Funny Games USA

Remakovat vlastní film? Proč ne! Zvlášť když po všech stránkách dokonalí Američané strašně neradi čtou titulky. A to by v případě původního snímku německého intelektuála Michaela Hanekeho z roku 1997 museli. Režisér a scénárista Haneke se proto (určitě za slušný peníz) rozhodl natočit i americkou verzi. Zákeřnost a syrovost zůstala. Můžu to s čistým svědomím říct, i když jsem opěvovaný originál neviděl. „Dvojka“ totiž zákeřná je. Přátelsky pomrkává po divákovi, aby mu mohla v nestřeženém okamžiku pěkně hluboko vrazit kudlu do zad. Přitom je snímek skutečně jen o tom, jak dva mladí hošani terorizují tříčlennou rodinu v letním sídle u jezera. Je to potrava pro intelektuály i pro milovníky klasických vyvražďovaček. Na své si přijdou obě skupiny. Výřeční „golfisté“ v bílých rukavičkách si tak prostě přijdou půjčit vajíčka, ale jakmile golfovou hůl použijí proti noze živitele rodiny, v rukavičkách přestávají jednat. A s rodinkou rozehrají pro jednu stranu zábavně krvavé hry. Jenže tady vůbec nejde o to, kolik krve se na plátně objeví, ale o to, že Haneke z psychologické hry látku povyšuje na sofistikovanou satiru o stavu dnešní společnosti. A diváka spolehlivě vtahuje do krutého dění. Když jednomu z mladíků upadnou vajíčka na zem, divák zbystří a zapochybuje stejně jako hlavní hrdinka. Nepříjemný stav prožívá s ní. Když to odnese vodě neodolný mobilní telefon, je to jasné. Vše pak umocní pohledy hošanů do kamery, kdy se ptají diváka, komu fandí. Mrazivé a bezútěšné. Přitom nějaké opravdu surové scény na plátně neuvidíme. Často se dějí mimo obraz a slyšíme jen projevy a až pak vidíme následky. Syrovost podtrhují i táhlé záběry bez jediného střihu nebo bezmoc v podobě nefilmové vyšší moci s použitím televizního ovladače. Skvělý nápad. Všechno to představuje slušný studijní materiál, i když musíme férově poznamenat, že běžného diváka (a těch bylo v kinech určitě mnohem víc) nechají docela klidného. Klidného ho naopak nenechají herecké výkony, Naomi Watts obzvlášť. Beru, že ona i Tim Roth jsou profláknuté tváře a na plátně ikonicky vyčnívají, ale já jim jejich utrpení věřil!! Ač Haneke není mým šálkem kávy, tentokrát oba palce nahoru!! (11.04.2013)

Film patří k těm, u kterých si člověk klade otázku, co by jen dělal v takové situaci - obyčejná rodina versus dva znuzení spratci bez emocí, bez zábran, bavící se terorizováním lidí. Psychické deptání a celková (až nečekaná) brutalita filmu nebyla znehodnocena hektolitry krve. Osobně mi vadily proslovy hlavních antihrdinů přímo do kamery, pár záběrů bylo zbytečně dlouhých - přetáhly dobu, kdy ještě narůstá napětí a sklouzly do "to je nuda, bude se už něco dít?". A vrcholně mě nas*al ten závěrečný časový veletoč. Jinak skvěle mrazivý film, asi bych jen ocenila trošku konvenčnější verzi. 71% (22.12.2008)

Psychický a fyzický teror páchaný na trojčlennej rodine dvojicou rozmaznaných mladíkov patrí do súdka ťažšie stráviteľných filmov, aspoň pre väčšinu. Veľmi komorný a tríznivý film s dôrazom na kvalitné herecké výkony. Výborní herci, minimum strihu, niektoré scény so statickou kamerou trvajú aj niekoľko minút, no napriek tomu nenudia. Zvláštné vsuvky v pobobe komunikácie s divákom!, ale hlavne trošku, aspoň pre mňa, rušivá scéna /pre režiséra možno umelecko-provokatívna/ s ovládačom. Drsné vyvrcholenie na člne a v zápätí absolútne drsný humor /"Som hladný"/vtipálkov s prezývkami Beavis a Butthead.Ináč to boli moje obľúbené kreslené postavičky z MTV. Tušil som, že z nich vyrastú hovädá, ale že až také... Film 8/10. (27.01.2009)

Dokonalost. Nevidím důvod, proč Funny Games U.S. hodnotit hůře než jeho ryze rakouského předchůdce. Haneke zůstává, jen herci a prostředí se změnilo. A ani na jedno z toho si nemůžu stěžovat. Právě naopak - Michael Pitt a Brady Corbet byli famózní! Bylo natáčení tohoto netypického remaku zbytečné? Pro diváky možná, pro tvůrce nikoliv. Účinek se neminul: o deset let později se všichni dozvěděli, že Funny Games se už jednou hrála... nyní se "jen" opakuje. Dokonalost zůstala. (22.08.2008)

Původní verzi jsem neviděl, ale nejspíš si ji seženu, min. na porovnání (takže pokud bylo režisérovým záměrem upoutat pozornost na jeho předchozí dílo, u mě se mu to celkem podařilo). Tohle je zvláštní film. Nevím, nebyl jsem nějak extra zděšený předvedeným násilím, navíc ho ani moc ukázáno nebylo (podobných snímků mé divácké oko sice moc nespatřilo, ale některé z těch dosud viděných byly v tomhle ohledu působivější). Mě na Funny Games U.S. upoutala spíš atmosféra, psychologie postav (a také samotného režiséra, protože do teď přemýšlím, co tímhle filmem chtěl doopravdy říct a snad mi nato lépe odpoví rakouský originál) a hereckých výkonů (Pitt, Cobert a Watts byli excelentní, trochu mě jen zklamalo podivné herectví Tima Rotha, protože jeho postavu jsem mu fakt nežral). Co se týče samotného konce, trošku mě štvalo, že jsem si přečetl zdejší poněkud zavádějící obsah, přesněji "oficiální text distributora" (konkrétně pasáž: "Anna vypráví příběh své rodiny..."), protože pak bych se díval na vše, co se událo od scény se zde často zmiňovaným ovladačem (ano, i takhle se dá velmi dobře zlikvidovat napínavá atmosféra), krapet jinak. No, prozatím hodnotím slabšími 4* a po případném zhlédnutí originálu hodnocení poupravím. P.S. Po obstarání rakouské verze strhávám Funny Games U.S. 1* a vzniknutí tohoto remaku považuju víceméně za zbytečné. (08.05.2010)