Den vítězství

Jednotky svobodné Francie byly celkem z logických důvodů z podstatné části tvořeny domorodými muži z francouzských kolonií, kam nesahal vliv vichistické vlády. Tahle zásadní pravda se ve francouzském historickém povědomí ani v umělecké sféře téměř neobjevovala, zvlášť po hořké zkušenosti alžírské války. Přitom Francie měla dluh nejen vůči válečným veteránům z 2. světové války, ale určitě ještě daleko větší vůči loyalistům arabského původu zvaným harki, kteří Francii podporovali v době alžírského konfliktu a po porážce Francie jim hrozilo to nejhorší. I ti, kteří ve Francii azyl dostali, byli občany 2. kategorie. Za 2. světové války určitě neuplatňovala francouzská administrativa na své vojáky stejný metr. Ještě horší poměry panovaly v americké armádě, kde byla tvrdá rasová segregace, která se neuplatňovala snad jen v americkém námořnictvu. Takže se není co divit, že když s odstupem mnoha desítek let vznikl film s podobnou tématikou, stala se z toho společenská událost, kterou hojně komentovala nejčtenější média, a na premiéře filmu defilovali poslanci a předáci politických stran. Holt Francie má dneska úplně jinou dynamiku porodnosti než kdysi a národnostní složení se rapidně mění ve prospěch arabského prvku. Ze stejných společenských důvodů byl ten film záhy nominován i na Oscara, protože vzhledem ke kvalitě snímku za tím nic jiného být nemohlo. Scénář je hodně průměrný, stejně jako režie a vznikl film, který spíš tak nějak tezovitě řeší otázku rasismu, než aby diváka opravdu bavil. Akce je pomálu a člověk se chvílemi neubrání nudě. Snad to nejzajímavější je přítomnost Jamela Debbouze, populárního herce a konferenciéra, který v dětství utrpěl vážný úraz, při kterém přišel o ruku. Všimněte si, že v dost výrazné úloze ji jako voják nikdy nevyndává z kapsy a bojuje pouze s pistolí. V žádném jiném filmu to není tak vidět, tady vzhledem k povaze žánru to bije dost do očí. Celkový dojem: 45 % (10.06.2012)

Celkom vydarený vojnový film o afrických jednotkách bojujúcich po boku Francúzov, pri ktorých sa cítia druhoradý, nedocenení, bez možnosti povýšenia. Príjemný začiatok pokračuje mierne naťahovanou prostrednou časťou filmu, ktorú zachraňuje vojnovo kvalitných posledných 20 min. Akčný záver pripomenie "Ryana" a keby tvorcovia podobnou kvalitnou akčnou pasážou okorenili prostrednú časť filmu bolo by to za poctivé 4 hviezdičky. Film už tradične končí scénou zo súčastnosti, ktorá mi pripadala trochu zbytočná. Film 70%. (07.02.2009)

Politicky korektní a z historického hlediska vcelku vyvážený film. Původní obyvatelé severoafrických kolonií se vydají s francouzskou armádou osvobozovat "svoji" vlast, kterou většina z nich ani nikdy nenavštívila - tvůrci filmu, i když se zjevně v rámci (dějinně opožděného) poděkování zaměřili hlavně na popis odvahy a vlasteneckého uvědomění muslimů, nezapomněli ani alespoň okrajově naťuknout i odvrácenou stranu účasti "Marokánců" apod. na evropských frontách - krádeže, znásilňování. Také bojové scény v žádném případě neurazí. Je ironií osudu, že ti, jež vkládali naději na získání svobody a rovnosti ve spolupráci s Francouzi při světové válce, si museli svou definitivní svobodu v 50. a 60. letech vydobýt sami ve střetech válkách právě proti nim. (07.06.2012)

Jde skutečně o slušný alžírsko/francouzský film, ale na rozdíl od těch „TOP“ válečných filmů, se tu moc akčních pasáží nedočkáme. Na válečný film jich tu bylo žalostně málo a tak se divák musí spokojit převážně s dramatickou vložkou a mezilidskými vztahy. Převážně pak utlačování muslimů, kteří neměli stejné práva a výhody, jako francouzští vojáci. No vzhledem k tomu co se teď ve světě děje, je to jen dobře. Tehdy se s nimi nikdo nesral a dnes by jim nejraději lezli do prdele. Naštěstí (nebo spíš bohužel) už tehdy věděli, co je tahle sebranka zač. Hlavní hrdinové předvedli sice sympatické výkony, ale nějak závratně jsem jim nefandil. Navíc mi až moc některé pasáže a zvláště závěr filmu připomínal „Vojína Ryana“. 60% (18.01.2015)

Parádní Francouzský film, s kvalitním hereckým obsazením a skvěléma akčníma přestřelkama, jediný slabý moment vidím v dialozích které se tak strašně táhnou že se neustále těším na nějakou akci. Debbouze hraje zase jinou postavu a zase ji uhrál(a zase s jednou rukou v kapse), a taxikář NAceri byl maximálně nevyužitej. Od filmu samotného jsem nic extra nečekal a nakonec jsem dostal jeden z lepších válečných filmů. (08.05.2011)