Ztracená duše

Hitchcockovským hororem lehce říznuté psychologické drama. Scénář hezky vznáší otázky a hezky na ně i odpovídá, závěrečná pointa mě překvapila, vše do sebe zapadá, je to hezky tajemné. Horší je to s udržováním napětí a s důvody všeho - ozubených koleček je sice hodně a šlapou spolehlivě ve složitém, diváka matoucím systému, na konci ale zbývá jedna otázka - bylo to všechno vůbec nutné? (02.01.2008)

Hm, tak s tímhle si moc nevím rady. Po hororu není vidu a slech představují dva, možná tři, výkřiky z půdy. De facto komornímu dramatu zase chybí hrany a sex nebo aspoň harašení. Snad jen ta špetka mystéria skrytého v rozlehlém a chátrajícím domě a dobře napsané i odehrané postavy ( Deneuve je Deneuve) zvedají laťku tohoto jinak fádního staromilského kusu. Asi jsem čekal víc. Tři. (07.01.2015)

Tam, kde jiní cítí tajemno, já se dopátrávám všedních detailů. Ano, Benátky jsou tajemné, detaily a první informace, které se dostávají k čerstvě ubytovanému studentovi, jsou kusé a to tajemno ještě více stupňující. Ovšem - budu-li člověkem s ne zcela zdravou psychikou a stále zachovanou sebereflexí, patrně nebudu vystavovat na odiv své problematické přednosti. Mystické je tedy vlastně nabílednijsoucí a je jen otázkou času, kdy se opravdová skutečnost vyjeví naplno. Vynikající Gassman a skvěle sekundující Deneuvevová z vcelku zřejmé věci tvoří skutečné drama, nesené sebeuvědomovanou tragikou vlastního životního údělu postav, které ztvárňují. Stojíme tváří v tvář lidské tragédii smrtelně raněného manželského páru, který se ve světle svého životního selhání snaží žít, jak nejlépe umí. Tajemné není všední, neboť všední je hrůzné. Hrůzné nenaplněním života a křehkostí bránící se psychiky. Lehce se to píše, těžce naopak tvoří a točí. To těžké je současně krásné. Krásné velkým, výsostným uměním. (17.09.2007)

...Ako hovoril známy komik, Benátky sú stará dáma, ktorej páchne z úst. • Giovanetto s údajne umeleckými sklonmi [teda po tej maliarskej stránke], následne prichádza do jedného z honosnejších, benátskych domov, aby povedzme navštívil svojho inžinierskeho strýka, a k tomu zrejme i slobodného murára: Fabia Stolza, ktorý určite skrýva[l] nejedno tajomstvo vo svojej mimoriadne exkluzívnej »tajomnej komnate«, nachádzajúcej sa až kdesi na poschodí, kde by mal pobývať i akýsi PoMäTeNý čLoVeK, ktorý to asi najskôr v hlave nemá úplne v poriadku; a to bola v podstate i ústredná línia udalostí, ktorú mala systematickým spôsobom objavovať čoraz viac zmätenejšia postava Tina Zanettiho v podaní tak trochu nevýrazného Danila Matteia, za to ale jeho akože priateľka: Lucia "Hore Bez" Pandinová, v nasledujúcom podaní Anicée Alvinovej, bola podľa môjho klasického názoru i na menšom, hereckom priestore, výraznejšou vo väčšej miere, a tak sa to mohlo možno predsa nakoniec obrátiť zo scenáristického kreditu od synovca k netere, čo by bolo vskutku oveľa interesantnejším výsledkom, než zrovna v takomto pomere? • Ako býva už vo zvyku, tak Risiho réžia nie vždy držala plne pohromade, ako by si divák asi chcel ["miestami naivne?"] predstavovať, no ako sa zvykne občasne hovorievať: „Proti gustu žiaden dišputát,” čo mi tentoraz zase [vy]kompenzovala pomaly budujúca, benátska atmosféra, ktorá predstavovala ďalší, kľúčový faktor hneď po ústrednom protagonistovi v podaní: Vittoria "Plynového muža" Gassmana, ktorý sa bez toho PLYNU [obrazne] v danom titule, akosi vôbec nedokázal zaobísť, nakoľko mal predstavovať akéhosi plynárenského Ing. s daným titulom, vedľa ktorého taká predstaviteľka: Sofia Stolzová v podaní francúzskej herečky: Cathariny Deneuveovej, nielenže pôsobila ako nejaká šedá myška, ale zároveň mi rovnako ani príliš extra nezapasovala do danej úlohy, v ktorej bol skrátka nevyužitý jej tvorivý potenciál; alebo teraz mi správne [od]povedzte, kohože to vlastne napadlo obsadiť vedľa seba tieto dve herecké veličiny z Talianska a Francúzska? Toto ani zďaleka nebol priam najideálnejší nápad! • A čo vhodné doplniť na úplný záver? Snáď iba toto: Podáva sa vynikajúca káva od Lucii, a k tomu sa na hlas vyhlási: E u F r A s I o ! (26.12.2023)

Neorientujem sa v žánri psycho-thrilleru natoľko, aby som vedel či tento snímok jeho pravidlá objavil, spoluvytváral alebo zväčša už len využil. Každopádne je to klasika, či už v aktívnom alebo pasívnejšom význame, a išiel by som s hodnotením ešte vyššie, nebyť toho, že som (iba s troškou nadsázky) nie len identitu zúfalca v podkroví odhalil skôr, než mladý hlavný hrdina zaklopal na dvere svojich príbuzných... Nie preto, že by mi tak pálilo - taká je to klasika! (10.01.2007)