Melodie mého srdce

Začínam byť sentimentálny. Viete aké to je keď sa muž prvýkrát miluje zo ženou. Myslím úplne prvý krát. Lenže potom ak sa teda nestane teplým sa zo ženou miluje druhý, tretí raz a tak ďalej a tak ďalej a presne taký je aj tento film. Mohli ste vidieť milión filmov o hudbe. Mohli ste obľubovať filmy z beatles, môžete zbožňovať Boba Dylena a Elvisa Preslyeho a to vám len a len slúži k dobru pretože ak máte aspoň spolovice radi hudbu tak ako vyššie spomínaný a hudba je pre vás niečo neskutočne nadprirodzené a pomáha vám obohatiť váš všedný život a pomáha vám keď je vám najhoršie, tak vám garantujem že tento film bude pre vás nadpozemský zážitok. Ale ako som už povedal začínam byť sentimentálny. Aj u tohoto filmu je možné badať určitú sentimentalitu a hlavne som sa bál že to všetko skazí dych berúci koniec aký som nevidel od Pokánia. lenže našťastie je to ukončené skôr ako sa niečo začne a práve koniec je tak epický, tak krásny a tak neskutočne, nadpozemsky pôsobivý že sa vám začnú triasť kolená a vy to pocítite. Sledujeme počas celého filmu putovanie Augusta, Lyle a Louisa a všetky tri sa stretnú v central parku pri finále a dielo je zavŕšené. Jedná sa bezpochyby o najlepší film o hudbe aký som mal možnosť vidieť a aj keď je sentimentálny je natočený s ľahkosťou a láskou je to cítiť sakramentsky z každého políčka filmu. Hudba je asi najlepšia akú som mal možnosť za celý život počuť, a podobne ako v pokání sa hudba vytvára pomocou okolitých zvukou čo je ešte lepšie ako v prípade pokánia pri písaní na stroji. pre mňa je to neskutočne krásny film a Higmore dokázal že dokáže zahrať aj vážnejšie role a vôbec nepôsobil ako jeho kolegovia, a prajem si viac takýchto úloh pre neho pretože jeho prejav ma rozplakal a úprimne fantasy filmov s ním som sa dáko presítil. ale ako vravím začínam byť sentimentálny (31.10.2008)

Nádhera, krása, neskonalý úžas. Kromě skvěle si sednoucí hudebně i herecky talentované dvojky Jonathan Rhys Meyers a Keri Russell, je tou nejzářivější a téměř nadpozemsky hudební genialitou obdařená postava, jíž ztvárnil Freddie Highmore. Ten klučík má neskutečný talent. Zkrátka úchvatné a naprosto strhující. Závěr filmu, v němž Freddie diriguje při koncertu v parku svou melodii, mě naprosto duševně vyčerpal:) V jedné chvíli jsem myslela, že mě popadne až hysterický pláč. Nakonec jsem to dokázala "srovnat" do několika minut:) A za celý film bylo těch slzavých a dojemných scén vskutku hodně. Celý tento, pohádkově laděný příběh překypuje okouzlující hudbou a všemožnými kompozicemi. August Rush složil poctu hudbě. Její magii, nekonečné kráse a síle, kterou do nás dokáže dostat. Toto byla skutečně Melodie mého srdce. (21.11.2011)

Po dokoukání filmu jsem si musela jít vyčistit zuby a osprchovat se, protože mi cukr z přeslazeného, pateticky kýčovitého snímku nejen skřípal mezi zuby, ale doslova tekl ze všech možných otvorů i pórů. Moderní variace Olivera Twista naštěstí má své klady: krásnou hudbu, dobré herce a zvláště toho klučinu v hlavní roli, co skutečně dokázal přes obrazovku předat moře silných emocí. Jsem naměkko z Vánoc, mít volno a nehákovat víc než týden je vskutku dojemná událost, tak přihodím i čtvrtou hvězdičku. Ale s odřenýma strunama, Auguste Rushi, bohů ze stroje bylo moc a kýč to byl jak keramické pokladničky ve tvaru prdelí s ušima! 70% (28.12.2010)

Hrozně okatě se to snaží diváka rozbrečet. Hned na začátku do toho Kirsten praští a sype na vás hromadu smutnejch očí a řečí malejch dětí, hlavně pak Freddieho Highmora, kterej btw táhne celý film, jinak byc to bylo mnohem horší. Ale ta prvoplánovitost, neskutečně čitelnej příběh a J.R.Meyers (to jako "zpíval co?") a Ker Russell filmu docela škodí... Robin byl naopak výtečnej, některé scény byly naprosto super (třeba ta v kostele se zborem, nebo jak to rozjel na kytaru u čaroděje) a hlavně hudba (ne od tý pseudokapely Evanova otce) byla fakt dobrá, pozvedající film trochu výš. Ono, film je v podstatě jen o hudbě, hledat v tom něco víc než jen lehce prokouknutelnou slaďárnu je blbost. Ale je to hezký :) (18.04.2011)

Nádherný námět, pěkný plakát, hudební film, dobrá kritika... Bylo tolik důvodů, proč se na tento film těšit. A ona se z toho vyklubala taková nuda. Musím říct, že při sledování tohodle filmu mě nenadchlo skoro nic. Nevím, co na tom bylo dojemné (jak zde píšete), nevím, kde se vzalo těch 80%, ale je mi to upřímně fuk, já už se na to prostě nepodívám. Samozřejmě, že určité filmařské kvality to má, písničky taky pěkné, ale když Vás to absolutně nebaví, tak vyšší hodnocení z toho prostě nevyždímete... Škoda. (24.12.2010)