Režie:
Alois MüllerScénář:
Jiří Svetozar KupkaKamera:
Jaromír ZaoralHudba:
Ladislav MatějkaHrají:
Luděk Munzar, Soňa Dvořáková, Vladimír Brabec, Stanislav Tříska, Jan Miller, Vladimír Čapka, Karel Vochoč, Stanislav Šárský, Jan Fišar, Ivo Kubečka, Jana Janěková, Josef Haukvic st., Emil Wolf (více)Obsahy(1)
29. září 1938 byla dojednána Mnichovská dohoda, a právě příběh z temného období okupace nás zavede do divadla, kde se střídají dva herecké soubory, český a německý. Český soubor se má ovšem za měsíc stěhovat do Lidového domu. Šéf českého souboru, populární herec Jiří Kylar (L. Munzar), zjistí, že inspicient František Jurda distribuuje v divadle protinacistické letáky, a rozčíleně mu vyčiní, že ohrožuje divadlo. Netuší, že letáky se už ocitly v rukou gestapa, které podezírá někoho z českého souboru ze spojení s moskevským parašutistou… Přesvědčení gestapa o tom, že parašutista se ukrývá v divadle, roste, a proto se rozhodne budovu obklíčit. V tento moment se „na scéně“ objevuje herec Kylar, na nějž pravděpodobně čeká nejtěžší role v životě… (Česká televize)
(více)Recenze (17)
,,Milovat znamená dávat se tělem i duší. Znamená to procházet se na slunci ve větru. (...) Trpěti je slabost, jež se můžeme vyhnout a dělat něco lepšího." Miluju pana Luďka Munzara a tak rád pokaždé "trpím" u těchto dramatických filmů s méně čí více špatným koncem. Munzar mě umí coby diváka dostat do transu. Jeho herectví v těchto postavách plné psychologie bývá složité, pro někoho možná těžko ztrávitelné, ale v těchto televizních snímcích s podobně silnými náměty obyčejně podtrhuje nutnost přemýšlet. Zde máme ponurou depresivní náladu a napětí plné strachu v Protektorátu, všechno sesilněno atmosférou divadla a odříkáváním silných myšlenek vrámci replik na jevišti. Zajímavý filmový zážitek s příběhem na pomezi kruté reality a jevištní fantazie. 90% Velmi zajímavý komentář: Volodimir2 ()
Zpracování mi připomnělo Noc rozhodnutí - rukopis Jiřího Svetozára Kupky je rozpoznatelný. Škoda průměrné výpravy – diváci v hledišti by spíš zapadli do 70. let než do doby Protektorátu. Zbytečná poplatnost se socialistickými myšlenkami v ilegální tiskovině Palcát a s letci z východu (o tom Kupka napsal scénář k filmu Piloti). Ale převažují výborné herecké výkony, skvělý je nápad se zasazením děje do divadla, využití replik z divadelních her. ()
Film přináší zajímavou zápletku z období okupace, která na téma odboje nahlíží zase trochu jinak, ale bohužel doplácí na průměrné scénáristické, režijní i technické zpracování. Zejména v závěru je cítit, že vše mohlo být dramatičtější, napínavější a snad i akčnější. Režisér až příliš spoléhá na dramatický potenciál hereckého výkonu Luďka Munzara v hlavní roli (který ale rozhodně nezklame). Jinak důraznou poznámku, že parašutistu neposlal Londýn ale Moskva, si tvůrci mohli odpustit... ()
Mám rozporuplné pocity, velmi dobrý z inscenace samotné a smutný z toho, že ji ČT uvádí v neděli ve čtyři ráno. Během dne zkrátka musí zbýt prostor na opakování jiných starých filmů. Nemá cenu vzlykat nad totální impotencí ČT, ta je všeobecně známá a obávám se, že neměnná. A stejně tak konstantní je i kvalita výkonu Luďka Munzara. Pár let před Hercem (zbabělým, ale přesto antinacistou) sehrál svého úžasného nácka ve Sňatcích z rozumu. A oba jsem mu hodně věřila. ()
Poměrně zdařilý televizní film z doby okupace, který se tématicky podobá staršímu (a lepšímu) filmu Kat nepočká. Luděk Munzar odvedl standardně dobrý výkon v příběhu o tom, jak je těžké v nelehké době skloubit touhu po práci a zachování osobní cti. Stejně tak bylo příjemné vidět Stanislava Třísku v jiné roli než notoricky známého Škopka. Zaujme i Vladimír Brabec, který ze své kolaborantské pozice moci předvádí bravurní hru kočky s myší. Laciná a době vzniku poplatná byla zmínka o tom, že hledaný parašutista byl z Moskvy, když dobře víme, že parašutisti k nám přicházeli spíš z druhé strany. Přesto tomu celému něco chybělo a já se obávám, že časem zapomenu, že jsem tenhle film někdy viděl. ()
Reklama