Romulus, můj otec

Tohle je rozhodně velice kvalitní drama, které má co nabídnout a které je opravdu hodně citově založené. Příběh je velice zajímavý, hlavním hrdinou je malý chlapec Raimond, který vidí svůj vzor ve svém otci a jeho život je bohužel poznamenáván nevypočitatelným chováním jeho matky. Na film se mi velice dobře dívalo a rozhodně ho považuji za zdařilý, stejně tak mají ode mne tvůrci pochvalu za vynikající australské reálie, které byly vybrány více než vhodně. Film samozřejmě stojí a padá s hereckými výkony, které jsou zde docela povedené, Eric Bana v roli Romula, otce hlavního hrdiny, film spolehlivě utáhne a velice kvalitním spoluhráčem je mu právě hlavní hrdina, který hraje svou roli velice přesvědčivě. Ovšem u tohoto filmu se z mého pohledu vyskytl jeden problém, který mě nutí ubrat na hodnocení. Zhruba první polovina filmu je atraktivní a téměř jsem se nenudil, ale jak se do příběhu dostává čím dál více postav, jak se děj posouvá z Romulovy farmy do jiného prostředí, zkrátka jakmile se film přehoupne do své druhé poloviny, tak jsem se u toho příběhu chvílemi docela nudil, zkrátka z atraktivního a zajímavého příběhu se stal příběh průměrný, a právě z toho důvodu nemohu hodnotit maximálním počtem hvězd. Ovšem jinak je to podařený film a úplně poslední záběr tohoto filmu budu mít v hlavě asi ještě hodně dlouho. Filmu uděluji čtyři hvězdy. (18.05.2010)

Mám z toho smíšené pocity. Těšila jsem se na Erica Banu a Franku Potente, ale s podivem mi tady mnohem víc sednul sympaťák Marton Csokas. Nejspíš je to tím, že Bana hrál zoufalce a Potente línou sobeckou krávu. I když v titulu zní jméno otce, jde spíš o příběh malého Raimunda, který opravdu nemá na růžích ustláno. Musím uznat, že mně zcela neznámý Kodi Smit-McPhee ho vyseknul perfektně. Takže po herecké stánce bez ztráty kytičky, ale ten scénář je jaksi utahaný a nedomrlý. První půlku mi trvalo, než jsem na to líné tempo naběhla, a druhou se zase dělo ještě míň, než v té první. A pak najednou padesát událostí za minutu, značka když nevíš, co s postavami, zbav se jich! I ten závěr je takový slaboučký. Prostě tu nějaký element chybí, co se dá dělat. (03.03.2010)

tak toto je film, ktory ma donutil rozmyslat nad hodnotenim ako ziadny iny. Po hodine som chcel dat odpad! pretoze tak ako ma tento film sral, tak ma nesral este ziadny iny. Postava Christiny sa mi tak sprotivila, ze by som ju zabil. Zenska, ktora dokazala znicit co sa dalo. Nenavidel som ju a v scene kedy Raimond vycita otcovi listovy vztah som bol nasraty uz aj na neho. Proste cely film som bol nasraty na postavy. Dokonca aj na Romula, pretoze to bol chlap, ktory sa nechal kvoli zene uplne odrovnat a toleroval jej aj milencov. No skratka som bol nasraty nonstop a chcel som tomu palit odpad!... Potom to vsak prislo. Uvedomil som si, ze ten film je presne taky aky byt ma. Ze herecke vykony postav su tak skvele, ze vo mne dokazali vzbudit tieto pocity. Maloktory film vo mne dokaze vyvolat akukolvek emociu a musim povedat, ze tento nenabadny australsky film to dokazal na vybornu. Vtip je v tom, ze herci podavaju neskutocny vykon pocnuc Banom a konciac zasranom Smit-McPheem, ktory podal na 11 rocneho chlapca fenomenalny vykon. Takze ked to zhrniem, tak som neskutocne rad, ze som tento film zhliadol, pretoze ide v skutku o skvost v zanri rodinna drama. 95% (06.05.2013)

Na sledovanie Romulusa naláka potencionálneho diváka ústredná herecká trojka, ktorá sľubuje, že nebude mať film lacný televízny look. Lenže jeho poňatie trochu televízne je, navyše je film príliš uhladený a naleštený. Postavy sa hádajú, podvádzajú, pobijú, občas má niekto nehodu a občas niekto umrie, alebo spácha sebevraždu, pretože to nemá v hlave v poriadku. A tak stále dokola. Nechcem povedať, že film nemá psychologickú hĺbku, na to si ho herci príliš užili, ale Roxburgh točí ich osudy nevzrušivo a film tak vyžaduje od diváka značnú spoluúčasť, až nútenie sa do pozerania. Postavy by si mohli žiť svoje životy v kľude a relatívne šťastne, lenže, ako som už napísal, nemajú to v hlave úplne v poriadku a tak som sa s nimi a ich činmi nedokázal dostatočne stotožniť, aby som si film riadne užil. (08.02.2013)

Moc citovy a moc dojemny snimek, zachycujici nelehke detstvi maleho Raimonda. Kdyz se na to tak divate, dochazi vam, ze at uz si stezujete na cokoliv, meli byste dekovat bohu (samozrejme metaforicky, nejsem nejaky bigotni fanatik) za zivot, jaky mate. Nuti k zamysleni, ale zase se nejedna o neco prelomoveho. Kazdopadne knizku si rada prectu. (07.06.2008)