Rozpolcený

Split má hodně blízko k tomu být označený za nejlepší film, jaký M. Night Shyamalan kdy natočil. Není to ani tak díky Jamesi McAvoyovi, i když ten na tom má taky svůj podíl, ale hlavně díky konci, který dokáže vyrazit dech a přehlušit předchozí události. Vypadá to, že kariéra kdysi nadějného Inda zase začíná pomalu nabírat ten správný směr a jsem upřímně hodně zvědavý na to, s čím příjde příště – jen těch jedenáct let plných zklamání prostě jeden zatraceně dobrý film vymazat nemůže. (08.04.2017)

Herecký výkon Jamese McAvoye skvělý. Ale jinak... v žádném případě to nebyl horror ani thriller. Psychologické drama, které se skládalo z 80% z rozhovorů s psychiatrem a z 20% nepovedené akce. Cituji: Thriller (z angl. thrill: otřást, vzrušit) je žánr filmu, který má u diváka vyvolat silné napětí a emoce. Thriller je žánr blízký hororu, s nímž často splývá....." - TAK TOHLE SE u sledování "SPLIT" rozhodně nestalo! (11.02.2017)

Welcome back, Shy. Aj keď to nie je úplne suverénny comeback, pretože film by potreboval v rozpočte predsa len nejaký ten miliónik navyše, hlavne na lepšieho strihača (je to zbytočne dlhé a 20 minút dole by tomu vôbec neuškodilo) a Jamesa Newtona Howarda. Množstvo klasických Shyamalanovských scén totiž kvôli zlej hudbe nemá ten emočný dopad čo by mal mať. A je to škoda, pretože film sa fakt podaril. Všetko však zachraňuje záverečná dvojminútovka, keď sa niečo ozve vo zvuku a ja som sa až do záverečného záberu snažil udržať v kresle a nezačal na celé kino vrešťať nadšením. 8/10 (22.01.2017)

I já se cítím z filmu rozpolcený, ale vzhledem k tomu, že film slaví kulatiny( Správně završil číslo 3000 ohodnocených filmů) zaslouží si slabší čtyřku. Nejdříve budu tedy chválit. James McAvoy u něj si poslední dobou všímám výrazné zlepšení a málokdo by dokázal předvést tak intenzivní herecký koncert jako on předvádí zde, ale největším objevem je však Anya Taylor-Joy, která už ukázala v Čarodějnici i v Morganovi,že horor je cesta, kterou by se měla vydávat. Zde navrch ukázala, že má víc než líbívé cecky a její přirozeně krásná tvař mi doslova brala dech. Že ve 20 dokáže i tak věrohodně zahrát slzy klobouk dolů, tahle holka nám předvede ještě velké věci. Dále potěšila líbivá kamera a rozhodně potěší závan čerstvého větru do žánru Kidnap Thrillerů.Finále pro změnu docela intenzivní. Negativ je však víc, první věc, co zaskočí je míra výskytu humoru, né že bych se nezasmál, ale do znepokojivého psychothrilleru se mi to příliš nehodilo. Dále film trailerem i propagací láká na 23 různorodých identit v jednom těle, ve filmu však dostáváme pouze 5, z toho zajímavé jsou 3. Flashbacky a scény s psycholožkou silně degradují tempo a nudí. Rozhodně také nečekat lekačky ani gore, jedná se o čistý psychologický thriller. Loňské the Visit se mi líbilo mnohem více, přesto uznávám, že Shyamalan společně s Wanem dokážou jako jediní servírovat solidní mainstream horory. 70% (21.01.2017)

Vítá vás Dennis, Barry, Patricia i Hedwig, tři studentky, jedna psychoterapeutka a M. Night Shyamalan, který podruhé za sebou dává vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. Loňský horor The Visit byl prostě slušným duchařským zářezem s výtečnou atmosférou. Tentokrát se blíží jistá bestie, která bude pro tři (nutno podotknout unesené) dívky znamenat krutý konec. Dennis a spol. jsou totiž jedna a tatáž osoba. James McAvoy tudíž představuje chlapíka s disociativní poruchou osobnosti. Mísí se v něm až třiadvacet identit a je radost ho sledovat. Nesmírně náročná role, až se divím, že k němu nezamířila alespoň nějaká herecká nominace. Horší je to s tvůrci, kteří úplně nedokáží udržet v napětí, dívky se z cely snaží docela naivně pláchnout (možnosti by v počtu tři proti rozhozenému vězniteli určitě byly), nijak zvlášť se o ně navíc nebojíme a Shyamalan tentokrát přepálil i délku. Pár scén bych dokázal postrádat, flashbacky vyznívají lehce do ztracena, klaustrofobický potenciál také zrovna nevyčerpáváme. Takže ve výsledku je tahle novinka spíš zajímavá, než nějak dechberoucí nebo mrazivá. Což je škoda. Berme to ovšem tak, že Shyamalan řemeslo pořád velmi solidně zvládá, látky si píše sám (což většina tvůrců nesvede) a netriviální nápady pořád tak nějak přicházejí. (14.02.2017)