Režie:
Eran KolirinScénář:
Eran KolirinKamera:
Shai GoldmanHudba:
Habib ShadahHrají:
Sasson Gabai, Ronit Elkabetz, Saleh Bakri, Khalifa Natour, Uri Gavriel, Tarik Kopty, Eyad Sheety, Rubi Moskovitz, Taiga Nakano, Hilla Sarjon, Hila SaadaObsahy(2)
V jeden obyčejný den přijíždí do Izraele z Egypta osm hráčů Alexandrijského policejního ceremoniálního orchestru. Mají zahrát na otevření arabského kulturního centra v Petah Tikva, ale pro chybu v komunikaci odjedou autobusem do Beit Hatikvy, zcela jiného města uprostřed Negevské pouště. Egypťané v policejních uniformách se seznámí s několika místními, kteří se zvědavostí reagují na jejich skupinu, jsou přátelští a obezřetní a během jejich návštěvy jim poskytují útočiště, jídlo, hudbu a společnost. V ten den už nejede žádná doprava do města a v pouštním městečku neexistují žádné hotely, kde by se mohli ubytovat. Majitelka malé restaurace Dina (Ronit Elkabetzová) je pozve, aby zůstali na noc v jejím bytě, v bytě jejích přátel a v restauraci. Následuje zvláštní noc tichých příběhů, přiznání a vzájemného pochopení. (TV JOJ)
(více)Videa (1)
Recenze (61)
Izraelská tvorba mne překvapuje čím dál tím více. Návštěva Kapely je film absolutně bez klišé, vtipný, vážný, vyváženy a především předkládá opravdu pravdivé a (subjektivně) sympatické sociálně-duševní pochody jednotlivých hrdinů, skrze problematice dvou jasně nejneznepřátelenějších světových náboženství, u kterých může aspoň někdy vyhrát lidskost nad krvelačným fanatismem. ()
Takový blízkovýchodní Ztraceno v překladu bez shoegazu a ikebany zato s arabskou kapelou. Jemný humor, který na vlně melancholie občas spadne do kalicha hořkosti. Vše výmluvně podtrženo lahodnou kamerou, která každý záběr podrží o trošičku déle než by se zdálo být nutné. Nadto z krásný milfy Diny se nedaj odtrhnout oči a charismatický Khaled (Saleh Bakri) si mě získal už jako Suleimanův otec Fuad v Čase, který zbývá, takže těch kraťoučkých 85 minut příjemně uteče jako voda. No a kapela zase odjede :) ()
Takové malé, téměř nevýrazné, obyčejné nic, které uteče jako voda. Ale velmi milé a sympatické. Téměř nic podstatného se zde neděje, dalo by se říct, že snímek ani zásadní příběh nemá. Kapela dojede, pojí, popije, pokecá a další den jede pryč:) Milé dialogy i atmosféra. A Ronit Elkabetz je kočka. "Kvůli tomuhle jsem strávil pět let na akademii, abych hrál pochody někde v poušti?" ()
pomalý nevtíravý artově laděný film, příběhem však jednodudušší a veškeré dění tvoří "běžné" rozhovory mezi všemi postavami a napětí většinou nedorozumění vzniklé rozdílem kulturních a náboženských postojů. Přesto však velmi lidské a decentní. Humoru tam tolik není a do komediálního žánru bych ho osobně nezařadil - jak je uvedené v infu o filmu. Dávám slabší 4* ()
Co se stane, když egyptská kapela přijede omylem místo do Petah Tikvy do Bejt Hatikvy? Celkem nic, autobus zpátky už nejede a díky majitelce místního trafiko-bufetu seženou nocleh u ní a jejího kámoše. A vztahy se můžou rozvíjet. Rozhovory, poznávání, srážka kultur. Film není o politice ani o izraelsko-egyptském napětí. Je prostě jen o lidech. Dobře natočený snímek s příměsí exotiky, neznámých jazyků, ale i všem lidem srozumitelných druhů komunikace. Pro znalce místních poměrů ještě o mnoho zábavnější. 90% ()
Galerie (23)
Photo © Bleiberg Entertainment
Zajímavosti (1)
- Film byl státem Izrael oficiálně vyslán do soutěže o Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, ale protože se v něm mluví převážně anglicky, byl Akademií diskvalifikován. Místo něj tedy Izrael nominoval film Beaufort (2007). Angličtina ve filmu slouží jako dorozumívací prostředek mezi egyptskými Araby a izraelskými Židy. (Iggy)
Reklama