Transport

Tak trochu preslazena historicka fikce na mile vzdalena realite. Je opravdu jen stezi uveritelne, ze by se rok po konci 2. svetove valky konaly v ruskych zajateckych taborech hromadne orgie mezi nemeckymi valecnymi zajatci a ruskymi vdovami. Od Stalingradu se z 91.000 zajatych Nemcu vratilo po letech zpet do vlasti pouze necelych 6.000, podle filmu se snad zbytek v Rusku usoulozil k smrti... No nic... jako beckove valecne drama mozna. Ani Malkovich co by drsny velitel - mstitel ruskych obeti valky nijak rating nezveda. (05.10.2009)

Zvláštní, jak se to někdy semele, že ze slibnýho námětu a dobrejch herců vznikne taková hrozná nedomrlost. Snímek se tak moc snaží bejt depresivní a temnej, že snad paradoxně skoro není. Je tu málo postav, který by diváka zajímaly (tak dvě tři maximálně), což je podle mě v podobným filmu stavějícím na osudech zajatců a věznitelů dost chyba. V podstatě se tam nic moc neděje, jedinej vzruch nastane příjezdem Malkoviche, kterej nasadí starej známej úchyl-úsměv a začnej "bejt zlej." Na konci, kde se taky nestane nic, mi došlo, že celej ten film byl o ničem a ty dvě zápletky: za a) romance, za b) hledání zrádce, naprosto vyšuměly. Jednak tím, že romance neměla dost silnej náboj, prostě se děje tak nějak samovolně a pak taky je ten zrádce naprosto zjevnej, že ho odhalí snad každej s IQ nad 50 hned v první pětině. Shrnuto - je to nuda. Mnohem lepší jsou Zajatci mlhy: http://www.csfd.cz/film/222928-zajatci-mlhy/ Námět skoro totožnej, výsledek daleko lepší. (13.03.2012)

Jak vidno, zajatecké tábory nemusely být zas tak špatné. Tedy hlavně ty ruské – žádné plynové komory, celkem dobré jídlo, vedly to tam ženské, které si s vámi občas i zapíchaly a dokonce vám dovolily bydlet i mimo ostnatý drát…No tak tenhle rádoby válečný film se sice snažil vyvolat emoce, ale spíše než smrt je tu k vidění romantika a jakýsi nedomrlý pokus o dramatičnost. Frickové si to tam celkem užívali a soudružky rády přidržely. Kromě několika slibných momentů je to však nuda – hlavně že to může opřít o „Podle skutečné události“. John Malkovich to nezachrání a tak nám nezbyde nic jiného, než přežít šnečí tempo příběhu, podívat se na pár koziček a odškrtnout si další položku ve své filmotéce. 40% (02.02.2015)

Jeden z filmů, který si pokládá zajímavou otázku: Kdo je větší "podrazák", Rus, Němec...nebo snad žena? Sovětská spravedlnost, Německá spravedlnost, věčná spravedlnost a spravedlnost na věčné časy. Válka je pryč 64 let, co je pravda a co ne? John Malkovich je zajímavá postavička tohoto podrůměrného snímku. (28.10.2009)

Zaklínadlo „podle skutečné události“ se v poslední době tak rozmohlo, až ztratilo svou moc. Tenhleten film je také podle skutečné události, ale natočený je zhruba tak, jako kdyby tu skutečnou událost komentoval Marťan z oběžné dráhy. Příběh se odehrává rok po skončení 2. světové války v sovětském lágru někde u Leningradu, kde mají zatčené německé zajatce. Na toto téma jsem se i těšil, protože jsem četl o podobných věcech ve výborném psychologickém dramatu Marie Calasanz Ziescheové Návrat. Jenže pojetí filmu sklouzlo do neskutečné selanky. Zdlouhavě vyprávěné selanky navíc, s nejasným psychologickým pozadím, proč co kdo dělal, kdy si na závěr odnesete jediné ponaučení – zajatí Němci pomáhali obnovit Sovětský svaz svým sémětem, zasazeným do vnadných sovětských žen, bydlících poblíž lágru a s manželi taky někde zajatými či padlými. A aby to bylo echt cool, v úvodních i závěrečných titulcích je každičké N obrácené zrcadlově, jako ruské písmeno I. (12.10.2009)