Režisér Ivo Paukert realizoval v Československé a České televizi desítky zábavných pořadů a jeho jméno je z titulků dobře známé divákům několika generací. Pochází z Prahy, okruh jeho zájmů byl široký, od vážné hudby přes výtvarné umění až po cestování a sportovní aktivity. Vystudoval režii na FAMU (1955), kde také natočil své první krátké filmy. Jako svůj profesní vzor uvádí Federica Felliniho, sám se ale filmové režii nikdy nevěnoval, jeho doménou se stala televizní zábava.
Po studiích zamířil do Ostravy, kde byl prvním režisérem tamního televizního studia (1956-1958). Jeho původ a politické prověrky mu koncem padesátých let znemožnily další práci v médiích a pět let pracoval jako dělník, byl mimo jiné tesařem a soustružníkem. V uvolněné atmosféře let šedesátých se mohl vrátit do televize a od roku 1963 byl režisérem Hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize v Praze. Těžištěm Paukertovy tvorby se již v šedesátých letech staly hudební pořady, pomáhal především zviditelňovat práci divadla Semafor, režíroval televizní přenosy jeho představení, byl též autorem původních televizních pořadů a medailónů populárních zpěváků (např. Karel Gott, Yvetta Simonová, Waldemar Matuška), podílel se také na vzniku televizních silvestrovských pořadů.
Spolupráce s Waldemarem Matuškou vyvrcholila v několikaletém úspěšném cyklu DOBRÝ VEČER S WALDEMAREM (1970-1974), také další Paukertova práce měla základ v hudbě a písničkových pořadech. Později režíroval také mimořádně úspěšný a dlouhodobě populární soutěžní pořad VIDEOSTOP, který se na televizních obrazovkách udržel patnáct let (1985-2000). V žánru televizních her se Paukert prosadil několika dodnes reprízovanými komediemi (SARDINKY ANEB ŽIVOT JEDNÉ RODINKY, 1986) nebo seriály (PLETKY PANÍ OPERETKY, 1981).
V devadesátých letech našel Ivo Paukert uplatnění v retrospektivních pořadech typu HOVORY H JEŠTĚ PO DVACETI LETECH (1990) nebo V PRAZE BEJVÁVALO BLAZE (1992), tato doba přála také návratům do televizních archívů a nejen z vlastní tvorby pak Paukert realizoval úspěšný cyklus PROČ BYCHOM SE NEBAVILI, KDYŽ NÁM PÁNBŮH ARCHÍV DAL (1997). Několik let režíroval také předávání cen Týtý a nakonec v roce 2000 v rámci tohoto pořadu sám vstoupil do Síně slávy televizní tvorby. Paukertovu práci lemují ale i četné další trofeje, získal například Cenu Českého literárního fondu nebo Cenu FITES. V televizi se jako režisér uplatnil naposledy u talkshow NA KUS ŘEČI (2001) s Miroslavem Donutilem.
Manželkou Ivo Paukerta je od roku 1959 Eva, rozená Zoulová. Mají spolu jednu dceru.
Pavel "argenson" Vlach
