Světlušky v zahradě

Ani se mi nechce věřit, že se jedná o debut. Líbí se mi tento typ malých filmů. Na povrch vyplouvají ( většinou na pozadí nějaké fatální záležitosti ) staré křivdy, nedořešené spory, dávná tajemství a veselé příhody z dětsví. Často se stává, že prostřihy do minulosti mě ruší v ději v čase přítomném. Dennis Lee nezklamal ani tady a vkusně a s citem (je) zasunul :) Vadilo mi jen nedořešení nenalezených pěněz. Příjemný film s kvalitními herci i propracovaným scénářem. (26.08.2009)

Nejen výborné obsazení, ale také poctivá a kvalitní práce debutujícího Denise Lee včetně jeho pro diváky líbivé obrazotvornosti mají zásluhu na mém nevšedním zážitku. Světlušky v zahradě jsou působivým dramatem o rodině sužované otcem s až despotickými sklony, do jejíž osudů vstoupíme v okamžiku tragické smrti matky. Setkání rodiny se stavá příležitostí k trnité a dlouhé cestě stmelování přetržených vztahových nitek a hledání odpuštění. Ve filmu vše výborně funguje, tak jak se na slušné drama hodí - emoce, psychologie postav a situací, dojímavé scény bez účelových příkras i atmosféra obohacená občas i krásnými poetickými odlehčeními. Pro mě se film, který sází i na výborné herecké výkony celého obsazení, stal zážitkem! 90% (09.09.2012)

Další z mnoha nízkorozpočtových reminiscenčních rodinně psychologizujících filmů, v němž však hrají herecké hvězdy. Takže zde objevíme Julii Roberts, Willema Dafoea, Emily Watson, a pro fanoušky seriálu Heroes i představitelku nezničitelníé roztleskávačky. Herecké obsazení je hezké, i kamera se snaží kouzlit a vytvářet atmosféru. V ději se pohybujeme napřeskáčku - 70. léta, současnost, zpět a zase do současnosti. Paralelně tedy sledujeme, jak se na vývoji osobnosti může už od mládí podepsat despotický otec. A na druhou stranu vnadná a mladičká teta... A jak se to pak všechno zúročí a sčítá v dospělém věku, kdy je vztah všech poznamenán tragickou autonehodou. Všechno je to ale žel už mnohokrát viděné - všechny podobné filmy, a že jich v poslední době vzniká docela hodně, sázejí na nějakou tragickou událost v rodině, která rozvíří jakési stojaté vody minulosti a zasutých křivd. Ale když vidíte třeba film Domů na svátky, vidíte, že to jde i bez těch tragédií a mnohdy lépe. Celkově tedy snímek nepřináší kromě účasti slavných hvězd, jež zde - přišlo mi - trošičku přehrávaly, nic nového pod sluncem, ani nijak výjimečně zpracovaného. (25.06.2009)

Nikdo není mrtvý, dokud si ho pamatujeme. Víš jak vzpomínám na svoji mámu? Kouknu na hodinky a když jsou čísla stejná, třeba 11:11 nebo 22:22, když jsou stejná, tehdy si vzpomenu, že musím říct mamce, jak jí mám rád. Hodiny zrovna ukazovali 11:11, když nastal zlom v rodině Taylorových. Zlom, který nikdo nečekal, který byl neuvěřitelně bolestný, ale zároveň jim pomohl navzájem se pochopit, vyléčit staré rány, říct si, že takhle to dál nejde. Staré rány bolí více než ty nové. Mámina tragická smrt bolí, ale rány, které se staly před mnoha lety a vůbec se nevyřešily, bolí mnohem více. ...Hodiny ukazovali 11:11 když přišel i zlom v mém myšlení. A já jsem v tom okamžiku pochopila, že si své rodiny rozhodně nevážím tak, jak by si to zasloužila. A ještě něco se ve mě zlomilo. Julia Roberts. Z mé asi nejnenáviděnější herečky se stala jednou z mých nejoblíbenějších... (09.07.2013)

Na to ako to zaujímavo začínalo tak som čakal niečo oveľa dramatickejšie... Takéto filmy s viacerými časovými rovinami a početnou retrospektívou mám naozaj veľmi rád. Pekne to bolo všetko prepojené, aj keď spočiatku som mal normálne problém s tým si domyslieť kto je kto a čo sa vlastne deje - potom sa to našťastie vyjasnilo. Ale ako som už povedal - začiatok vynikajúci, a potom už to pomaly klesalo niekde k priemeru. Ale aj tak zaujímavý film a pútavý príbeh - hoci trošku slabšie prepracovaný. No hlavne Ryan Reynolds sa opäť predviedol ako vynikajúci herec. (30.05.2013)