Camille

Film ma zaujal svojim originálnym námetom, ktorý miestami prechádza do rozprávkového rozmeru. Ale o to to bolo čarovnejšie. Rozbeh bol naozaj zaujímavý, človek síce chvíľu nevie ktorá bije, v duchu si hovorí: "to čo je za kravinu?...", ale neskôr dostane príbeh formu a všetko sa vyjasní. Je tu veľa pekných myšlienok, aj keď skoro všetky smerujú k starej známej pointe: "človek si uvedomí čo má až keď to stratí". Avšak je to niečo, čo sa oplatí stále pripomínať. Len škoda toho neuveriteľne, strašne gýčovitého konca, ten mi vonkoncom nesadol. Chápem, že to dobre zapadlo do scenára, ale možno by sa dal spraviť ešte zaujímavejší a hlavne bez toho pátosu. Len sa stačilo s príbehom troška viac vyhrajkať. Našťastie film nenudil a pôsobil príjemne. 65/100 (25.03.2014)

Uf, tak to byl tedy námět k zamyšlení, to vám povím! V první řadě mě napadlo, jak pravdivé je tvrzení, že když je někdo úplně blbý, jeho vnější krásu přestanete vnímat (v tomto případě to odnesla Sienna Miller), pak přemýšlíte, z jakého nadpřirozeného důvodu dochází k pokračování života po smrti a nakonec to vzdáte, otupěle se kochajíc okolní krajinou a vodopády. Na druhou stranu mě zvědavost, kam až Gregory Mackenzie zajde, nedovolila nedozvědět se všechno, i tak vím stále jenom jedno - Camille si zopakuji, leda až naprší rýže.... (13.02.2013)

Takové splácané lečo, které někdo vařil stylem pokus omyl a na které člověk neví, jestli si má vzít příbor nebo jen lžíci. Četl jsem tři obsahy a každý mluvil jinou řečí; jako bych snad nebyl jediný, kdo neví, o co přesně tady komu jde. Kamča není špatná, jenom škoda, že ji nikdo neukázal, co jiného se ještě na koníčkoj dá dělat... (25.01.2013)

V každom prípade romantika tak trochu z iného súdka, svojim námetom odlišná od ostatných "kolegov" - to sa musí nechať. Totálne sa neviem rozhodnúť medzi 3 a 4 hviezdami, ale kedže mi dnes prišiel preplatok z daňového úradu a tým pádom mám dobrú náladu, vravím si: Keď sú šterdrí ostatní ku mne, budem štedrý aj ja. (15.03.2010)

Mí milí filmoví maniaci, znáte ony filmové scény, které vás svou křehkostí a sílou dojmou tak, že když teď kdykoliv vidíte třeba modrou pláštěnku, se slzou v oku si řeknete: Jó, to sem tenkrát viděla film...? Pro mě jich v Camille byla fůra. Čert vem létající koně a chuť vykázat Davida Carrandina do jistých filmových končin. A to ani nemluvím o tom, že se v téhle bizarní podívané sešli mí dva nejoblíbenější herci! (16.08.2010)