Jedné noci v jednom městě

Bábkový film nemá veľa konkurencie, preto aj moje hodnotenie je podriadené tomuto nedostatku. Napriek voľnejšej stupnici ;-) je však tento film zručne zanimovaný, postavičky sú veľmi svojské a výpovedné. Ide však o akúsi koláž poviedok, z ktorých niektoré sú svojím námetom lepšie či horšie. Súhlasím s názorom, že poviedka o Ploutvičkovi a Větvičkovi stojí nad ostatnými, ale globálne mi príde cela kompilácia ako sympatický počin. (05.02.2008)

ULITY : ...aneb, každý má svou úchylku a i mravenec může být užitečný v mnoha směrech. VĚTVIČKA A PLOUTVIČKA : ....aneb, když panáka, tak do obou květináčů. I strom má své noční můry. Velice dojemný příběh o přátelství. JEDNÉ NOCI V JEDNOM MĚSTĚ : Tak nevím, co bylo víc psycho, zda ta harmonika nebo děj příběhu kolem "operace ucho". Temný příběh. ZASTAVENÝ ČAS : Vždy jsem chtěl zemřít v hospodě, ale v kavárně nikdy, to by byla moje smrt. DŽIN : ...aneb, jaké přání si přát, než vám chlast zatemní mysl. Zde zazní první slovo tohoto příběhu : PĚKNÝ, jako reakce na velký prsa. Celkově jsou to spíše ponuré povídky, které vyvolají smutek než smích, ale když překonáme pohled na podivně vyřezávané postavy, je to vcelku pěkný film. (02.01.2010)

Obávám se, že Douglas má pravdu. Je paradoxní, že zrovna výborná a nápady nacpaná povídka Větvička a Ploutvička (o vývoji přátelství stromu a kapra v průběhu jednoho roku) vůbec nezapadá do zbytku filmu, kterému by jistě - pokud ne rovnou scénarista - prospěl kvalifikovaný dramaturg. Nejde ani tak o to, že jednotlivé povídky spolu vzájemně nesouvisí (proč by musely?), ale že tyto povídky nedrží pohromadě ani samy o sobě - vypadají jen jako studentské cvičení či náčrtky na nějaký skutečný, vypointovaný a strukturu mající film. - A "povídka" Zastavený čas je vyloženě trapná. (27.01.2007)

Je to trochu ošidné hodnotit všechny povídky dohromady, neboť nebýt povídek Větvičky a Ploutvičky a Jedné noci v jednom městě je celý tento filmový špalíček o ničem. V několika prvních povídkách zaujme pouze výtvarná stránka a chaotická snaha o sdělení příběhů bez jakékoli pointy. Animace je sice dobrá, ale hýbe se jen "kostra" loutek, žádné vychytávky nejsou a při šňupání bílého prášku se do animace navíc vloudí docela dost viditelná chyba, která si myslím by se neměla v běžně distribuovaném filmu objevit - v prášku, co zbyl na stole se objeví prázdná místa, patrně poté, co někdo z animátorů sáhnul do scény rukou. Větvička a Ploutvička je pak příběh z jiné stránky, je krásně poeticky naservírován, postavičky mají odlišné výtvarné zpracování, které se mi líbilo mnohem více a současně je propracována základní mimika, tedy pohyb pusy Ploutvičky a pohyby očí. Jenom ten konec povídky zase vyšumí poněkud do ztracena. Povídka Jedné noci v jednom městě působí sice asi nejméně originálně, ale jako jediná má slušnou pointu a animace je zde na podobné úrovni jako ve Větvičkovi a Ploutvičkovi. Povídky na konci jsou lepší než ty začátku, ale na dvě vyzdvižené zdaleka nemají. Zejména v úvodních povídkách mi lezla na nervy až příliš výrazná hudba s nějakým trianglem, který cinknul vždycky, když se zrovna nic extra důležitého nedělo, což bylo opravdu až příliš často. *** Ve zkratce: Soubor animovaných povídek, z nichž několik je alespoň co se týče animace a výtvarného zpracování špičkových. Jen ten děj a způsob předání nějakého zážitku divákovi většinou dost pokulhávaly. (07.11.2010)

Jan Balej, kterého všichni známe z Fimfára 2, se rozhodl vytvořit souhrn povídek, ve kterém si opět zahrají loutky. Příběh odehrávající se na Žižkově, postavy morbidní s prapodivnými úchylkami. Nejvíce mě dostala povídka Větvička a Ploutvička, ale nebudu tady spoilerovat, takže se podívejte sami.. ;) (06.05.2007)