Atlasova vzpoura: 1. část

Tak nějak nevím. Na jednu stranu to má vynikající atmosféru, plně pozvolna, ale dokáže vtáhnout, lidé se chovají tak nějak uvěřitelně, dokonalá je hudba (zvláště ten jemný jazzový podkres ve scénách oslavy výročí) i kamera, triky už jsou horší, ale pořád to jde. Tajemný motiv tajemného muže a únosce jen dodává na zajímavé atmosféře. Ale to vyznění - mankote, levicové snahy dohnané ad absurdum, aby bylo jasné, jak znevýhodňují všechny ty hodné a schopné podnikatele, kteří se starají s láskou o své zaměstnance div ne charitativně - tak přehnaný manažerský blábol jsem už dlouho neviděl. Samozřejmě že v reálu by tihle schopní majitelé továren makali jen na růstu zisku každé čtvrtletí a pořádali powerpointí prezentace, zatímco by pod nimi dřeli lidi za pár šupů, a nikoliv oceněných podle schopností, jak se nám snaží film nabulíkovat. Jinak - protože jde o první díl - ve mně budil film dojem spíše telenovely, která by kdykoliv mohla pokračovat jakkoliv, bez pevnějšího vedení příběhu. (15.06.2013)

První díl zamýšlené filmové trilogie podle neskutečně rozvláčného románu Ayn Rand je překvapivě snesitelný, ba dokonce bych řekl i audiovizuálně přitažlivý! Oproti knižní předloze, kterou nelze nazvat jinak než předlouhou pseudofilosofickou fantasy, je patrné zpřehlednění děje a výrazné otupení objektivisticko-manifestační funkce. Přesto postavy příběhu zůstávají zoufale jednorozměrné a jejich charaktery tradičně objektivisticky černobílé. Děj filmu (a první části knihy) tady načrtávat a rozebírat nebudu; je poměrně jednoduchý a vlastně hraje jen podpůrnou roli pro vyložení objektivistické "filosofie" (tj.: Realita existuje nezávisle na lidské mysli a rozum je jediným použitelným prostředkem k jejímu porozumění. Každý člověk by měl hledat pouze svoje štěstí a žít pouze kvuli sobě samému a nikdo by se neměl obětovat kvuli někomu jinému. Morálka existuje sama o sobě, nezávisle na člověku a pro každého člověka je stejná - tj. dosažení sobeckého štěstí jedince a naprosté odmítnutí altruismu coby největšího zla). Stačí pouze zmínit, že děj se točí kolem průmyslových magnátů (železnice, výroba oceli, těžba mědi apod.) a geniálních lidí (vynálezci), kteří jako jediní svými schopnostmi a čistě racionálním (objektivistickým) myšlením dokážou jako onen mytologický Atlas podpírat a nést svět, jsouce však přitom existenčně ohrožováni sílící skupinou iracionálně altruisticky (subjektivisticky) uvažujících elit. Jak se tito racionální superhrdinové s hrozbou záplavy altruismu, který zde vede k čemusi podobnému komunistické totalitě, vypořádají, je symbolicky naznačeno už názvem díla. Film toto zobrazuje poměrně krotce (není tak odporně ofenzivní jako román a jako Ayn Rand sama) a příběh plyne i díky podstatně jednoduššímu scénáři celkem svižně. Přesto některé dějové okamžiky mohou na neznalce předlohy působit skokovým dojmem, přičemž film už z podstaty končí otevřeně (doslova zavřete knihu v 1/3). Docela se mi líbili neokoukaní Taylor Schilling v roli Dagny Taggart a Grant Bowler v roli Hanka Reardena - a vůbec celá produkce, ačkoli nedosahuje rozměrů hollywoodského velkofilmu, působila z hlediska žánru docela sympaticky... Atlas Shrugged v románové předloze je vyloženě špatná literatura (kterou však lze doporučit kvuli možnosti proniknutí do mysli "racionálních egoistů", kteří se i v české kotlině rojí jako houby po dešti). První část filmové trilogie ale není vůbec špatná, bez ohledu na to, jak hloupá je "filosofie" objektivismu. (23.09.2013)

Nejprve je nutné si uvědomit několik základních skutečností, které jsem ani já, do chvíle, než jsem si snímek pustil a začal o něm zjišťovat trochu víc, nevěděl. První je fakt, že je to první díl, jak napovídá i název. Na světě je už i díl druhý, který bych tu také rád recenzoval v dohledné době, ale kromě toho nás ještě za rok čeká díl třetí. Na tom by zase nebylo nic až tak moc divného, ale člověk se po zhlédnutí prvního dílu trochu divý, proč se to roztahalo hned do tří filmů. Příčinu jsem zjistil poměrně záhy. Film "Atlas Shrugged: Part I" je natočen podle amerického románu. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/atlas-shrugged-part-i-2011-60.html (21.03.2013)

,,KDO JE JOHN GALT?....“/// Rok 2016. Byznys. Ten netvrdší. Politika majitelů firem. Těch nejlepších. ,,MÝM JEDINÝM CÍLEM JE VYDĚLÁVAT PENÍZE“ (jak zvrácený). Ale bacha: se světem je všechno špatně! Nikdo neví komu věřit! ... Film sleduje osudy lidí, kteří nechtějí spoléhat na ,,laskavosti“ politiků. Film o víře v úspěch. Ve vlastní schopnosti. A o tom, KDO JE JOHN GALT? Podnikatelská agitka, kde má slzy do vočí vehnat jedoucí (digitální) vlak, a která díky T A J E M S T V Í získává mysteriózní příchuť. Má to myšlenku. IDEU! Politika a ekonomika. Lobbisti (nebo gauneři?). Kurva, kde je druhej díl???? Žrouty popcornu chci (jemně) upozornit - napsala to Ayn Rand. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala v roce 1957 Ayn Rand číst nebudu. 2.) Zajímá mě motor, kterej využívá Casimirův efekt. 3.) Thx za titule ,,Fuseklos“ a ,,UnicornCZE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.06.2012)

Zvláštní mix akčního filmu, politického thrilleru, scifi, katastrofického filmu a televizní inscenace nabízí podivný příběh o konci demokracie v USA. 1) Je to ukecané, chvílemi nesmyslně nelogické a především dost nudné. Inu, zajímavý námět sám o sobě nestačí. 2) Alisa Zinovjevna Rozenbaumová z rodiny petrohradské židovské buržoasie v 21 letech emigrovala do USA (1926), kde o 31 let později publikovala svou nejznámější práci Atlas Shrugged - vášnivou obhajobu kapitalismu z pozic tzv. objektivismu, vlastního filosofického konceptu světa. Nechť si ctěný čtenář vygůglí, co mu třeba. Za sebe mohu říci, že jsem knihu nečetl a po dvou dílech filmu vím, že ani nepřečtu. (03.08.2016)