Živojin (Aleksandar Bercek) žije spolu se svým vnukem Tsanem (Uros Milovanovic) v odlehlé srbské vesničce. Než odejde ze světa, byl by rád, kdyby Tsane naplnil jeho závěť. Dá mu tři úkoly: Prodat krávu a za utržené peníze koupit ikonu svatého Nikolaje, sehnat si něco pro sebe na památku a přivést si ženu. Na první pohled snadné úkoly budou pro prostého sedláka z vesnice o něco obtížnější. (venus)
"Tak trošičku jiný Emirův film", přesto je to další originální počin, ve kterém nezapře svůj úžasný smysl pro humor. Já se opět válela smíchy. Ne nadarmo patří k mým nej. režisérům! Létající Čestmír mě úplně vykolejil .. :))
Olala tohle byla naprosto neskutecna super jizda. V podstate takovej typickej Kusturica, s originalnim pribehem, kterej tu ale vlastne neni vubec podstatnej a celej film je vlastne sled naprosto dokonalejch komedialnich scen. Ale pritom film drzi pohromade, rozhodne se nerozpada na jednotlivy sceny. Kdyz se dej odehrava na vesnici, prislo mi to jako takova pohodova letni komedie o jednom dedovi vynalezci a jeho vnukovi. A kdyz se dej presune do mesta, tak to zase pripomina trochu romantickou komedii a trochu beckovej akcni film. Protoze tady se dobrou tretinu filmu rube particka vymletejch mafianu s dvojkou holohlavejch, ne o moc chytrejsich, bratru a pouzivaj k tomu vse co jim pride pod ruku od pistoli, pres samopaly, tezky kulomety az po raketomety. Necekejte zadny krvavy jatka, on tady vlastne ani nikdo nechcipne, ale proste smes komedialne pojatejch prestrelek, spousty paradnich postav, skvelejch vtipku a naprosto fantasticky a misty dost urvany hudby dava dohromady skvelou komedialni jizdu, ktera paradne zvedne naladu a ty dve hodiny utecou jako nic.
Filmy Emira Kusturici jsou tak trochu šílené, střelené - zkrátka horkokrevné. Se Zavetem ať se ale popere každý divák raději individuálně. Konkrétně já jej považuji za střepinu v Kusturicově jinak horkokrevně vyváženém vesmíru. Spousta scének ve mě sice opět vyvolala celkem slušné záchvaty smíchu, ale v druhé polovině už dostává slovíčko CRAZY nový rozměr. Také nevím, o čem tentokrát, narozdíl od ostatních Kusturicových děl, jeho film vlastně vyprávěl.
Panková živelnosť! Bezchybné. Bez logiky. Len s nápadom, len nech to frčí a hýbe sa a zabáva! Nejde o druhý plán, logiku ani citlivosť. Dlho som sa v kine nerehlil tak, že som odchádzal zachrípnutý. Ružové plameniaky skrížené s opilcami z Tisícročnej včely, veterinárkym grifom z Pastí, pastí, pastičiek, a nad všetkými poletuje omladnutý Batman, ktorého nedopatrením vystrelili z Perinbabského cirkusu. Čo to tu trepem, kurva ....kúrva.. KurvahošiGutenTag na balkánsku nôtu.
Zavet není úplně Kusturicova špička, ale i tak mě potěšil. Jako obvykle nechybělo plno originálních detailů, vtipné scénky, trable se zvířátky, divoká svatba, to vše zahaleno v balkánsky divokém magickém realismu! Je pravda, že tentokrát Kusturica trochu vše překombinoval a přeplácal, ale já mám jeho filmy ráda, tak se v tom nebudu šťourat :)
Kusturica jede na svůj setrvačník pořád slušným tempem. Je milé, že se stále ještě dočkáme i originálních drobnůstek a především vražedně rozjeté muziky (původní od Emirova syna Stribora + nějakých těch vykopávek). Slova "Srce je moje violina" se mnou budou cukat ještě dlouho a dojem je rozhodně pozitivní, ale nějak tomu tentokrát chybí duše a tmel.
Příběh Závěti nijak závratný není, ale jinak je to hýřivý karneval hudby, tance a čisté vizuality, kolotoč barev, vůní a zvuků. I když jsou někdy Kusturicovy obrazy až příliš viditelně komponované a často nepůvodní – přejaté z jiných filmů a upravené, tak jim to nic neubírá na poutavosti a působivosti. Závěť je další Kusturicova absolutní oslava života ve všech jeho podobách – rodinné vztahy i spory, víno a rakije, zvířata, balkánské podsvětí, tanec v rytmu střelby zbraní z dob partizánské i docela nedávné války a na samém vrchu samozřejmě šťastná láska.
