Funny Games USA

V každém člověku dřímá bestie, je jen na něm jestli ji probudí. Film neodbytný, stejně jako Peter a Paul. Film evokující, zneklidňující, naléhavý a alarmující(zpětný rychloposuv – osud jsme my sami – zapomeň na ruku shůry). Tady jsem poznala tu nejkrutější beznaděj. Jak se s tím vyrovnám? Netuším. Je 29. duben 2013 …tohle datum si zapamatuji – viděla jsem Funny Games USA. (02.05.2013)

Už se mi dlouho nestalo, že bych tři dny dumala, jak ohodnotit film.. A co je horší? Já se stále nedobrala konečného verdiktu. Funny Games U.S.A. je bezpochyby dost silný thriller s výbornými hereckými výkony, ale proč mě tam něco chybělo nebo naopak? Ale co? Mám rozporuplné pocity.. Na jednu stranu mě šíleně vadilo promlouvání psychopatů do kamery plus ovládač, ale na druhou stranu geniální nápad. Možná trochu nedotažený do konce a proto mi to kazilo výsledný dojem. Jenže pak vzpomenu na scénu se sendvičem nebo televizí a mrazí mě až na sedací soupravě mého těla. Jelikož se nemůžu rozhodnout a v dohledné době se na tom určitě nic nezmění, hodnotím zlatou střední cestou do odvolání, jest do druhé projekce.. Ten film si to zaslouží. (01.03.2010)

Originál jsem neviděl, nemůžu tudíž porovnávat, která verze je lepší, jestli je tahle zbytečná, jak mnoho uživatelů ve svých komentářích píše a kdesi cosi. Film se mi líbil a to tak, že hodně. Úvodní titulky: Rodinná idylka při cestě autem, náhle narušena na pozadí znějícím grindcorovým nářezem "Bonehead" od Naked City. Symbolicky tak naznačuje, že slunečný den se poněkud zamračí a nedopadne zrovna nejlépe. Dva borci ve slušivých bílých oblečcích (jakoby představovali čirou nevinnost) si poté přijdou jen vypůjčit pár vajec, vejce rozbijí, začnou být otravní a banální situace se z nevinné hry změní na zábavnou "nevinnou" hru. Motivace obou psychopatů nám po celou dobu zůstává skryta, takže divák vidí jen bezdůvodné týrání. Jak tu již někdo psal, oproti originálu je tento film obsazen hereckými hvězdami, pánská část osazenstva je především zvědava na Naomi Watts a její vnadné křivky. Kamera nám zaprvé při scéně odhalení tento pohled nenabídne a zadruhé její povadlé, pobledlé a potlučené tělo za to ani nestojí. Haneke si brutálně zahrává s divákem. Pomalu, někdy až neúměrně dlouho stupňuje násilí a napětí, nutí diváka zamýšlet se nad tím, co bude následovat, aby ho pak při scéně s ovladačem doslova znásilnil a dokončil nastolenou hru do "zdárného" konce. Inu, každý má v sobě malého nacistu. (25.08.2008)

A sakra, exploitation jak má být (ačkoli to klasické exploitation vlastně vůbec není, ale neva...). Totální psycho nářez, nevhodný pro slabší povahy, jeden z nejdepresivnějších filmů co jsem kdy viděl. Místy jsem se sám sebe ptal, proč na ten film vlastně ještě koukám, ale vypnout jsem ho nedokázal. Hlavní postavy jsou mučeny duem mladých slizáků, divák zas sám sebou. Některé scény jsou záměrně protahovány (jedna je téměř k nepřežití), kamera se pohybuje jen tak, jak je to nezbytně nutné, a vždy když se děje něco násilného, zabírá něco úplně jiného. A divák si při tom přeje vidět víc, ale proč vlastně? Funny Games jsou vlastně satira určená pro ty, na které je zaměřena... ďábelské. Herecké výkony jsou bezchybné, Naomi hororové remaky prostě sluší. Hodnocení 5/5 je zasloužené, ale víckrát ten film vidět nechci. A po tomhle mám teď jít, kurva, spát? (13.04.2008)

V rámci kinematografie se nejedná o novum, že režisér předělává svůj vlastní film: stačí vzpomenout na Hitchcocka a jeho MUŽE, KTERÝ VĚDĚL PŘÍLIŠ MNOHO. A původní FUNNY GAMES byly vždy filmem evropského artu namířeného na/proti americké(mu) publiku(m), které je zodpovědné za pasivitu při sledování současných filmů a otupělost vůči násilí kvůli exploatačním filmům. Haneke se svou U.S. verzí, která je kopií políčko po políčku, slova od slova originálu řadí tak k experimentátorům s vyprávěním a divákovým očekáváním a přáním jako Gus van Sant se svým remakem Hitchcockova PSYCHA._____ FUNNY GAMES U.S. považuji za vyvedenější než originál, protože obsahuje více nudy, kterou divák může vyplnit přemýšlením a být tak aktivní, i kritika burožoázní společnosti uvězněné ve svém světě je důmyslnější. Film je mnohem nesmlouvavější a sardoničtější ve své okázalé stylistické poctě Kubrickově MECHANICKÉM POMERANČI (a zároveň, u Hanekeho snad poprvé, i ďábelsky černohumorný!) a Michael Pitt a Naomi Wattsová ve svých mickeymouseovsko-trpitelských rolích excelují._____ A když se Naomi oproti originálu (jediná změna, kterou jsem zaregistroval) vysleče zcela do naha a divák si přeje, aby kamera nezabírala JENOM tvář, Haneke nás, diváky, dostal přesně tam, kam chtěl. Známka neo-punku._____ P.S. Hanekemu nejde o to, aby byl divák spolu s hrdiny ponižován a ukazovalo se, kdo že má nadvládu v tomhle fikčním světě (dva Mickey Mouseové s ovladačem), ale o to, aby se divák cítil provinile, že chce násilí a chce vidět bobra a bobule Naomi Wattsové. Na Shadwellovo oponování mé teze o Kubrickovi nemá cenu reagovat, jeho komentář je ukázkou egomaniakální dojmologie a spekulací, kdy je patrné, že neví, o čem mluví. Což ví každý, kdo pozná rozdíl mezi slasherem a exploitationem a každý, kdo ví, že stavět vedle sebe Bressona a Bazina může jen namistrovaný idiot... A už dost, nechci být spojován s winlynchovými mulťáky (Gohy), kterým bych nejradši rozbil držku, rozhodně bych s nimi nedebatoval. (12.04.2008)