Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka

Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. (29.04.2017)

nostalgické 3* nechci snižovat kvality těchto seriálů natož světoznámého divadla Spejbla a Hurvínka, ale je fakt, že v dětství mi černobílý ani barevný večerníček s nimi nijak neuchvátil. Stejný pocit jsem měl i při krátké repríze 2 dílů. Vzpomínám si, že na gramofonových deskách mě jejich příběhy asi bavili o něco víc, takže toto zpracování víc než tři hvězdičky ode mě nedostane, ale věřím že má dostatek svých fanoušků. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (06.12.2020)

Díky dětem, které dostaly dřevěné loutky, u nás v rodině zažívá Hurvínek se Spejblem renesanci. :-) Hrají si s nimi, poslouchají jejich namluvené pohádky, byly na divadle a občas jsme se mrkli společně na večerníček. Díval jsem se i jako malý. Nebyl to sice můj úplně nejoblíbenější večerníček, ale bavilo mě to. Ideální kombinace loutek, vtipu a výborného hlasu Miloše Kirschnera stvořila tohle nesmrtelné dílo. Pokud něco vydrží desítky let, baví to děti i dospělé a taky to baví několik generací po sobě, nelze dát nízké hodnocení. Viděl jsem asi více různých řad a sérií, nicméně nechám hodnocení všech dohromady u téhle série z roku 1972. (06.04.2024)

Mánička s původní vizáží a stará znělka, do série "Znovu u Spejbla a Hurvínka" složili novou znělku a upravili vzhled Máničky (drobná úprava fiziognomie, dlouhé vlasy a brýle). V novém tisiciletí jsem nezaznamelal, že by tento seriál dávali. Já ho pamatuji, že běžel např. v druhé polovině května 1987, v první polovině srpna 1992 a 1994 a květen/červen 1997. 31.5.1997 jsem tehdy naposledy v TV viděl epizodu Skok do neznáma, kde si Mánička myslí, že se bude Hurvínek stěhovat. Ten jí řekne, ýže jede na hory. A Mánička řekne: "To tam pojedeš i s tím žehlicím prknem"? Hurvínek : "Kdepak, ty bláhová, to tu mám kvůli tréninku". (20.04.2009)

Ten plný počet je silně nostalgický, poněvadž v případě eskapád páně Spejbla a Hurvínka bych potřeboval oči Hurvínka. Tedy ne kvůli jejich báječnému točivému momentu, ale abych byl schopen plně docenit duši dřevěných dětí páně Skupy. Ve věku Spejbla už je trochu těžší se ladit na tóny typicky dětské povídačky, ale přesto jsem se bavil.  První černobílá řada je velká klasika a úvodní díl s lyžováním či poslední s vysvědčením jsou pak doslova ikonické. Netuším, jak si dnes vede DSH, ale počítám, že to v té dnešní 3D konkurenci asi nemají lehké. Tady  prostě nelze hodnotit jinak. (10.01.2024)