Náměstí Spasitele

Když si přečítám okolní - ty ne zcela pozitivní - komentáře, nemůžu se ubránit pocitu, že současná hollywoodská přesycenost umělými příběhy je vlastně stále ještě nepřesycenost.. Ale co se divím, přece si nebudu myslet, že mainstream bude někdy poražen art-filmy. Pojďme k věci..snímek je lehce nekonzistentní, nemá gradace, místy trochu nudí. Tak trochu připomíná opravdový život, a když už se blíží ke konci, zjišťujete, že jste mu vlastně celou tu dobu rozuměli až moc dobře.. (27.03.2008)

Ještě teď uvnitř pláču... Vztahy jsou zvláštní věc... Umocněno jakýmsi začarovaným kruhem peněz a jejich nedostatku a jejich nezbytnosti, do něhož nás úlisně svádí současný životní trend v podobě splátek, úvěrů, hypoték, školních a jiných potřeb dětí, aby nezaostávaly ve výbavě za svými vrstevníky, jako by náš život redukovalo jen na to, jak na tento začarovaný kruh vyzrát a neztratit se v něm. Nebo lépe řečeno neztratit v něm sám sebe, což se evidentně stalo všem hrdinům tohoto filmu. Nejvíce pak představitelce role mladé matky, jejíž cesta je od samého začátku jen volným pádem do propasti beznaděje, jež nemá dno. Film má otevřený konec, takže je jen na divákovi určit si, kde se ono pomyslné dno nachází. V duchu si přeju, aby ho našla i hlavní hrdinka filmu a mohla se od něj odrazit a změnit své směřování v životě... aspoň trochu toho malého světélka by filmu neuškodilo. Je tam jen jeho odlesk v posledním činu jejího manžela, ale to už bych prozradila více, než by chtěl ten, co se rád nechává překvapovat. A opět nemohu nedodat, jak mě stále nepřestává udivovat, že se podobně silně zpracované příběhy nenatáčejí i u nás. (03.07.2011)

Abych byl upřimný, mně subjektivně (narozdíl od některých zdejších četbou a opisováním >životnězkoušených< postpubertálních rádobymudrlantů - ahoj Marku, jak to máte u vás doma?) budou vždy milejší tyhle >hyperrealistické< - i když svým způsobem samozřejmě formou z principu mírně nudící (...jako v tomto případě třeba některé současné polské...) - filmy o skutečných problémech lidského žití, než rádobycosiřešící pitomě stylizované vyhláškované a stádu se podbízející kraviny tuzemské provenience. Nakonec - kolik rodin v našich končinách a poměrech skutečně řeší obdobné problémy, že... . . . P.S. A jaké z toho filmu plyne naučení? Žádné. Snad jen - když už ty věci jsou jak musí být, aby si lidi nedělali zbytečně ze života peklo... Ale raď babo ve chvíli, kdy je každá rada drahá... Spasitel zase nepřišel. . . . °-/ - - - - - (Poprvé viděno 20.6.2011 na >nespasitelném prostoru< , hodnocení 200., komentář zde jako čtyřiadvacátý - 20.6.2011) (20.06.2011)

V tomto případě nesouhlasím s nálepkou nudný film. Naopak. Příběh nám vlastně ukazuje celkem slibně se rozvíjející vztah manželů i s jeho všednodenností, která pro někoho může být i nudou. Poté co se nakupí sled mnoha nezáviděníhodných událostí poznáváme, že právě všední starosti jsou vlastně to obyčejné štěstí. Charaktery jednotlivých postav jsou podle mne naprosto reálné a bohužel opravdu ze života. Zase jedno pěkné psychologické drama, které nikdo z nás nechce prožít na vlastní kůži. (22.06.2011)

Depresivní, reálný a kvalitní film. To jsou slova, která si myslím Náměstí Spasitele věrně vystihují. Snad každému bylo při sledování líto Beaty i jejího "finálního řešení", asi každý chtěl pŕi hádce Beaty a její tchyně vrazit té staré rašpli jednu pořádnou do obličeje a o Bartekovi radši ani nemluvit. Zase na druhou stranu nikdo není ani dobrý ani zlý a motivace jednotlivých postav se dají logicky vysvětlit. Život přináší různé situace a problémy a je jen na nátuře lidí, jak se s jednotlivými strastmi porvou... V případě Náměstí to porvání příliš šťastné nebylo. Vyjma ne zcela zvládnutého konce (souhlas s uživatelem s okouzlujícím jménem "Pisoarec"), kdy jednání postav nedává úplný a naprostý smysl (ale zas na druhou stranu, co dává v životě smysl?) věrohodně zachycený příběh jedné rodinné tragédie. O to věrohodnější, že se teoreticky mohl přihodit komukoliv z nás. V porovnání s filmem s podobnou atmosférou - 4 MĚSÍCE, 3 TÝDNY A 2 DNY však Náměstí pokulhává a přes všechnu syrovost a naturalismus mu cosi chybí k dokonalosti. Možná místy příliš prostříhaný děj (i když i to se mi líbilo-do té doby, než to začalo být chaotické příliš), či příliš neprůbojná Beata... Těžko říct... Ale i tak slušných 70%. (12.02.2008)