Faunův labyrint

Vo Faunovom labyrinte nájdete všetky možné žánre, rôzne nálady a posolstvá. Skrýva v sebe skoro všetko, čo sa len dá - Epickosť, dramatickosť, fantáziu i ťažkú realitu. Za takýto rozpočet to asi nikto iný nedokáže, len del Toro (a Peter Jackson :). Nehovoriac o španielčine, ktorá dodáva dielu ešte viac záhadnosti a rozprávkovitosti. Nejak som sa však z tochto labyrintu dostal, takže nejaké tie bludiská mu ešte chýbali. Verím však, že v Hobbitoch sa z toho už nedostanem. (13.03.2009)

„Aj v tme sa môže objaviť svetlo.“ Jeden z najsilnejších filmov, aké som videl. Už aj idiotovi by malo byť jasné, že Guillermo del Toro nakrúca vydarené filmy len mimo USA (česť výnimke - HELLBOY). Vo FAUNOVOM LABYRINTE si evidentne zobral za hlavný predobraz vlastný starší hispánsky kúsok, u nás známy pod trápnym distribučným prekladom DEVIL, no poučil sa z jeho drobných nedostatkov a bez hanby nakrútil brilantne brutálnu kombináciu opantávajúcej lesnej rozprávky s krásne mrazivou surovou poetikou (titulnú melódiu si budete pobrukovať ešte aspoň tri mesiace) a historického vojnového eposu o partizánoch a jednej sklenenej fľaši. Povznášajúca horská výprava, nezabudnuteľné masky (tentokrát sa režisér vďakabohu drží s čudnými počítačovými trikmi pri zemi, takže pozoruhodný vizuálny dojem kazí len ropucha), výborné herecké výkony všetkých zúčastnených (vrátane španielčinu sa memorujúceho Američana Douga Jonesa) a scény trhajúce srdce (pôrod, záver). Kino Považan 2008 (2x) (10.02.2008)

Innocence Has A Power Evil Cannot Imagine....Faunův labyrint, to jsou drastické přesýpací hodiny made in Mexico. Pár zrnek nevinnosti a rozlehlá poušť zla. Když poslední zrnko magického písku světa dvanáctileté Ofelie s vážnýma očima, která objevuje uvnitř čarovného stromu podzemí groteskních bytostí, masek, předmětů a pravidel, přepadne dolů, ocitáme se krvavýma nohama ve frankistickém režimu poloviny čtyřicátých let. Partyzánská válka proti kníratému establismentu, jemuž na malé usedlosti kdesi v lesích vévodí Francův nelítostný El Capitano Vidal, otčím hlavní hrdinky. Smyčky kolem její rodiny se začnou utahovat stejně jako vojenský kruh proti povstalcům v lesích. Zrada, láska, čest. ALE... v tom difúzním střídání reality a fantasy, dětské hravosti a vojenské krutosti, neuhýbavé kamery, náboženských motivů a morálních přešlapů, jsem se v Labyrintu úplně ztratila. Film, který pro mnohé kvality respektuji, ale už od půlnoční projekce na Febiu mě mrzí, že přes působivý výkon Ivany Baquero a Sergi Lopéze, Del Torovu fascinující režii, oslnivé zkamenělé obrazy a sugestivní hudbu, vnitřně minul o několik světelných let. Desgraciadamente. (31.07.2007)

Zkrátka a jednoduše dokonalost! Neuvěřitelně procítěné fantasy drama se zajímavou a zcela neokoukanou zápletku. Dívka jede se svou matkou poprvé navštívit nevlastního otce, který je důležitý důstojník a pravděpodobně i pěkná svině. Na místě ji však objeví lesní pohádkové bytosti, které mají s dívkou své vlastní plány. Sice toto dílo ani zdaleka nepovažuji za horor, ale to je irelevantní. Podstatné je to, že jde o skvěle natočené dílo s mimořádně vykreslenou potemnělou atmosférou a velice lidskými postavami. Na celém příběhu však nejvíce oceňuji propojení obou světů, přičemž existence toho druhého není zaručena až do samého konce. Díky tomu si také divák může vybrat jak dané dílo vlastně dopadne. Osobně věřím v happy end, ale krásné na závěrečné scéně je, že to vlastně mohlo dopadnout jakkoli. Z toho důvodu jsem se proto rozhodl udělit plný počet, ačkoli jsem to celou dobu viděl spíše blíže ke čtyřem. 81% (10.11.2021)

Mexický režisér Guillermo del Toro zjevně staví na piedestal synkretický tvůrčí přístup - skloubení dvou racionálním pohledem zcela nesouvisejících příběhových rovin, světa nehostinných reálií Frankova diktátorského Španělska a fantazijního světa pradávného antického či mediterianského mýtu docílil těžko myslitelného - povýšil obě dějové a významové roviny, které by samy o sobě byly jen jedněmi z mnoha variací téhož, na homogenní a komplexní velice osobitou uměleckou vizi... Ona osobitost je jistě na místě - ve Faunově labyrintu najdeme typické propriety del Torových filmů - fascinaci obrazem, fascinaci uniformou, fascinaci dobou druhé světové války a jakousi černou magií a mystikou fašistických elit (vzpomeňme na Hellboye), fascinaci světy pohanských mýtů... Tak právě Faun, Pan, Satyr či Silén, do jehož labyrintu nás mexický režijní mág zavádí (jehož podoba se mimochodem stala předobrazem středoevropského a zvláště německého zpodobení ďábla), toto přírodní božstvo spjaté s lokalitou lesa (,,bylo to v dobách, kdy les byl ještě mladý...") bylo původně v naračním světě mediteriánů chápáno jako bytost pozitivní, křesťanství ho však vytlačilo do sféry démonické, negativní. Už tahle konotace naznačuje, že Guillermo del Toro nechápal svůj fantaskní příměr jako pouhou variaci na surreálný svět Carrollovské Alenky za zrcadlem. Del Torova narace má hluboké kořeny v lidském podvědomí, čerpá a těží z archetypů a předkřesťanských fabulí... Propojení dvou světů, které toho mají na druhý pohled až překvapivě mnoho společného - z tíživé reality jednoho z nich je třeba utíkat do druhého (staroitalský bůh zemské úrody Faun(us) ne náhodou chránil lidi před vlky...), ten druhý zase nabízí symbolické obrazce světa prvního (tvor požírající děti, kořen mandragory coby zárodek lidské bytosti...), společnou styčnou plochou je i lokace lesa či metafyzické finále celého snímku... Zcela samostatnou kapitolou je del Torovo formální zpracování - vizualizace obou světů Faunova labyrintu je natolik originální a svojská, že se jen těžko hledají příměry. Mimo své dřívější tvorby se snad dá jeho imaginace připodobnit k fantaskním hraným i animovaným vizím Tima Burtona, Darrena Aronofsky či, zvláště té nepovedené Grimmovské, Terry Gilliama... Ti všichni točí pohádky pro dospělé, Faunův labyrint chce ale umožnit divákovi okusit ten dávný předracionální pocit z života v mýtickém světě, který se v dnešní pohádce už jen matně a nejasně odráží... Podobné filmy: Hellboy 2: Zlatá armáda, Hellboy, Princ bez království / Devil, Hvězdný prach, Beowulf, Kletba bratří Grimmů (09.11.2007)