Hedvábná cesta

Útla knižôčka Alessandra Baricca bola pre mňa jedným z najväčších "objavov" posledných rokov - a jedným z najčastejšie kupovaných darčekov (i keď v kníhkupectvách dosť čumeli, keď som vyslovil prosbu, aby mi ju zabalili do hodvábneho papiera...) Raz sme tak sedeli s jedným kamarátom knihomolom na káve a bavili sa o knižkách a on zasmečoval: "Čeče, z toho Hodvábu by mohlo byť skvelé kino, keby to zobral do rúk dajme tomu taký Jean Pierre Jeunet". A ja mu na to hovorím "A ja si, čeče, myslím, že tá knižka je nesfilmovateľná, resp., že film sa síce podľa nej natočiť dá, ale bude to to isté, ako keby si dal hluchonemému zaspievať mongolskú štátnu hymnu." Ten kamoš zafrfľal pod nos, že som zase moc múdry a nechali sme to plávať. Keď sa zjavili informácie, že film sa predsa len ide točiť, zaprisahal som sa, že ho nechcem vidieť, že to, čo mi z tej knižky zostalo v hlave, nech zostane nepoškvrnené. Nakoniec zvíťazila zvedavosť a hoci to nebola mongolská štátna hymna v prevedení hluchonemého, bol to celkom iný príbeh a celkom iné tváre, oblaky, more, hodváb, smútok, diaľky, písmo, vášne, krajiny... Nechcem ten film pochovať nejakou priemernou známkou len preto, že naplnil moje neblahé tušenie, možno človeku "nezaťaženému" ľahkosťou knižného Hodvábu sprostredkuje čosi, čo mu nesprostredkujú iné filmy, takže dnes sa, milí žiaci, radšej známkovať nebude. Ale ak vám smiem poradiť, prečítajte si toho Baricca a natočte si film vo vlastnej hlave. A zaručene to bude to najlepšie možné kino! (02.04.2008)

Moc jsem se těšil, ale.. Minimalistický klavír a až hypnoticky malebné záběry na krajinu půlky světa, kterou hlavní hrdina (jinak obchodník s hedvábím) procestoval, jsou tahouny snímku, jehož dějová struktura je prázdná jako vědro beze dna. Odpustil bych mu sice onu dějovou jednoduchost, ale od příběhu lásky bych přece jenom čekal víc. Tvůrce Krvavých houslí nabízí spíše milé okamžiky, než nějaké zásadní pasáže!! Emocionální váha samotných vztahů (mezi Hervém a Hélène a Hervém a čínskou dívkou) je rozpačitá a nedokáže diváka dostatečně vtáhnout. Keira Knightley má skutečně charisma velkých hvězd zlatého věku, i na malém prostoru si náležitě poradila, ale stejně jako neokoukaný Michael Pitt jakoby hrála bez jakéhokoli režijního vedení. Celé to kolem vás projde jakoby bez povšimnutí, jen jeden zajímavý zvrat, ale žádné vlhké oči. Silk si bude svého diváka hledat překvapivě složitě.. 65%. (23.05.2008)

Nádherná hudba, krásné přírodní scenérie, vizuálně úchvatné záběry, jen ten příběh mě nedokázal vzít za srdce. Ze začátku se člověk nechá unášet vizuální nádherou, ale posléze si uvědomuje, že děj je nezajímavý a že se začíná nudit. Rychlý spád, který film nasadil na začátku, najednou rapidně zvolní a na povrch začínají vyplouvat díry v příběhu. Nic proti pomalému tempu, melancholické lyrické snímky mám docela ráda, ovšem musí mít duši, což zde postrádám. Zápletka filmu je nejenom slabá (příběh se v podstatě nikam nepohne, sledování opakovaných cest do Japonska a platonické lásky k dívce z odlišného kulturního prostředí brzy omrzí), ale zároveň velmi prázdná a chladná. Máte pocit jako byste sledovali krásnou skořápku bez obsahu. (02.07.2008)

What we´d done, we´d done forever. Pomerne presna adaptacia utlej knizky natiahnuta na celovecernu stopaz. Ovsem sposobom, ktory nie vzdy stastne vyuziva voiceover na miestach, kde mozno by bolo viac povedane obrazom, pri ktorom by malebnost nemala iba kvalitu v technickej preciznosti, ale v sebe obsiahnutu i iskru skutocnosti. Na druhej strane, filmik vyvolal prijemne spomienky na jedno davne popoludnie, kedy ma knizna predloha naplno pohltila... . 7/10 (18.08.2008)

Cely film som cakal, kedy sa skonci nezazivny uvod a konecne sa zacne odvijat hlavna zapletka. Lenze az do konca filmu som sa nedockal. Moj vysledny pocit z filmu bol ako keby ste si nejaku knihu necitali, ale len zbezne prelistovali. Takze sice budete zhruba vediet o com kniha je, ale ani na chvilu vas nepohlti. A presne taky nenaplneny pocit mam z tohto filmu. (10.04.2012)