12:08 Na východ od Bukurešti

Pět hvězdiček tomu přes velkou lítost nedám, protože forma poněkud pokulhává za obsahem a přes rozumnou stopáž se první polovina trošku táhne a celkem zbytečně rozpitvává nelichotivou přízemní existenci protagonistů příběhu. Zato druhá polovina, která se odehrává v televizi během živého diskuzního vysílání, je doslova skvělá a je to myslím pro mě zatím ta dosud nejpřesnější výpověď o realitě generace, která zažila pád komunistického režimu a následnou deziluzi z popřevratových poměrů. Zažila ji mimochodem naprosto oprávněně, protože elity a jejich skutky jsou jen výsledkem celkového stavu společnosti a změny myšlení jsou mnohem těžší než formální změny režimu. Elity nejsou o nic lepší ani horší než zbytek společnosti a dělají jen to, co jim ti dole dovolí. Tenhle snímek je v zobrazení skutečnosti daleko nejblíž pravdě než jakýkoli český snímek, který se v posledním dvacetiletí chtěl vyrovnávat s naší minulostí. Televizní sešlost řeší, jestli se v provinčním městě na východ od Bukurešti odehrávala revoluce nebo jen místní pasivně čekali na pád moci v hlavním městě. Lidská paměť, jak známo, funguje selektivně a člověk si rád upravuje vlastní životopis do té míry, že tomu nakonec sám věří. Konfrontace s realitou, respektive s viděním svých bližních, pak může způsobit přímo gejzír tragikomických výstupů, které odhalují konjunkurálnost a přizpůsobivost našich hrdinů. Styl humoru, který se doslova vyžívá v trapnosti a malosti filmových postav, je docela vzdálený našemu hřejivému a nostalgickému, řekněme, hřebejkovskému stylu. Celkový dojem: 85 %. (01.06.2011)

Napínavá uzemňující dramata z jedné místnosti se odehrávají nejčastěji v soudní síni. Tato rekonstrukce událostí a objasňování historické pravdy byla zajímavým překvapením s pocitově podobným příběhem z televizního studia v průběhu přímého přenosu diskusního pořadu. Pomyslný proces s hostem, tvrdícím ve svůj prospěch verzi odlišnou oproti všem ostatním svědkům nemá svého soudce, vlastně ani obžalovaného v tom pravém slova smyslu, ale dopustil-li se pan Manescu veřejných lží, po skončení se možná přeci jen stává odsouzeným s dírou ve svědomí, a možná i několika dalšími lidí v okolí...? Pro cizího diváka je tento film i zajímavým exkursem do revolučních událostí koncem roku 1989 v další krajině bývalého východního bloku. Také oceňuji výrazný satirický ráz (místy až s přesahy do hořké komedie), stejně jako poselství snímku, který rozehrává důmyslnou charakterní hru jedince ve vztahu k společenským dějinám, ale i nevyhnutelného zaujetí vlastního postoje ve významném okamžiku. Zdlouhavý úvod filmu přes 35 minut (i spolu s úplným zakončením) ve stylu Benninga nebo pozdního R. Anderssona mi moc nesedl, stejně jako u zmíněných tvůrců mi to připadalo jako série někdy více, někdy méně zajímavých a někdy i téměř nic neříkajících statických záběrů a kdyby zůstal v takovém duchu celý film, asi bych nedal víc, než 2 hvězdičky. Přestože ty záběry nám něco řeknou o budoucích postavách, často mě moc upoutat nedokázaly. Od momentu přesunutí do televizního studia je to zdařilá politická satira, které bych se nebál dát i plný počet, kdyby jí nebrzdilo to všechno před tím. A protože jsou podobně originální a nekompromisní satirické filmy dost vzácné, stejně jako u Číňanů v Paříži přidám 4. hvězdičku, minimálně do té doby, než neuvidím něco formálně i obsahově podobného ražení a zároveň jako celek vyrovnanějšího. [75%] (05.05.2022)

Až příliš pravděpodobné, realistické a hořké! Marnost nad marnost, všechno je marnost. Režimy se mění, ale člověk se svými sklony k dobru i zlu, slabostí a malostí zůstává stejný...Další výborný rumunský film, který je mrazivě realistický (po zhlédnutí 4 měsíců, 3 týdnů atd. mne začala rumunská kinematografie po roce 1989 zajímat). (01.10.2010)

Pri tomto filme ma napadla jedna myšlienka. A síce, že aké smiešne z pohľadu bežného života sú všetky tie veľké udalosti, revolúcia v r. 89.... Dnes je to prezentované všetko tak, ako keby sa len odvtedy začalo žiť. Pritom pre bežného človeka si nič vtedy také nestalo (samozrejme okrem tých pár úmrtí ľudí, ktorí chceli byť hrdinami). Skôr veci spejú k horšiemu. Ale slnko svieti rovnako, aj Zem sa rovnako točí... Film na premýšľanie, aj keď dejová linka je trocha slabšia, ale tí páni potom v tom štúdiu pobavili, najmä ten čo sa chcel ukázať... A k tomu civilná forma, spokojnosť. Nadpriemer. 75/100 (22.10.2020)

Snímok trvá 90 minút, pričom 70 z nich, človek pozerá mdlým spôsobom na obrazovku a čaká, a čaká, a čaká .. a nič. Tematicky nesmierne nápadité, obsahovo absolútne nedotiahnuté. Ja mám veľmi rád obyčajné filmy zo života, no “12:08” ma akosi nezastihol v najlepšej nálade, čo je zrejme v prvom rade moja chyba i smola zároveň. (27.10.2020)