Ponyo z útesu nad mořem

Překrásná, po výtvarné stránce bezchybně zpracovaná pohádka, která dozajista nadchne každé malé dítě. Dospělí znalí Miazakiho tvorby však budou s největší pravděpodobností postrádat filosofickou hloubku předchozích snímků (viz. "Princezna Mononoke" a "Cesta do Fantazie"), neboť právě díky ní jsou tak úchvatné a nezapomenutelné... (08.06.2011)

Píše se rok 2008. Temný Rytíř bez problémů válcuje svoji konkurenci ve všech státech světa. Když najednou se stane něco, s čím producenti absolutně nepočítali, ohromný propadák v japonských kinech... čím by to tak mohlo být? Ponyo je ta správná odpověď. Stavět se proti novému filmu zbožňovaného režiséra prostě nebyl dobrý nápad. Miyazaki tentokrát zvolil jeden z civilnějších fantasy příběhů, což asi nebude po vůli milovníkům Mononoke-Hime, nebo Naushiky. Ale kdo se s radostí podvolí návratu do desíti let, bude unešen. Sice schází nějaký rozvitý ústřední děj, ale to Miazakimu nebrání pohrávat si s emocemi diváka, jak mu je libo. Stále nechápu, jak se mu daří, tak jednoduše ve mě probouzet radost, dojetí, obavy a úsměv, který mi div nepotrhá tváře. V porovnání s jeho předchozími filmy bych měl za sebe hodnocení trochu snížit, ale když je přejdu a vzpomenu si jak dlouho mi zůstal po filmu dojatý úsměv, tak nemůžu bodovat jinak. (20.05.2009)

Panebože, prvně jsem to teď po letech od nádherného originálu slyšel v češtině (byl jsem možná první, co měl v ČR originálku DVD, pár dnů po vydání z Japonska). Oproti ostatním dabingům Miyazakiho o hodně horší. Úplně totálně mě ale dožralo, že hlavní slovo Poňo (které je v japonštině půvabné a na dvě slabiky) vyslovují v českém dabingu Po-ny-jo. Bože, to si to ti totální dementi, co překládali z písemného anglického překladu, který byl udělaný přes čínštinu (jo, Polmišarudin je reálné jméno Poňa v čínštině, v originále je to totiž Brunhilda) nemohli aspoň na zvuk pustit aspoň chvíli v originálu, aby věděli, co dabují? A když je to přepis do angličtiny, tak i ten blbě čtou? Ach jo... Btw. své titulky jsem překládal z japonštiny a japonských titulků na DVD, protože do angličtiny to bylo hodně odfláklé a zjednodušené. V dabingu vám chybí většina detailů, dotvářející postavy, jako třeba že dospělost Sósukeho je naznačena tak, že říká rodičům jen křestním jménem, spousta věcí bylo přeložená významem obráceně, spoustu věcí tak, že poněkud nesouhlasily s dějem. Ach jo. To se nedá. To se nedá. Zk****ý dabing. Takhle pos***t krásnou pohádku a btw. ubrat jí v češtině aspoň 10 % tady. (27.08.2016)

Miyazaki tradičně věnuje svůj příběh ekologii, nebo chcete-li mírovému soužití lidí a přírody, zastoupené božstvy a duchy. Po trochu pomalejším (a pro mě nudném) úvodu se příběh čiperného chlapce a jeho emotivní matky rozvine docela příjemně a podstatné je, jak už to H. M. umí, že žádné z poselství nepůsobí přehnaně, polopaticky nebo nuceně. Celý film je laděný hodně pohádkově a dětsky, a především nevtíravým způsobem laskavě, čemuž je podřízená i výtvarná stránka. Výborná věc, ale přeci jen mám od Miyazakiho oblíbenější kousky. (06.06.2011)

Samozřejmě že má Miyazaki spoustu lepších filmů, ale jako milá pohádka tohle podle mě funguje na maximum. Navíc, rybí holčičku Ponyo si zkrátka musí zamilovat každý, a to nejen proto, že je roztomilá, ale hlavně proto, že je opravdu legrační. V některých scénách jsem se musela smát. Filmu v podstatě chybí k dokonalosti jen líp propracovaná dějová linka, která bohužel hodně pokulhává, a upřímně to ani nedává úplně smysl. Pokud ale přistoupíme na to, že je to opravdu jen pohádka mířená na děti, tak je i ten mírně odfláknutý a nedotažený příběh jakž takž omluvitelný. Jako celek potěšilo a pohladilo po duši. ~(3,7★)~ (22.09.2017)