Režie:
Libuše KoutnáKamera:
Svatopluk MalýEpizody(13)
-
Spejbl se bouří (E01)
-
Ranní rozcvička (E02)
-
Hurvínkovo strašidýlko (E03)
-
Hurvínek domácí kutil (E04)
-
Nečekaná výhra (E05)
-
Sněhulák jako živý (E06)
-
Spejbl lovcem (E07)
-
Závod do vrchu (E08)
-
Spejbl na houbách (E09)
-
Spejbl kope studnu (E10)
-
Syslus modrobulvus (E11)
-
Zázračné zachránění (E12)
-
Hurvínek hlavou rodiny (E13)
Obsahy(2)
Druhá řada veselých příhod Spejbla a Hurvínka byla poprvé odvysílána v roce 1974. Opět v režii Libuše Koutné, které byl loutkový film vlastní a vždy v něm dosahovala značných úspěchů. V autorství se vystřídalo několik scénáristů, ať už sám Miloš Kirschner, Pavel Grym, Josef Barchánek, Jiří Kubíček a další. Zdá se, že Spejbl, nestárnoucí taťulda, který všechno zná, vynalézavý Hurvínek a milá Mánička stále přitahují pozornost malých a velkých diváků. A tak se znovu rádi podíváme na cvičení oblíbené dvojice, na závod do vrchu, na Spejbla na houbách a na další příhody dnes už slavné dvojice, která už několik desetiletí baví a těší děti i dospělé. (Česká televize)
(více)Recenze (57)
nostalgické 3* nechci snižovat kvality těchto seriálů natož světoznámého divadla Spejbla a Hurvínka, ale je fakt, že v dětství mi černobílý ani barevný večerníček s nimi nijak neuchvátil. Stejný pocit jsem měl i při krátké repríze 2 dílů. Vzpomínám si, že na gramofonových deskách mě jejich příběhy asi bavili o něco víc, takže toto zpracování víc než tři hvězdičky ode mě nedostane, ale věřím že má dostatek svých fanoušků. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Předem upozorňuji, že tohle není hodnocení na základě vzpomínek z dětství či sentimentu. V těchto Hurvíncích se mi strašně líbí ironický humor, hra s češtinou a nějaké to poučení. Úplně jsem na to dostala zase chuť, takže u vaření asi nějaký ten díl padne. Ani vlastně nevím, co k tomu napsat. Je to prostě skvělý a zdaleka nejde jen o pohádky pro děti. Nejvíc se mi líbila poslední epizoda, kdy byl Hurvínek hlavou rodiny. Pan Spejbl mi hodně připomíná Zdeňka Svěráka v roli tatínka ve filmu Na samotě u lesa. Takový správný chytrolín :) ()
Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. ()
Příběhy Hurvínka, Máničky, Žeryka, pana Spejbla a bábinky Kateřiny v tomto večerníčkovském seriálu jsou prostě skvělé a nemají chybu. Ať už se účástní automobilových závodů, jdou do lesa na houby nebo jenom pořádají ranní rozvičku jsou pořád stejně zábavní. Protože jsem na příbězích Spejbla a Hurvínka vyrůstal, pochopitelně jsem tento seriál už mnohokrát viděl a i když už mi táhne na třicítku, tak se u těchto příběhů stále královsky bavím, což je jenom doklad toho, že jejich humor si může užít každý člověk bez ohledu na věk a také toho, že jsou zkrátka kvalitně napsané a zahrané. Seriál Znovu u Spejbla a Hurvínka je tak pro mne jeden z nejlepších večerníčků, jaké kdy byly natočeny. ()
Myslím, že Hurvínkové na deskách Supraphonu jsou mnohem lepší a dotaženější, ale i tohle zpracování má svoje kouzlo. Bohužel ty silné Hurvajsovy roky film nezachytil. Léta osmdesátá, kdy se Hurvajs zcela taťuldovi vymkl z rukou a stal se z něj doslova nekontrolovatelný grázl, ty jsou jen na těch gramodeskách. Hurvínek a lupiči, Hurvínkova strašidýlka, Hurvínkovy staré pověsti české atd. to jsou prostě legendy. Ale i tak za seriál 85% ()
Reklama