že jsem oproti zdejším fajnšmekrům stále málo ostříleným hororovým divákem, když se mnou něco podobného dokáže otřást a navíc, když jsem neodhalil pointu ani trochu dřív, než hlavní hrdina, přestože jsem si jednou u toho řekl: nehraje snad ten Gassman tady rovnou dvojroli? Já však oceňuji, že s výjimkou oné první strašidelné scény (příp. možná i dvou dalších, kde ale děsivý výjev v té druhé již šlo po prvním prožitku plně předvídat) Dino Risi vůbec nesází na prvoplánové lekačky, spoustu krve, ani na žádné nadpřirozené šílenosti, naopak působivě s pomalu rozehraným napětím vtahuje do komorního dramatu, s temnou záhadou jednoho honosného domu a jedné rodinné historie uprostřed jinak prosluněných Benátek. Finále s odhalení krutého tajemství velmi zdařilé a v rámci žánru za mě vcelku pěkný psychologicky laděný kousek, dýchající zároveň tajemnem i romantikou. Líbila se mi i výtvarní stránka a ústřední hudební doprovod. [80%] (01.05.2022)