Pingpong

Bazén, stolní tenis, piano, pes, veliký dům se zahradou a jedna scéna: venku na zahradě před domem oslava narozenin psa Schumanna, slavnostní stůl s dortem se svíčkami a šampaňským, které pejsánkovi labilní panička nalévá do misky a zpívá mu Happy Birthday...to jsou hlavní body, které se mi vybaví při vzpomínce na tento komorní snímek. (05.07.2008)

Příjemně minimalistické, s důrazem kladeným na uvěřitelnost. Povedlo se, předpokládaný vztah a následný vývoj příběhu se po hodině a půl ukázal jako přesný. Ne, to tentokrát není problém, ale naopak, klad příběhu... Na jednu stranu dobře odvedená práce - a několik parádních detailů - na druhou stranu jen těžko pochopitelná postava Roberta, která mě po celou dobu neskutečně iritovala. Plusem je i němčina, který opět dokazuje, jak krásným jazykem navzdory názoru je, mínusem pak zbytečně nadužívaná cigareta, jejíž důvody jsem sice chápal, ale tentokrát nedokázala posloužit jako zvýrazňující motiv, jak se tomu daří u většiny filmů. Celkově mírně nadprůměrná podívaná, která navzdory pomalu plynoucímu ději a nevýraznému příběhu uteče jako voda... (07.07.2008)

Podle tohohle filmu by se mohlo vyučovat jak ořezat scénář, aby v něm nezůstalo nic zbytečného. Pak stačí jeden domek s piánem, zahradou, bazénem a pingpongovým stolem, čtyři herci a pes. Dobrý film nemusí být drahý. Z herců si největší poklonu zaslouží Sebastian Urzendowsky, jehož role opravdu není jednoduchá a on předvedl pozoruhodný výkon nejen na teenagera, ale obecně. Na režisérovi je znát, že začínal jako dokumentarista. A k jeho malému komornímu dramatu se tenhle pohled hodí. (03.08.2008)

Měl jsem k tomuto filmu docela nedůvěru, vzhledem k zemi jeho vzniku. Ale po zhlédnutí musím konstatovat, že jsem viděl 1 z nejlepších snímků něměcké kinematografie vůbec (a věřte mi, že německé filmové umění nemám rád). Film o zakázané lásce, hudbě, pingpongu a utrpení. Vztahy mezi 3 hlavními představiteli (otce nepočítám, měl vcelku nevýraznou roli) jsou dost komplikované, ale uvěřitelné, reálné. Co se týče konce filmu, také jsem čekal něco "tvrdšího", but on the other hand, jsem s ním "spokojen". Ale pojmenovat syna (Robert) a psa (Schumann) po hudebním skladateli je docela zvrhlost (anebo láska k hudbě, no :-)). (04.07.2008)

Tohle jsem vždycky chtěl zažít. Přiject k příbuznejm, zašoustat si s matkou rodiny, opravit jim bazén a pak si s celou rodinou zahrát pingpong. Myslím si, že tohle by chtěla zažít většina dospívajících kluků, hlavně teda tu opravu bazénu. Já, jak vidím někde nefunkční bazén, chopím se nářídí a dlažidček a nezastavím se, dokud bazén nedám do richtigu. (06.07.2008)