Hank

Devadesátkový penisy v kufříku v oldschool gangsterce. Ten kufr bude asi jediný, co si z toho filmu po chvilce zapamatuju.

Dokument za 4* ne proto, že by byl zase tak dobrý, přijde mně, že je toho hodně smícháno dohromady, tak aby se to hodilo, ovšem kvalita dokumentu je jinde, v apelu, ve vyvolání diskuse a položení si otázek. To je extrémně důležité, a proto je dobře, že dokument je pro všechny na Netflixu.

Poetické Broumovské s několika vlky, kteří rozdělují společnost. Přes nepopíratelné vizuální kvality a schopnost jemného pozorování mně chybí aspoň rámcové uvedení vlčí problematiky do kontextu, protože jako neznalý divák nevím, zda se postavit za hlasité sedláky nebo zapálenou farmářku. Taky by se mně zamlouval větší vhled do nálad ve vsi, ať víme, co si myslí i ti méně hlasití, kteří v sousedství vlků také žijí.

V díle o "dickovi" si nedělali srandu z Dicka Cheneyho? Jakto? Za to může beztak nějaká politická korektnost! Doufám, že to Mirka Spáčilová prošetří, odsoudí a napíše článek na idnes.cz :D Nicolas Cage deklamují profesorským tónem o pussy, dick, shit, fuck je prostě skvělej.

Jemné, civilní, obyčejné. Komorní drama, které uzrává každým dílem. Pomalu plynoucí smutná náladovka s vynikající Frances McDormand.

Komedie, u který se nezasměješ a vzpomeneš si na sebe, své kamarády a vzájemný vztahy, pády a zklamání. Na severu ví jak na takovou konverzačku.

Pomalejší začátek, silná a energická prostřední hra s přepálenou koncovkou. Kvalitní partie.

Nejlepší dokument o přátelství člověk a chobotnice, který jsem viděl. Zatím si nejsem jist, zda si dám chobotničky na večeři, ale přinejmenším budu na chobotnici, která si osedlala žraloka, hodně myslet.

Nic nového a převratného jsem se nedozvěděli.Podané velmi přístupnou dramatickou formou s hranými vsuvkami, tak aby to pochopil opravdu ale opravdu každý... Čím více takových počinů, tím lépe. Jenom forma by mohla být příště více do hloubky.

Tak jak byl seriál pomyslně rozdělen na část v NY a v Berlíně, lze rozdělit vyznění seriálu. Život v chasidské komunitě je skoro až dokumentem, který popisuje běžný život a náboženské rituály. A je to vskutku fascinující jak v srdci NY dokáže komunita Satmar udržet ultraortodoxní postupy, názory a tradice. Ovšem potom je tady berlínská část natočená patrně v nejlepší tradici německých romantických příběhů, která odhazuje vekou část uměřenosti z chadidské oblasti a rozbíhá se nevěrohodná a přeslazená romantika.