Hallam Foe

Ten film mě donutil usnout až ve dvě ráno, kdy vstávačka do školy byla v šest. Takhle mám zničenej celej den, ale nějak se s tím poperu. Všude ale tvrděj, že režisér neumí točit. Já teda jeho filmy neznám, ale tenhle se mi líbil. Možná to bylo těmi herci, ale příjemně to odsejpalo. Bylo hezký po delší době slyšet tu klasickou angličtinu, která se tak pěkně poslouchá. K tomu s docela zajímavým příběhem, který sám o sobě dobře odsejpá. (02.03.2010)

Se smrtí své matky se Hallam (Jammie Bell) vyrovnává po svém - uzavře se do sebe, a tráví všechen čas šmírováním ostatních lidí. Když jeho rozepře s otcem a macechou (Claire Forlani) překročí únosnou mez, odchází do blízkého města. Zde náhodou potkává mladou ženu, která je velmi podobná jeho matce - a Hallam udělá vše proto, aby se dostal do její blízkosti. Jenže se stále nemůže zbavit své záliby ve šmírování ... Přiznávám bez mučení, k tomu filmu jsem se dostal jen díky Claire Forlani. A ta zde, ač jí to stále moc sluší, nemá zrovna sympatickou roli, ale to mi tentokrát vůbec nevadilo, protože Jamie Bell v pohodě utáhne celý film klidně sám. Hrozně se mi líbilo, jak byl jeho Hallam pohotový v rozhovorech, ať už se svojí vyhlídnutou láskou, nebo se svoji macechou. Chvilku jsem přemýšlel, jestli tento film nebude kandidátem na plné hodnocení, ale docela mne zklamal závěr - ten být nemusel... (17.10.2011)

Oidipovská romantická komedie o věku, kdy jsme všichni byli tak trochu divní. Hallam Foe je něco mezi ošklivým kačátkem a Supermanem, který se rozhodl vykročit do života, který do té doby šmíroval pouze dalekohledem ze střechy. Pro Mckenzieho, doposud uznávaného spíše filmovými kritiky a artovými fandy, znamenal film úspěšné vykročení k širšímu publiku. Námětem i atmosférou mi hodně připomíná Steersova Igbyho. (07.11.2009)

Mysteriózní tu mají být ohledně smrti biologické matky hlavního hrdiny Hallama, ale mě osobně záhadnější přišlo Hallemovo chování. Ano, těžko se vyrovnává s její smrti, s tím spojený voyerusimus taky chápu... ale ta jeho náhodná bojová pomalování obličeje? Neustále spaní mimo dům? Nebo až autistické chování? Sorry, ale to mi neříkejte, že ten kluk netrpěl nějakou psychickou nemocí. Pořád jsem čekal, že se mi to potvrdí, ale ono ne, vše je odvozené s nesmírní se se smrtí jeho matky... On vůbec celý ten film dost trpí tím, že svůj symbolismus strká do realistického příběhu, ale nevnímá, že jím realitu boří. Šlo tu o to usmíření, vše tu (včetně hudby) odráží Hallamův psychický stav a chybějící přijatelný ženský vzor v životě, který si snaží vynahradit špehováním holky, co vypadá jako jeho matka, ale Mackenzie tu buď měl pojmout buď symbolisticky nebo jako realistické drama, protože vzájemně se to bije. V realitě by ho ve věži hotelu jen tak přebývat nenechali, ta holka by se do něj taky jen tak nezabouchla a hlavně mě zaráželo, že nikomu nesmrdí, když se evidentně nemá kde mýt. Zápletka je tak spíš vykalkulovaná včetně velkého závěrečného odhalení (SPOILER proč mu to otec neřekl dřív? Mohlo se tom předejít pokusu o vraždu "macechy" KONEC SPOILERU) a zabíjí tak docela poutavou nezávislou atmosféru a solidní herecké výkony. Na tři hvězdy to je určitě, ale na víc ani náhodou. Tohle chtělo ještě pořádně dotáhnout. 3* (17.09.2023)

Vyjádření traumat ze smrti blízkých tu bylo mnohokrát, ale jestli mě paměť neklame, tak to nikdy nebylo formou voyeurství. Plus za originalitu. Dalším pozitivem je herecké obsazení. Jamie Bell celý film táhne a daří se mu to za pomoci přirozeně hezké Sophie Myles víc než dobře. Naopak negativně hodnotím rozháranost, která na mě z tohoto filmu dýchala. Nelíbila se mi ani povrchnost postav. Ať hrál Jamie Bell sebelíp, tak já jsem si nedokázal k jeho postavě vytvořit vztah. Kdyby režisér začal těsně před onou tragédií, tak by to, pochopitelně z mého hlediska, filmu prospělo. A prospěl by i vypointovanější konec. I tak je to ovšem milé překvapení. 75% (08.01.2010)