Režie:
Roger MichellScénář:
Hanif KureishiKamera:
Haris ZambarloukosHrají:
Peter O'Toole, Leslie Phillips, Jodie Whittaker, Vanessa Redgrave, Richard Griffiths, Ashley Madekwe, Tom Brooke, Bronson Webb, Andrea Riseborough (více)Obsahy(2)
Vysloužilí herci Ian a Maurice jsou dávní kamarádi. Oběma mužům je hodně přes sedmdesát, díky svému přátelství se však útrapám stáří snaží čelit s neutuchajícím humorem a nadhledem. Jejich ustálený a zavedený způsob života se změní, když se k Ianovi nastěhuje jako pomocnice v domácnosti mladičká příbuzná z venkova. I když je protivná, nevychovaná a nevzdělaná, světáckého Maurice osudově okouzlí. Pro něj je Venuší z Velasquezova obrazu. Snímek scenáristy Hanifa Kureishiho a režiséra Rogera Michella, zabývající se vztahem třiasedmdesátiletého muže a devatenáctileté dívky, je navzdory tématu prost jakékoliv laciné skandálnosti a předkládá citlivě natočenou úvahu o herectví, stáří, mládí a nalezení vnitřní rovnováhy. Na sklonku života i na jeho počátku. Ke kvalitě snímku zásadním způsobem přispívá herecký koncert pětasedmdesátiletého Petera O'Toolea, který byl za svůj výkon nominován na Oscara. Pozadu nezůstává ani třiaosmdesátiletý Leslie Phillips a debutující Jodie Whittakerová. Nepřehlédnutelná je i Vanessa Redgraveová v roli bývalé Mauriceovy manželky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (109)
70%. Pořádně nevím, jak přesně tento film popsat. Byl zajímavě natočen a téma pobláznění starce mladou dívkou bylo ukázáno trošku netradičně, resp. zvláštním poetickým a melancholickým vyprávěním. Tempo bylo takové pomalější, ale nenudilo. V podstatě se nic moc nedělo, ale odehrávalo se strašně mnoho. Fakt nevím, jak přesně vyjádřit své pocity. Každopádně mě to bavilo. A výkon Petera O´Toola byl vynikající, což bych v jeho věku nečekal. Celkově lepších 70%, byl to zajímavě pěkný film. Howgh! ()
Nelíbilo se mi to. Casanova ze staré školy, kultivovaný a duchaplný, si ani ve stáří neopře kolo o takovou popkulturní husu. V momentě, kdy mu špatně nalíčená a oblečená holka rozvalená na pohovce před televizí a požírající brambůrky, hrubým a dělnicky drzým hlasem oznámí, že shání místo modelky, takový muž ztrácí jakýkoli zájem. Tak jsem to cítil přinejmenším já, takže od té chvíle mi celý příběh nemile zaváněl trapností a lží. ()
Skromný film plný neohraných pravd a velkolepých hereckých výkonů. Tam kde většina filmů přitvrdí na sentimentu a vtahování diváka do rotujících zubů procítěného souznění s hlavním hrdinou, Venus naopak povolí. Nechá vás poodstoupit od tématu, od absolutní konzumace překypujících emocí. Ale vše jen proto, abyste si sami uvědomili, že se chcete vrátit. Že vám bude po tomhle starém páprdovi, po téhle velkohubé a namyšlené káče a po tomhle věčně zapšklém mrzoutovi zatraceně smutno - Petr O'Toole, Vanessa Redgrave i Leslie Phillips jsou totiž naprosto jednineční. Nenápadný snímek o tématu, které se - ač se to na první pohled může zdát zcela nepravděpodobné - dá považovat za neuvěřitelně nadčasové a přenositelné. Vždyť ono jde v podstatě jen o další (ale originální!) variaci na téma pyšná princezna. [prosinec 2007] ()
Před filmem bych neřekl, že Peter O'Toole dokáže být v pokročilém věku takový kabrňák a balit o dvě generace mladší holku. A činí tak nenuceným a šmrncovním způsobem, že člověk nemusí být gerontofil, aby tomu roztomilému páprdovi držel palce. Úsměvná linie snímku funguje též zásluhou starého morousovitého O´Tooleova spoluhráče. Vážnější akcent v druhé polovině nemění nic na tom, že Venuše je veskrze milým, pohodovým a citlivým snímkem, za který byl O'Toole nominován na Oskara opravdu po právu. ()
Vydestilovaná nuda - nevýrazná, otravná a trochu trapná historka, jejíž "humor“ mě vůbec neoslovil … Milé slečny, mějte se na pozoru před neškodně vyhlížejícími staříky - totéž platí i naopak: Je vysoce pravděpodobné, že váš protějšek vás chce především využít. Nepopírám, že takové cynické ponaučení ani v nejmenším není hlavní myšlenkou a poselstvím snímku, ale nechtějte po mně seriózní a hlubokomyslné rozebírání příběhu, jehož ústřední dvojice mně byla po celou stopáž poměrně dost nesympatická - přičemž DALEKO větší díl negativních emocí patří bezesporu vysloužilému Donu Juanovi jménem Maurice. Silně mě nebavilo sledovat, kterak se pokouší dvořit mladé, nikoli nevinné dívce, aby mohl pozorovat její lepé tvary - a pokud možno si taky sáhnout. Ona projevy jeho náklonnosti blahosklonně trpí a přitom přemýšlí, jak by z jeho zájmu o svou osobu něco vytřískala - a jelikož se nacházíme ve světě filmu, pochopitelně se v jejich vztahu najde i cosi hlubšího. Jsem nemístně krutá a jízlivá, ale nedá mi to, abych nedodala, že on v podstatě dostane, oč si koleduje … Vím, že moje hodnocení není zcela a úplně nestranné a objektivní, ale nejsem žádný profesionál - a tak si to můžu dovolit ... 2,5* ()
Reklama