Páni v cylindrech

Tyhlety muzikály s Ginger a Fredem jsou krásné na pohled, ale tak STRAŠNĚ předvídatelné, jednoduché a povrchní, že mi nezbývá než zvolat: Kam se hrabe Disney! Někdo možná odvětí, že taková prostě byla doba, ale to neberu jako argument - vždyť filmy typu Zrůdy, Kabinet doktora Caligariho či Noc v opeře jsou ještě staršího data a po laciném sentimentu v nich není ani stopy. Vrtá mi hlavou, proč chtěl kdokoliv doplňovat taneční čísla Ginger a Freda příběhem, stejně ho nikdo nevnímá a jde jen o to, kdy znovu zazní hudba (povedená) a pár se roztančí (skvěle). Měli vydat celovečerní film jen tanečních čísel, jedno za druhým, a neobtěžovat diváky vysoce nepravděpodobnou a nepříliš vtipnou zápletkou. (06.07.2009)

85% - Nedávno jsem viděl Felliniho "Ginger a Fred", a po dokoukání Top Hat začínám mít skutečně pozitivní vztah ke stepujícím lidem :o) Tento film je v podstatě komedie klasického střihu, s ústředním zamilovaným párem, spoustou omylů, a jedním chytrým sluhou. V celku klišé, ale to zde však ani jinak nejde. Jde o kochání se tancem a hudbou, obdivování scén, a k tomu sem tam nějaký ten steak na oko rozhodně přijde vhod... Veškerou jinou kritiku mi rok vzniku filmu neumožňuje, ale i tak bych asi nebyl ochodný hledat nedostatky na této "srdcovce". (25.05.2008)

Klasicky vystavaná zámenná komédia, kde ale ( ak sa teda netancuje ) kraľujú vedľajšie postavy. Ginger a Fred sú špecialisti na ,,good looking pair,, ak však ide o ( komediálne ) herecké výkony, takí Eric Blore ( Bates ), či Edward Everett Horton ( Horace ) ich preskakujú o poschodia. Nejde tu však o nejaké vážne ambície, ale len o sprístupnení príjemného pocitu, s podobne príjemnej hudobnej komédie. (16.10.2014)

"Heaven, I'm in Heaven!"Po všech stránkách dokonalá a nejlépe dotažená "astairovka",která má úplně všechno.Taneční čísla i písničky jsou dokonalé,Ginger nádherná,Fred tančí,zpívá i hraje jak nejlíp dovede a všechno je přesně tak krásně naivní a krásné,jak si to u těchto starých filmů představuju.Ne,na tenhle kult mi nikdo nešahejte! 90 % (17.04.2010)

Moje první setkání s Astairem a hned to klaplo. Astair zpívá, stepuje, tančí, vtipkuje, Rogersová je mu zdatnou oporou, o děj samozřejmě příliš nejde, hlavně že vytváří živnou půdu pro gagy a taneční kreace ústřední dvojice. Jen škoda, že se tyhlety kousky v televizi neobjevují častěji. Z písní jsem si nejvíc vychutnal slavnou "Cheek to cheek", kterou použil i Branagh ve své poctě muzikálům třicátých let Marná lásky snaha a zazněla i například v Zelené míly Franka Darabonta. Není to nic víc než zábava, ale ta funguje výborně i po sedmdesáti letech (!!!) (07.07.2006)