Když se muž vrací domů

Nepovedlo se to, asi byl film myšlen jako něco jako Rodinná Oslava, ale nevyšlo. Mám pocit, že romantické a líbivé věci seveřanům moc nejdou, ve výsledku je to mix love story, crazy komedie 'ovšem nikdo se nesměje) a letní pohody trochu troškovského výrazu, ovšem jako celek je to útrpná nuda a selhává to. Hudba super, závěrečná večeře je natočená vskutku brilantně, ale jinak to je to hodně neslané a nemastné. (09.01.2010)

Vinterberg a jeho dogmatický pomník na ktorom je vytesané "Celebration" nevíta nového oslávenca. Ako je známe tento Severan už asi nenatočí niečo tak zdrcujúce a zároveň nezhovievavo aplikovateľné na kdejakú nemenovanú rodinku. Badať, že Thomas upúšťa od behaviorálnych direktov, skôr odľahčene konkretizuje doznanie pravdy a kde inde ak nie pri slávnostnom stole. (14.04.2010)

Vinterburger je báječný režisér. Na hlavu postavená zápletka spočívající v sexu každého s každým je v roztomilém kontrastu s puritánstvím obyvatelstva předmětného městečka. Hlavní hrdina se rozhodne přefiknout bývalou spolužačku, načež je vyhoštěn z ubikace svou teď již bývalou fenomenální přítelkyní s blonďatou hřívou. A co dál? Za otcem do hotelu, který zrovna kopuluje s přefiknutou bývalou spolužačkou. No není to láska? 85% (15.06.2018)

Je to vseobecne deklarovany navrat k Rodinne oslave, ale Thomas Vinterberg to pred projekci filmu na Febiofestu rekl presne - film Rodinna oslava znicila jeho zivot. I kdyz se v pripade Muze jedna o zajimavy film, zadny takovy jako byla Rodinna oslava Vinterberg uz nenatoci. Na to muzeme vzit jed. Musim zde vsak ocenit vyborny rezijni napad a zpracovani sceny u slavnostniho stolu, kdy pravda vychazi najevo. (09.04.2009)

Musim rict, ze od autora Rodinne oslavy jsem cekal neco vice. I tak jsem se ale i pres nekolik hluchych mist dostatecne bavil od zacatku do konce. Thomas Bo Larsen byl genialni, stejne tak particka kucharu. Vykresleni postav a jejich zahrani Danum slo vzdy. Typicky dansky ulitly scenar a pekna hudba. (28.06.2009)