Režie:
Hajao MijazakiScénář:
Hajao MijazakiKamera:
Acuši OkuiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Júko Tanaka, Jódži Macuda, Kaoru Kobajaši, Tecu Watanabe, Juriko Išida, Masahiko Nišimura, Jošimasa Kondó, Takako Fudži, Hisaja Morišige, Tošio Suzuki (více)Obsahy(1)
Za dávných časů, v divokých hvozdech Japonska začíná mýtický boj mezi rozrůstající se civilizací lidí a zvířecími božstvy, která vládnou lesům. A také příběh lásky lidského dítěte vlčí bohyně - princezny Mononoke - a válečníka věřícího v mír mezi lidmi a přírodou - prince Ashitaky. (oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (937)
S asijskou kinematografii nemám moc dobré zkušenosti (pokud nekoukám na filmy od Kurosawy, tak jsem většinou zklamán) a u asijských animáku to (bohužel) platí dvojnásob. Proto jsem se tohoto filmu docela bál. Ale ukázalo se, že není důvod. Mononoke hime je vskutku epické dílo, které mě bavilo po (téměř) celou jeho délku. Jo, epické, to je to správné slovo. Film hraje všemi barvami, má dobrý příběh s ekologickým poselstvím, ale co je nejdůležitější, tohle je první asijský animák, který si rád pustím i někdy jindy. A to se mi zatím nestalo. Takže, pokud jste na tom jako já a občas nechápete nadhodnocenost některých snímků z dálného východu, zkuste tento film. Nejen, že to je něco, co jste nikdy neviděli, ale má to v sobě něco, díky čemu z toho nebudete schopni strhnout oči. 80 %. ()
Princezná Mononoke ma prekvapila v tom najlepšom možnom zmysle slova. Počas dvoch hodín som bola do osudov vlčej bohyne a bezprostredného ľudského smrteľníka úplne ponorená. V obsahu sa divákovi črtá priam neuveriteľné množstvo bytostných myšlienok, ktoré som ani nebola schopná všetky vstrebať. Miyazaki vidí nezastrenými očami a k tomu viac, než bežný smrteľník. Veľmi krásny a duchovný filmový zážitok s typickou úžasnou ázijskou hudbou. ()
Spirited Over! Mnohem ucelenější, přímější, temnější, naléhavější a dospělejší než kupříkladu Cesta do fantazie, která vedle Mononoke vypadá jako nevinná dětská hra, byť stále ohromně okouzlující a imaginativně osvobozená (v jistém ohledu i saturovaněji). Doznávám, že ani v tom nejrůž... nejzelenějším snu jsem si nepředstavoval, že mne Mononoke zasáhne tak hluboce. Přemýšlím, kdy naposled jsem se střetl s nějakým uměleckým dílem, které by v sobě neslo tolik nevšední krásy, čarovného mystična a lásky k řemeslu. Je to nádherný (omšelé, ale dokonale příhodné slůvko), epický a nadčasový příběh tematizující odvěký princip duality (dobra a zla, smrti a života, atd.), nikoli však z přísně rozlišujícího pohledu Západu, ale z bytostně japonského, ovlivněného dlouhou tradicí šintoistického, zenového a buddhistického náboženství (demarkační linii jejích vyplňujících protipólů zamlžuje Miyazaki položením vratké a záměrně nachylované převahy). Je to příběh, který žije vlastním nespoutaným, bujícím životem, příběh, který při své anabázi stihne připomenout protiválečný subtext Kurosawových pozdních děl (dobývání Železného města dokonce snese srovnání s obdobnou scénou z Ranu), překvapit chytráckým rozkolem matriarchátu (Eboši) s patriarchátem (Asano) a vyrazit dech upřímným a nezastíraným ekologickým apelem, který nemůže nechat chladným žádného milovníka přírody, ba naopak doufám, že osloví i osoby, které neznají než ocel, beton a dusivý smog. Hayao Miyazaki, ta kráčející legenda, je zkrátka nejen etalonem japonské školy anime či chcete-li animovaného filmu obecně, ale i záštitou všech snílků, fantastů a zarytých rousseauovců. Precizně naanimované a krásou vyplněné. P.S. Nalezl by se tu ještě někdo, kdo se stejně jako já domnívá, že ztvárnění Ducha Lesa je se vší pravděpodobností inspirováno paleolitickou jeskynní malbou "Čaroděje" z Trois Freres? ()
Zaprvé bych rád poděkoval pražskému kinu Bio Oko za Mijazakiho festival, že se do tohoto projektu pustil a všem lidem, kteří ho společně se mnou podpořili a umožnili nám vidět tyto skvosty kinematografie na velkém v plátně a ještě k tomu v originálním znění. Mijazaki mě totálně emočně odrovnal, je to sice ponuré, smutné a depresivní ale naprosto dokonalé, pro mě vrchol animovaných filmů. [Mijazakiho festival Bio Oko] ()
K Princezně Mononoke jsem přistupoval patřičně naladěný Cestou do Fantazie, která nasadila laťku skutečně vysoko. Musím říct, že sice úspěch svého oskarového snímku režisér nepřekročil, ale zklamaný určitě nejsem. Narozdíl od hravé pohádkové Cesty do Fantazie Princezna Mononoke pracuje spíš s mýty a je hodně ovlivněná jednak šintoismem, jednak obecně animistickými kulty přírodních národů. Ta ekologická složka, která je ve filmu obsažena, je mnohem méně kýčovitá a laciná než například v populárním Avataru. Zároveň je Miyazakiův film hodně ovlivněný japonskou historií, takže svět myslících zvířat a lesních duchů se proplétá s lidskou civilizací a životy smrtelníků. Divák má možnost sledovat dobrodružný epický příběh o výpravě válečníka Ashitaky za vyléčením od zlého prokletí. Cestou musí čelit bezohledným samurajům, vychytralým vyslancům japonského císaře a především bohatstvílačným obyvatelům manufaktury na železo, kteří ve jménu lidského pokroku ničí lesy v širokém okolí. Svět, který Miyazaki vytvořil, je jako obvykle pečlivě propracovaný a dobro a zlo na první pohled nemají jasně identifikovatelnou tvář. K pravdě se musí hrdina i divák dopracovat postupně. Emotivní a výtvarně velice zdařilá podívaná. Celkový dojem: 95 %. ()
Galerie (170)
Photo © Miramax Films
Zajímavosti (26)
- Emiši je skutečné jméno záhadné nejaponské etnické skupiny, která kdysi žila na ostrově Honšú. V 8. století se po dlouhých válkách sloučila s japonským obyvatelstvem. Ve filmu nese jméno Emiši vesnice, z níž Ašitaka (hlas Billy Crudup) pochází; je prezentována jako poslední útočiště této skupiny. (gjjm)
- V angličtině měl Ašitaku původně dabovat Leonardo DiCaprio. (Kulmon)
- Příčinou proměny kance Naga a později Okkota v démony je jedovaté střelivo, které paní Eboshi a také Jigovi muži používají. Proměna postřeleného v démona závisí na tom, jestli v sobě bude přiživovat nenávist nebo jí bude vzdorovat. Proto se princ Ashitaka v démona neproměnil. (Nick321)
Reklama