Havana blues

Poslední dobou jsem viděl více hudebních filmů o různých kapelách a muzikantech a tento bych zařadil spíše mezi slušný, hodně mírný nadprůměr, jaký mě neurazil, ale vcelku ani příliš nenadchl. Jako pozoruhodný ho v rámci poznávání odlišné kultury beru určitě i díky samotnému náhledu do prostředí undergroundové i „oficiální“ hudební produkce v pořád socialistické Kubě. Ač přehlídka protestsongů s texty plnými vulgarismů a sexuálních motivů z první půlhodiny úpřimně nebyla tím, oč bych zrovna stál, ale naštestí se hudební dramaturgie filmu později změnila. Ani většinu postav, z nichž se mnozí téměř neustále na sebe vzájemně rozčilovali, jsem si příliš nezamiloval. Pozitivem, že mě Havana Blues až na pár pasáží nijak nenudilo a ze samotného prostředí a námětu dokázalo vytěžit alespoň ve vedlejších tématech pár osobitých motivů včetně váhání mezi emigrací do Evropy a poutem k rodné hroudě, mezi cestou ke slávě i zaprodaní současně nebo věrnost k svobodné duši i za cenu dalších překážek. Překážkou k 4. hvězdičce (ke které to nemělo daleko) z mé strany zůstává hlavně to, že ten zážitek, který si odnáším, nebyl navzdory svému potenciálu ani vvyvedenému finále ve jménu písní s hlubším odkazem vyloženě silný. Jednoho zhlédnutí však určitě nelituji. [70%] (10.10.2022)

Moc dojemný příběh o přátelství, senza muzice, touhách, ale i o těžkých životních rozhodnutích. Život na Kubě přináší bezpochyby mnohá negativa a i s těmi nás náčrtkovitě Benito seznámil. Oba kluci Ruy a Tito byli bezvadní a přes trochu těžkopádný rozjezd jsem se nakonec zakousla do jejich obdivuhodných temperamentních životů i s jejich bábrlinkou a Caridad s dětmi, kteří hráli také velkou úlohu při tak obtížném rozhodnutí, který měli kluci před sebou. Konec byl vzhledem k okolnostem uvěřitelný a kdyby napsali, že je podle skutečné události, tak bych tomu do písmene věřila (19.09.2014)

Neurčitě příjemný vhled do běžného života současné Kuby. 1) Zajímavý snímek představuje Kubu na sklonku Castrovy vlády pohledem hudebníků undergroundové skupiny. Hudba neurčité kvality, nevýrazný příběh ani polopaticky podávaná morální dilemata související s rozhodnutím emigrovat rozhodně nejsou silné stránky filmu. 2) To zajímavé je důvěryhodně působící pohled na každodenní všední život. Jakoby klíčovou dírkou vidíte, co je pohledu běžného turisty skryto. (16.01.2012)

Netradiční kubánský film o kubánské hudbě poněkud jinak, navíc ovlivněné osudy lidí, kteří na tomto ostrově, kde vládne komunismus, musejí žít. Hodně mladých už netuší, co znamenal komunimus před rokem 1989 v Československu. Při sledování filmu Havana blues možná mohou trochu z té absurdity pochopit - proklamovaná svoboda je jen ideologickou zástěrkou, vše je pod dohledem, a to dokonce hudba. Přesto na Kubu přicházejí nové módní vlivy, pop rock například, a ty vlivňují tradiční hudbu, jak ji máme spojenou třeba s filmem Buena Vista Social Club. Zde sledujeme osudy dvou skoro třicetiletých chlápků, přátel od dětství, kteří skládají podobnou muziku a snaží se prorazit. Jeden z nich řeší odcizení s manželkou, ale mají děti a neradi by se proto rozcházeli, druhý žije s excentrickou a soběstačnou babičkou, která umí říct pár jadrných vět v pravou chvíli. Když se v Havaně objeví skupina španělských producentů, vedená Martou, pokusí se Ruy a Tito dostat na seznam zpěváků a kapel, kteří mohou posléze odletět hrát do Španělska. V určité chvíli, kdy je jim předložena poměrně vyděřačská smlouva, však jejich přátelství utrpí - jeden z nich je ohocten se všeho vzdát díky vidině svobody v jiné zemi, druhý tak miluje Havanu a určitou omezenou nezávislost v ní, že raději zůstane. Jejich roztržka ohrozí i chystaný "velekoncert" u příležitosti vydání jejich jediného a posledního společného alba. Citlivý film se spoustou současné kubánské muziky, s uměřenými hereckými výkony a skoro dokumentárním snímáním sice pracuje s jednoduchou historkou, díky ní nám však dává možnost hlouběji nahlédnout do nitra postav i údajně moderní Havany. DVD neotravuje se žádným protipirátským trailerem, zamrzí však, že snímek je na disku pouze ve formátu 4:3, přičemž jak z bonusů, tak "povytaženého" obrazu u titulků je zřejmé, že původním formátem bylo 1,85:1. Zvuk v DD 5.1 však zní solidně. Najdeme zde i dva bonusy - fotogalerii z filmu i natáčení (1:00) a vcelku netradiční film o filmu (24:03) s CZ titulky natvrdo v obraze, v němž tvůrci poměrně otevřeně a s vnitřním nadšením mluví o důvodech vzniku filmu, či vlastním dětství a dospívání v Havaně, uvidíme také hodně záběrů z natáčení i třeba z castingu. (10.08.2019)

Tenhle film by měli pouštět lidem v letadle cestou na Kubu. Člověka zde úplně podmaní ta pohodová atmosféra, výborné písničky a krásné lokace. Na druhou stranu ale člověk vidí, jak téžké je pro Kubánce v tomto režimu žít a ještě horší se z něj vymanit. Příběhově výborné, herci jsou výborní a natočeno je to parádně. A ty písničky jsem si pobrukoval ještě pár dní po shlédnutí. (10.08.2009)