"Tak toto smrdí těžkou provokací." Kusturicovy filmy patří mezi mé nejoblíbenější a ač Zavet není z nejlepších, stále je to kouzelná komedie plná absurdity, fantazie i černého humoru. Kusturica dokáže bojovat na mnoha frontách, baví, zesměšňuje i kritizuje zároveň. Vyrovnává se s vlastními problémy i se situací na celém Balkáně. A to způsobem, u kterého se opravdu šíleně zasmějete... Zavet je i o dospívání a o cestě venkovského, nezkaženého kluka do města mezi zločinecké živly. Myslím, že pokud máte Kusturicovu tvorbu rádi, tento film vás rozhodně nemůže urazit.
Čekal jsem tradičně ujetý děj, který umí jen Kusturica, ale že bude až tak ujetý, to mě nenapadlo. Hudba jako vždy bez chyb, sranda taky byla, ale nějaký příběh zde opravdu prakticky není. I když čemu se divím, když jde o Kusturicův film :).
Tak se sám sebe ptám, jestli to tak trochu nebyla pocta béčkovým akčním filmům. Chlapi po sobě střílejí kulomety o stošest, ale ne a ne trefit. Ale o to přece v téhle přeplácané komedi nešlo. Svatbou naplnit závěť žijícího (?!) děděčka, to je to oč tu běží...
Film ve stylu Černé kočky, jen poněkud šílenější a občas dovedený ad absurdum. Kromě všudypřítomných domácích i lesních zvířat a létajících osob, hrají svoji roli i neobvyklé vynálezy, včetně jedinečného, ale spolehlivého nástroje pro celkovou anestezii. Chybí zde ovšem taková ta lehkost a kouzlo, které mají v sobě "Mačky" a které je právě činí neopakovatelnou oslavou života nabitou energií. Proto na mě Zavet působí spíše jako její slabší odvar, byť se spoustou vtipných až absurdních momentů.
Další bláznivá komedie Kusturicy. Nuto říci, že se mi líbila více, než jiné
jeho podobně laděné filmy. Akční dědeček, který má okolo chalupy střelnici
a tankodrom v jednom. Musí se starat o vnuka, kterého pošle do města prodat
krávu a sehnat nevěstu. Vnouček po cestě potká přátele i nepřátele. O
komické a absurdní situace není nouze, typicý rukopis režiséra je patrný v
mnoha momentech. Dozajista se zasmějete, vidím to na jasné čtyři hvězdy.
Mám pocit, že Emir Kusturica má u mne obrovskou výsadu v tom, že mu dokážu odpustit vlastně cokoliv. V prvé řadě nezdravou ztřeštěnost, která mi v jeho podání přijde nadmíru empatizující, nádherně grotesktní a nutno říci, že i těžko popsatelná reálie života. Dále mu s čistým svědomím odpouštím vlastně totožný průběh děje (v té nejobecnější rovině) u jeho posledních tří filmů. Co s však mění (díky bohu), je výběr jednotlivých hlavních ženských rolí a my chlapci si musíme přiznat, že Branka Katic (Černá kočka...), Natasa Solak (Život je zázrak) a nyní Marija Petronijevic mají absolutní schopnost nás přitahovat svojí přirozeností a vlastné i hereckým výkonem samotným , i za handicapu (nebo výhody?), že jde o jejich první roli. Přestože, že jsem asi nepředložil dost silné argumenty (záměrně neuvádím dobře známé - hudba, či typické kusturicovi originální gagy, nebo skvělou komediální mimiku všech představitelů) na to, abych si obhájil to, proč dávám vlastně jasnému čtyřhvezdičkovému bijáku 5 stars, nemůžu skrze tu veškerou empatii, která se dá z filmu přímo ždímat a při které je Vám do breku (a to ještě vůbec nevíte proč), hodnotit film jinak.
2,5* Na to, jak moc mám rád Kusturicu, je tohle obrovské zklamání. A proč? Jednoduše proto, že pan režisér prostě přitlačil na pilu. A to ve všech směrech. Jenže když se překročí určitá hranice, některé věci už prostě nejsou vtipné. Až do tohoto filmu to Emir vždycky vybalancoval, ale tady přestřelil. Více samoúčelné akce, více sexu se zvířaty, více vulgarismů. A když se k tomu připočítá scénář bez druhého plánu plný slaboduchých odboček, nikterak dobré herecké výkony (snad s výjimkou Miki Manojlovice) a absence hudby z pera Gorana Bregovice, zůstává nám jen trpký pocit v ústech. A dvě a půl hvězdičky jsou za tu spoustu námahy, kterou museli všichni přítomní vynaložit, aby se tenhle Kusturicův spektákl natočil. Ach jo...
