Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Helena SýkorováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovObsahy(1)
Marjánka (J. Paulová) je prvotřídní zámecká kuchařka, ale má pěknou vyřídilku a také hádavou povahu. Trpělivý zahradník (J. Satoranský) ji tajně miluje, a tak si od ní nechá leccos líbit. Marjánka však zahradníka nechce, ona si myslí rovnou na markýze, který má navštívit zámek. A tak když se v zámecké kuchyni objeví kouzelný děda Hádalík (L. Tokoš), vypadá to, že se Marjánce její sny vyplní. Anebo že by Marjánce napravil hlavu? (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Scénář je docela slušně napsaný a příběh dobře šlape, napravení věčně hádavé holky je zde slušně logicky rozvedené, děda Hádalík je dědek od rány a možná by mohl klidně přitvrdit a být o něco cyničtější. Některé motivy jsou žel ne zcela využité, ale zase na druhou stranu už víme, jak vzniklo koření marjánka. ()
Zábavná pohádka z devadesátého roku je přesně ten tip vtipné a rozverné hříčky, ve které se používají všelijaká krkolomná a nezvyklá slova a výprava je kouzelně roztomilá. Tohle mě strašně baví a v dnešní době mě to v takových pohádkách chybí. Ono je to i o hercích, kteří teď nejsou, takovej Lubor Tokoš v roli dědka Hádalíka nemá konkurenci! ()
Ježíš, to je nádhera!!! " Zamlada mi stačilo olíznout lžičku, a dneska už se nemůžu dočkat oběda! A víš co? Dej mi ještě kousek! Co má stará ženská na tom světě jiného, než tu dobrou baštu... Ona se mi ta chuť a vůně nějak přilepí na jazyk, šoupne po něm až do žaludku a tam pěkně hřeje... No a taky někdy pálí a tlačí!" Alena Vránová jako žravá zámecká paní byla k sežrání... Co ale viděl nastárlý zahradník Kořínek na v tomto kusu ne zrovna půvabné (a navíc děsně uřvané) Marjánce, opravdu nechápu. Možná masochista? A ten fracek, co pomáhal v kuchyni, byl nakonec pěkná pomstychtivá mrcha, takže si o pár pohlavků přímo říkal. Děda Hadalík fajn a Marjánčina teta byla vlídná a shovívavá přesně jak měla být. Za mě moc příjemná krátká pohádka. Jo a co se teda nakonec stalo s těma krumloušema, když se Marjánka nakonec změnila tak nějak sama od sebe a nechtěla už ani velkýho pána (neb ji nakonec fakt klofnul geront)? ()
Osiřelá těžce neurotická kuchařka zatouží jít ve stopách své paní, která bývala také kuchařkou a provdala se za zámeckého pána. Po kuchařce pokukuje poněkud omšelý zahradník; kdo skousne geronta, musí ještě přežvýkat adolescenta ztvárněného nesympaticky přehrávajícím hochem. A na koho by ani tohle nebyla silná melta, na toho vyrazí v plné polní poťouchlý a věčně nenažraný dědek Hádalík. Tělesným tukem zhlouplou kněžnu navštěvuje poživačný bratránek, který jí vozí nesmysly, a u stolu obsluhuje vlídná, i když lehce pokrytecká , služebná, tetička neurotické kuchařky. Jako jediný ničím nepokřivený charakter z toho tak vychází ten kocour s trambusovým čumáčkem. ()
Méně vydařená pohádka paní Janečkové, ale přesto v kontextu české televizní pohádkové tvorby nadprůměr. Od první chvíle mne naladila hudba Vadima Petrova a skvělé herecké obsazení gardou, která umí hrát. Je to srozumitelná komorní pohádka s dobrou zápletkou (Marjánka jako jméno i název koření), která by si zasloužila lepšího vygradování. Takhle je to celé moc ukecané, místo aby Marjánka postupně docházela k nápravě, neustále osciluje mezi náladami. Taktéž Hádalík je nějaký nerozhodný. Celkově ale děti určitě neprohloupí, když pohádku zhlédnou. ()
Reklama