12:08 Na východ od Bukurešti

Byla či nebyla u nás revoluce? 1) 31letý režisér, scénárista a koproducent Corneliu Porumboiu se narodil ve východorumunském Vaslui, 70titisícovém městečku velikosti Opavy či Mostu asi 40 km vzdušnou čarou od moldavských hranic. Myšlení obyvatel maloměsta tedy zná dobře, a na filmu je to znát. 2) Filmu porozumí především ti, kteří dobře znají rumunskou mentalitu a poměry uvadajícího socialismu. Být mi dnes 18, polovinu dialogů prostě nepochopím, připadnou mi hloupé, o ničem, lidi jako z panoptika a především žádná akce. 3) Pár "akcí" jsem už zažil a přidaly mi pořádné šrámy na duši. Pár lidí jsem poznal i v mezních životních situacích. Pár měsíců jsem pobyl i v Rumunsku a pár let v reálném socialismu. Věřte mi, moji mladí dosud nezkušení přátelé, že film nepřehání ani trošičku. Naopak bych ocenil minimalismus v dialozích, ději i v hereckých výkonech. 4) Provinční městečko Vaslui vypadá i 16 let po pádu Caucescova režimu, jakoby k žádné změně nedošlo. Otlučené domy, nefungující výtahy, prázdnými ulicemi občas projede osamělá Dacia. Chybí, pravda, všudepřítomná hesla. Řídké připomínky současnosti (jeden mobil v celém snímku nebo dva ojeté západní vozy) působí nepatřičně jakoby z jiného světa. Vlastně se toho moc nezměnilo, zvláště ne v lidských duších. (30.05.2011)

Až příliš pravděpodobné, realistické a hořké! Marnost nad marnost, všechno je marnost. Režimy se mění, ale člověk se svými sklony k dobru i zlu, slabostí a malostí zůstává stejný...Další výborný rumunský film, který je mrazivě realistický (po zhlédnutí 4 měsíců, 3 týdnů atd. mne začala rumunská kinematografie po roce 1989 zajímat). (01.10.2010)

Humorny, avsak horky obrazek toho, nakolik se rumunska mentalita 17 let po revoluci zmenila, ci spisem nezmenila. Po delsi expozici a nekolika scen na ni navazujicich se zbytek filmu (zhruba 2/3) odehrava v televiznim studiu, kde sledujeme nepretrzity zaber tri akteru televizni talkshow na tema "Probehla v prosinci ´89 v Rumunsku revoluce nebo ne?". Tato anotace muze tomu, kdo film nevidel, navodit pocit nudy, opak je vsak pravdou. Divak se nenudi ani minutu, je nucen sledovat a poslouchat kazdou postavu zvlast a pritom vsechny najednou. Mnohokrat je donucen se uprimne od plic zasmat. Autorovi se podarilo natocit hodnotny a vtipny film na vazne tema, jehoz hlavni sila spociva v tom, ze za beznych okolnosti celemu Rumunsku jen pri vysloveni jmena "Ceausescu" tuhne usmev na rtech. (14.07.2006)

Pokus o satirickou rekonstrukci událostí, které se udály během zimního dne 22. 12. 1989 v jedné zapadlé rumunské vísce během svržení tyrana Ceauşeska a jeho vlády. Film, jenž je rozdělen na dvě poloviny, nejdříve sleduje účastníky budoucí TV talk show v jejich každodenním rozjímání a postupné přípravě na televizní rozpravu. Ze druhé části, oné televizní konfrontace moderátora a jeho dvou hostů, jsem měl poněkud obavu, ale je to právě tato část, která dělá film tak kvalitním, jakým je. Hosté urážející se navzájem, pseudointelektuální výmysly moderátora, výhružky z řad volajících diváků do vysílání, neschopný kameraman, naprosto postavené na hlavu, absurdita na entou. Suma sumárum trochu rozvláčnější začátek vystřídaný geniálně natočenou a sestříhanou televizní debatou à la Ota Černý aneb jak pravil Herakleitos blablabla... (11.08.2008)

Jsou filmy, které vypovídají o minulosti a pak jsou filmy, které reflektují současnost. 12:08 Na východ od Bukurešti reflektuje minulost skrze současnost. Jádrem snímku je totiž debata v lokálním televizním studiu na téma rumunské revoluce z prosince 1989, v níž konečně padl Nicolae Ceauşescu. Debata je to ale z mnoha důvodů natolik absurdní, že nakonec vypovídá více o jejích účastnících a rovným dílem také okolnostech, za kterých vzniká. Geniálním tahem je především zpřítomnění studiové kamery, která - vedená rukou diletantského mladíka - provádí chaotická přerámování, nesmyslná přeostřování a nesystematicky skáče mezi detailními a celkovými záběry. Trapnost celé diskuze o tom, zda lidé z provinčního městečka vyběhli demonstrovat před nebo až poté, co Cauşescu rezignovaně odletěl v helikoptéře, se tak odráží v samotné formě snímku a oživuje úmorné handrkování protagonistů. Jak se mimochodem dozvídáme, největší změnou oproti totalitní době je, že "dnes už tolik nesněží". (21.05.2013)