Transport

Abych byl upřimný (i přes nějakou diváckou zkušenost a ač amatérské - přece jen jisté nahlédnutí do událostí 2. světové války) - moc si nejsem jist, co tím vším chtěl básník říct... Ale předpokládám, že mu šlo především o to milostné drama, jako jakési podobenství o síle oněch lidských citů (...a tělesných tužeb...), které překonají nakonec vše, včetně nenávisti a reliktů minulosti. Nakonec - pravdou je, že mužů se v poválečném SSSR jak známo vcelku nedostávalo. A ty zde prezentované pověstné leningradské mrazy působí díky práci kameramana tak uvěřitelně, že s lehkým zimomřivým chvěním tvůrcům i odpustím všelijaké možné výhrady k ději. Ruská atmosféra je zde vskutku působivá - a jak říkám, prostě je to takové zvláštní milostné drama na pozadí poválečných událostí. A film čistě formou je to d.m.s.n. zdařilý, ať už se tenhle příběh doopravdy stal, nebo jde jen o autorskou licenci tvůrců... Budiž tedy tři a půl hvězdy za film - a za tu skvěle vykreslenou původně bezvýchodnou mrazivou atmosféru a tklivé tóny vydařené hudby zaokrouhleno tedy nahoru. - - - - - (Poprvé viděno 9.3.2010 na dvd, s původním zvukem a č. titulky, hodnocení 100., komentář zde jako desátý - 10.3.2010) (10.03.2010)

Tak trochu preslazena historicka fikce na mile vzdalena realite. Je opravdu jen stezi uveritelne, ze by se rok po konci 2. svetove valky konaly v ruskych zajateckych taborech hromadne orgie mezi nemeckymi valecnymi zajatci a ruskymi vdovami. Od Stalingradu se z 91.000 zajatych Nemcu vratilo po letech zpet do vlasti pouze necelych 6.000, podle filmu se snad zbytek v Rusku usoulozil k smrti... No nic... jako beckove valecne drama mozna. Ani Malkovich co by drsny velitel - mstitel ruskych obeti valky nijak rating nezveda. (05.10.2009)

Válka skončila, čas pomalu osušil slzy, a jak děj zdůrazňuje i poválečný stav byl obdobím těžkým pro národy i jedince a zdali je tento příběh podle oficiální pravdy si myslím není moc důležité. Řekl bych asi takhle. Zajímavějším prvkem mi přišlo odvíjející se téma či problém lásky rozdílných lidí, nesmiřitelného původu či národů nebo dokonce náboženství a zobrazený jejich těžký osud. Nicméně film nepovažuji za výjimečný ani strhující, přestože navzdory věrohodnosti faktů ponuré doby by tomu mohlo být, chybí tomu větší náboj sugestivní atmosféry. Nelze taky nevidět trochu lacinou plačtivost. Přesto vše to není úplně špatný. Podívejte se. (15.05.2010)

Johna Malkoviche a Thomase Kretschmanna můžu vidět v jakémkoliv filmu a vím, že mě nezklamou. V Transportu byli proto tihle dva pánové tím nejlepším, co mi tvůrci nabídli. Děj byl plytký, obzvlášť v poslední třetině téměř neuvěřitelně naivní, herecké výkony 90% lidí prkenné, postavy nepropracované, prakticky k žádné jsem si nevytvořil cokoliv, co by se dalo nazvat sympatiemi... Líbila se mi hudba. Jinak celkem slabota. Jako TV film by Transport asi obstál - hlavně u ženského publika. Je to taková limonáda. (06.02.2010)

Podle skutečných událostí? Ale jděte. Oni ty gulagy byly vlastně takové pionýrské tábory, kde chovanci vesele souložili z praktikantkami, pořádaly se diskotéky a tak se není čemu divit, že se hochům už domů moc nechtělo. Nejspíš proto se jich z těch ozdravných pobytů tolik nevrátilo. Kriste na kříži! Možná, že když se na to mrkne někdo, kdo o II. SV nemá ani páru, bude hodnotit nezaujatěji, ale já nemůžu. Ještě navíc když tam Malkovich poznává příslušníky SS dlouhým pohledem do očí a toho oštítkovaného totenkopfama na černé uniformě si ani nevšimne...... . Kretschmann, Bruhl a nahatá Farmiga = 15%. (29.11.2012)