The Picture of Dorian Gray

,,KAŽDÝ Z NÁS NESIE V SEBE ČASŤ NEBA A PEKLA.“ __ Prvá polhodina má pre vrzgajúce kolečká trocha pomalší rozbeh, avšak akonáhle začne Dorian zisťovať, že z jeho podobizňou nie je niečo v poriadku a kamera (vytvárajúca veľmi symbolické obrazy) začne všetko zaberať z pohľadu za obrazom, atmosféra príjemne hustne, postupne naberá na gradácii idúc pritom v zabehaných koľajách obdobných filmov nakrútených v najlepšej tradícii 40. rokov, v období pre ktoré boli takéto adaptácie rôznych mysterióznych príbehov ako stvorené. V tomto zmysle sa prirodzene očakáva, že najpôsobivejšou scénou bude odkrytie obrazu. Skutočným majsterštikom je však vražda Basila, ktorá vďaka kompozícii nasnímania a nasvietenia len rozkymácanou lampou vytvára fascinujúce husárske kúsky, akých je schopná len čiernobiela kamera. Hudba má miestami herrmannovské razenie, cynický George Sanders všetko vyzdobuje svojimi bonmótmi. (55. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (22.08.2013)

Geniálne dielo prepisoval Oscar Wilde viackrát, ale konečná verzia je dokonalá. Film je vernou kópiou a to je veľmi pozitívne. Zobrazuje pokrivený obraz duše krásneho mladíka, dekadentnú spoločnosť s dôležitosťou pozlátka pred charakterom. Snímok má silné prvky psychologickej drámy a hororu. Oceňujem impozantnú kameru, hudbu a ponechanie starosvetských dialógov, presne v duchu brilantného majstra slova Oscara Wildeho. 4+ (24.05.2020)

Wildeovu předlohu jsem nečetl, ale asi si jí přečtu. Obraz Doriana Graye je poměrně zdařilý hororvý snímek, ale mám k němu několik velkých výhrad - 1. délka - o půl hodiny míň a bylo by to naprosto super. Celý to na mě působilo strašně roztahaně a místy nekonečně. 2. Představitel Doriana byl naprosto neslanej nemastnej a hlavně nesympatickej floutek a představitelka Sybil, Angela Lansbury jakbysmet. Vůbec není hezká (ale je to možná tím, že v ní vidím tu strašnou Jessicu Flatcherovou). Nejlepší výkon celýho filmu předvádí George Sanders coby cynický Lord Henry. Ten mě bavil opravdu hodně, hlavně jeho typicky Wildeovské hlody. 3,5 Opravil bych Exkvizitora Hurd Hatfield hrál Doriana, nikoliv Lorda Wottona. (23.11.2009)

Neporozumivá hororová adaptace úžasného Wildeova románu, pomíjející jeho stylové bohatství a mnohotvárnost a akcentující jen některé – magické, tajemné, hrůzostrašné – prvky na úkor těch ostatních – především esteticistních a dandyovských, jež mylně převádí na dobová, dobově příznaková klišé. S takovýmto naivním přístupem, tvrzeným mdlou mizanscénou a nevěrohodným herectvím, by selhala filmová ztvárnění i „strašidelnějších“ Machenových próz či antikvářských hororů Montagua R. Jamese, natožpak tohoto kanonického moderního díla. Zapomenutelný digest hodný prudšího seškrtání. (18.08.2014)

Pozoruhodná adaptace s několika výtečnými nápady - z nichž nejvíce asi upoutá práce s barvou: Ta je v tomto jinak černobílém snímku průvodkyní temných sil, když se objevuje pouze při záběrech na neblahý Dorianův portrét, na nějž se všechny postavy i kamera zdráhají pohlédnout. Skvělí jsou také herci (zejména představitel cynického lorda Wottona Hurd Hatfield) či užívání hudebních motivů - jako je melodie spjatá s nevinnou naivně šťastnou písní o žlutém ptáčku či naopak s nádhernou, ale mírně zlověstnou Chopinovou předehrou, která pro Doriana symbolizuje strach ze ztráty mládí a nevinnosti. (13.10.2009)