Reklama

Reklama

Hodina pravdy - Série 1 (2004) (série)


Černobyl - nultá hodina (S01E01)

(epizoda)
  • Česko Černobylská katastrofa (více)
Velká Británie / Kanada, 2004, 47 min

Obsahy(1)

Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. V Sovětském svazu bylo černobylské trauma tak hluboké, že ho mnozí považují za první krok ke zhroucení komunistického režimu. Tento film vypráví minutu po minutě drama poslední hodiny předcházející této tragédii. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli.
Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (97)

PetrC. odpad!

všechny recenze uživatele

Dokument, který napáchal asi největší škody na vnímání černobylské katastrofy. Popisuje zásadní události tak, jak se nestaly (už i britský televizní hraný film Chernobyl: The Final Warning z roku 1991, i když tehdy ještě stav poznání byl o mnoho menší, vystihuje klíčové momenty na blokovce lépe, byť také nedokonale). Akorát přiživuje vyvrácená a nesmyslná tvrzení, která bohužel převzal i seriál Chernobyl z r. 2019 (atmosféra na blokovce, průběh bezpečnostního experimentu, Perevozčenkův běh, zavádějící "grafitové špičky" atd.). Zcela se vyhýbá revidovaným závěrům IAEA z r. 1992 (tedy nejvyšší mezinárodní vědecké autority), natož aby je rozvíjel. Přínos dokumentu je v tom, že v něm vystupuje Alexandr Juvčenko, který v r. 2008 zemřel na leukémii. Je šokující, jak malý prostor dostal například Boris Stoljarčuk, člen tehdejší noční směny ve velíně, ale to samo o sobě vypovídá o nízké úrovni dokumentu. ()

Krastom 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě zajímalo, jak to s Černobylem vlastně bylo a v tomto dokumentárním pořadu je konečně celá katastrofa skvěle zinscenovaná. Za vznik katastrofy evidentně mohl tehdejší komunistický režim, který udělal z hlavního inženýra Anatolije Ďatlova člověka hledícího na produktivitu místo na kvalitu a bezpečnost. Obecně se mi nelíbí, že člověk získává elektrickou energii z jaderných elektráren. Naštěstí se dá dnes získávat z větru a slunce a tak doufám, že tento způsob bude do budoucna převažovat. ()

Reklama

Stružák 

všechny recenze uživatele

Kdepak, takhle by se dokumenty dělat neměly. Základní informace o havárii sice v dokumentu jsou, ale celé to působí tak nějak zdivočele, přeplácaně. Na jednu stranu ve filmu najdeme recitace jak z Wikipedie, na druhou stranu posloucháme rádobydramatické "hrané" rozhovory z velícího můstku 4. jaderného reaktoru. A to, že jeden z fyziků prodal moskviče a bude mít žigulíka a nový džíny, mě taky nezajímá (ať už je to smýšlené nebo ne, sem to zkrátka nepatří). ()

FOCKE_WULF 

všechny recenze uživatele

Naprosto NE – U – VĚ - ŘI – TEL – NÝ!!! Katastrofa tak obrovského rozsahu, zapříčiněná nedbalostí a malichernými hádkami. Co vlastně stálo u zrodu této monstrózní zkázy? Tak za prvé: pro Sověty byla jaderná energetika věcí prestiže, při výstavbě elektráren tlačili na to, aby byly dokončené rychle, takže se to v tom spěchu občas odfláklo - když se nepodařilo sehnat nehořlavé materiály, tak tam šupli hořlavé atd.. Další průsery – ředitelem elektrárny byl jmenován kariérní komunista, který jadernou energetiku vystudoval dálkově, tedy žádný odborník. Na Wiki se dočítám, že na vině byla špatná konstrukce reaktoru, v tomto dokumentu je zmíněno například to, že nešlo dostatečně přesně změřit, jaká byla uvnitř teplota, takže pracovníci velína naznali, že je něco špatně, až když jim měřáky začly ukazovat, že se co vteřinu zdvojnásobuje výkon reaktoru. No. A pak už jen můžeme sledovat, jak si nějaký Ivan jde do kantýny pro rohliky a s otevřenou papulou hledí na to, jak za sykotu páry z vršku reaktoru odskakují krytky barytových a grafitových tyčí. Jiný účastník havárie zas' popisuje, jak se roh metr tlusté zdi ohnul dovnitř. Vůbec je divný, že někteří přímí svědci přežili, asi měli dobrou imunitu. Přežil i hlavní průserář inženýr Ďatlov, ten nám ke konci dokumentu rád poví, v čem vlastně byla ta chyba – Ústav pro jadernou energetiku nedodal potřebnou dokumentaci, takže se v kritickém momentě nemohli kvalifikovaně rozhodnout. Aha! Pomyslnou třešinkou na tomhle radioaktivním dortu je fakt, že Sověti výbuch jaderné elektrárny před světem tutlali, prostě nikomu nic neřekli. Snad se za to styděli, nebo nechtěli dělat paniku, kdož ví? Co k tomu říká Wiki: Na počátku byl Černobyl utajovanou katastrofou. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházejí ze Švédska. 27. dubna pracovníci Forsmarkské jaderné elektrárny (přibližně 1100 km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. Pátrání prokázalo, že problém není ve švédských elektrárnách, což ukázalo na vážný jaderný problém v západní části Sovětského svazu. Ještě 1. května se v Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace, neboť obyvatelstvo nebylo o katastrofě informováno._____ Brzy po havárii přijeli hasiči uhasit ohně. Nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou nebezpečně radioaktivní. Příčinu požáru neznali a proto hasili vodou i reaktor samotný, v němž byla teplota asi 2000 °C. Při této teplotě se voda rozkládala na vodík a kyslík a opětné slučování těchto látek provázely výbuchy, které dále přispěly k úniku radioaktivity. Ty Rusové jsou fakt mumínci. ()

Desmi 

všechny recenze uživatele

Dokument se snaží popsat poslední hodiny před katastrofou, což se mu daří. Z části však jde o spekulace, a to i přes výpovědi přímých svědků. Navíc celou dobu se tvůrci snaží udělat z Datlova učeného blbce, který na havárii nesl největší podíl viny, aby v závěru padla vina na úřad. Kdo tedy nese odpovědnost za zamořenou krajinu, tisíce mrtvých a miliony zničených životů? Zřejmě lidské ego a schopnost podceňovat rizika díky přemíře sebevědomí. Obsazování strategických postů politiky v sovětském svazu (což je ale problém globální) taky hrálo svou roli. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno