Po svatbě

Film začíná (a zčásti pak i pokračuje) trochu jako hollywoodská oddechovka - hlavní hrdina, správňák co se stará o indické dětičky, přijíždí zpátky do rodné země, kde má možnost získat od neméně správného chlapa, shodou okolností milionářského podnikatele, peníze pro charitu. A aby to nebylo tak jednoduché, manželka onoho milionáře je jeho láska z mládí a on je otec její nejstarší dcery. Není to ovšem náhoda, proč se ocitl tady a teď. Z příběhu, který mohl lehce sklouznout do patosu a sentimentu, Brierová vykouzlila podivuhodně hutnou podívanou. A jako snad všechny dánské filmy, i tenhle je o rodině, životních hodnotách a smrti. Doporučila bych ho mimochodem promítat u nás studentům FAMU. Protože tudy vede cesta. (14.04.2009)

Moje prvé zoznámenie sa s režisérkou Susanne Bier. Verdikt? Výborne zrežírovaná a napísaná dráma. Tá je postavená na hereckých výkonoch. Tam bezpochyby kraľuje ústredná trojica MIkkelsen, Lassgard a Knudsen. Priznám sa, že keď som film dopozeral, tak mi zostalo tak trocha smutno s toho, že film prezentoval toľko dejových zvratov, že som prestal byť od polovice filmu prekvapený čímkoľvek novým. Potom som, ale nad tým trocha rozmýšľal. A prišiel som na možnú variáciu príbehu. Objavil som ju a potom som sa ju pokúsil aplikovať na príbeh. Aj keď nám ju režisérka nikdy úplne nepotvrdila, jej prijatím, by pre mňa film nabral na hodnote. Jednak kvôli tomu, že by zavádzanie a podávanie informácií tak malo opodstatnenie ( tým myslím dejové zvraty), ale jednak by to dopomohlo k tomu, že film by bol pre pozorného diváka intelektuálne formálnou a príbehovou lahôdkou. A tá variácia spočíva v tom, že Jorgen to mal celé naplánované od začiatku. Ak je to tak, tak je to naozaj film aký nemá obdoby. Pre mňa rozhodne zaujímavé, aj keď osobne si myslím, že pôsobivejší a menej komplikovanejší bol Vitenbergov Hon. A aj ma zasiahol podstatne silnejšie. (28.09.2013)

Musí žít člověk na druhé straně světa, aby mu někdo pomohl? Dánské "Po svatbě" je dobrý film. Tak dobrý, že přestože o něm uvažuji jako o "dobrém" a ne jako o "výborném", nevidím na něm chybu. Poctivá a málo viděná ruční kamera, přirozené světlo (dvě věci, které mě zaujaly okamžitě a až do konce jsem si je vychutnával). Zajímavý příběh, vpodstatě až do konce jsem nevěděl jistě, co se stane. Výborné herecké výkony, podpořené detailní prací s kamerou. Pravdivé pocity. Dobrý člověk může být kdokoli. A hromada nelogicky vypadajících věcí může mít smysl. Film, který se usadí v hlavě a nutí člověka, aby nad ním přemýšlel. ■ Těším se, doopravdy se těším, až to pustím zbytku rodiny. Okouzlilo mě. ■ Po druhém a třetím shlédnutí se utvrzuji v kvalitě filmu. A zdá se mi, že film byl reálně namluven při natáčení - mluvené slovo nebylo dodatečně nahráno ve studiu (odpovídá i hnutí Dogma 95). ■ Nedostatek: Dceru (12 let) film moc nezaujal. Zřejmě se jedná o dílo, které děti nedokáží až tak ocenit. ■ S odstupem několika dalších vidění označuji toto za VÝBORNÝ film. Dokonce nejlepší, jaký jsem za prvních 35 dní roku 2011 zatím viděl. (23.01.2011)

After the Wedding od režisérky Susanne Bier ma príjemne prekvapil. Ani nie tak preto, že by film obsahoval nejaké skvelé zvraty, či dokonca šokujúce a kontroverzné scény. Prekvapil ma svojím realistickým zobrazením života. Režisérka vkladá dôraz do takmer každej scény a je až ohromné, že v každom zábere a strihu sú ukryté emócie. Film však nie je dobrý len kvôli tomu, že je komorný, emotívny a dôstojne nakrútený, ale v neposlednej rade je dobrý aj vďaka hereckým výkonom a realisticky napísaným postavám, čo ho znovu kvalitatívne zvyšuje nahor. Postavy sa síce zdajú byť na prvý pohľad nepríjemné kvôli ich neustálym hádkam, no človek vie, že majú dôvody sa tak správať. Sú dokonca napísané tak realisticky, že si skôr či neskôr získajú sympatie. Je nutné dodať, že s iným hereckým obsadením by to nebolo ono. Všetci herci podávajú pozoruhodné výkony (či už od vždycky skvelého Madsa Mikkelsena, cez Sidse Babett Knudsen a Stine Fischer Christensen až po Rola Lassgarda, ktorý ma mimochodom veľmi prekvapil). Vo výsledku tak After the Wedding nie je bohvieako úžasné dielo, ktoré by prekonávalo všetky škandinávske drámy a obsadilo by vysoké priečky. Na to je film dosť pomalý a nudný. Ale má v sebe niečo, čo sa v každom filme cení - je natočený s dušou a citom. (05.03.2020)

Susanne Bierová je už doma dlhodobo uznávanou a osvedčenou režisérkou, no ja ju spoznávam až v ostatných mesiacoch. Podobne ako pri jej americkej premiére - Spálené spomienky, aj v tomto prípade sa jedná o veľmi komplexný film. Citová zložka a emócie fungujú neskutočne reálne, príbehové plynutie dáva zase za pravdu tvrdeniu, že je to všetko kus poctivej a zaujímavej filmárčiny. V neposlednom rade nemôžem prehliadnuť strhujúceho Madsa Mikkelsena, ktorého vonkajší a hlavne slovný prejav pôsobí absolútne dôveryhodne, čo má za následok, že som bol po dlhom čase, pri nejakom filme, zas celkom slušne dojatý. (20.03.2008)