Iki-jigoku

Tak tohle se Japoncům skutečně povedlo! Iki-jigoku už od prvních minut postaví diváka doprostřed nelítostného krvavého pekla, z něhož se po dalších sto minut nemá šanci dostat. Nesmírně strašidelná atmosféra, úderná hudba a šílené praktiky psychického i fyzického teroru se mi natolik zaryly pod nehty, že jsem se ani neopovážil podívat se na hodinky. Odměnou jest zajímavá pointa a dobrý pocit ve zvrhlém slova smyslu. Pokud nebudete čekat gorefest ve francouzském stylu ala Inside, budete se perfektně bavit. Psycho, napětí, nefalšovaný strach. Tohle si prostě nenechte ujít. (22.03.2011)

Ja si niekedy píšem poznámky, aby som potom mohol napísať vierohodný komentár, lebo niekedy nestíham a tak na daný film by som zabudol. A začal som text takto: zobrať si dve fuchtle do domu, ktoré ani nevedia odpovedať na normálne otázky,podla mňa by to urobil len somár a tieto dve cundry ani dobre nevyzerali. Tak logika tu veľakrát nebola. Ďalej, bolo zaujímavé sledovať ako rodina verí viac cudzím ľudom, ako vlastnému bratovi. Naozaj ma iritovala totálne tupá forma. Potom prišla jedna scéna, ktorá mi to všetko vyjasnila a tak tu je môj pravý komentár: Vo finále mi to došlo, že to bola len hra režiséra a scenáristu a tých viacero nelogickostí vo filme , rázom pochovalo skoro dokonalo nepredvídateľné finále. Chcel som tomuto filmu dať odpad, ale po záverečných titulkoch som nadšený a tak 4* si určite zaslúži. (22.09.2015)

Vidět to v rámci festivalu Otrlého diváka, kde za podpory publika se vybuchne smíchy při každé exploitační/absurdní scéně, tak bych se skvěle bavil. Tohle domácí trýznění mončičáka na vozíčku jednou bábou a mladou rašplí bylo pro mě spíš k uzoufání nudné. Pravda, začátek vypadal slušně a i ten mrtvolný pohled starší dámy se jevil docela děsivě. Jenže Iki-jigoku později působí hodně komicky a dost lacině, takže vysoko s hodnocením nepůjdu ani kdyby mi měil kleštěma trhat zub nebo házet do mě šipky! (01.09.2014)

,,JDI MAMI. NAJEZ SE....“ /// (dovoluji si upozornit, že komentář může obsahovat spoilery, i když na konci filmu je těžko říct, co je spoiler, co skutečnost, co fikce a co moje halucinace…)/// Host do domu, klacek do ruky! začne si už brzy říkat Yasu, chlapec vodkázanej na vozejček. A to ani neviděl, jak holčička papala pejska, jak to paní schytala bejsbolkou (a vočička jí spapal brouk) a pána, kterej se vyděsil a pak hned umřel. Na sekeru. Když se jeho šikmý voči začnou protahovat ještě víc, měl bych vrnět blahem. Místo toho – ,,no bóže, tak na něj hodily žížaly!“ Smrdí to takovou tou starou filmařinou – děsivě děsivá hudba, zvláštní filmařina (hlavně kamera), dialogy (co bys chtěl kurva poslouchat?...). Dvě kundy jsou zralý akorát tak pro hrobníka a ne k ubytování jako návštěva a boj mezi dobrou a zlou stranou v rodině, která nechce svý problémy tahat na veřejnost je zaobalenej do lehce sadistickejch hrátek, který jsou zřídka dotažený do ,,konce“.. ,,No bóže, tak mu daly misku plnou brouků.“ To je pičovina! Prej ,,SEMENIŠTĚ ZLA“. ,,No bože, tak maj doma šipky. Kladivo…“ Naštěstí se ségra vrátila - ,,CO SIS TO UDĚLAL? VEZMU TĚ DO POKOJE.“ No co chcete ještě slyšet? (řekni ještě to, že nefunguje telefon!). Telefon nefunguje! Bože to je pičovina! – s důrazem na efekt vyděšený tváře. Šílenej film, šílení herci, scénárista, skladatel, kameraman, režisér, distributor, divák…to by měl vidět Lars! Mrdá vám? Tak to jste zváni! (jo a ještě takhle... no to je teda píčovina...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky mě zajímalo jaký to je, když polejete péro vodou a vyzkoušíte paralyzér. 2.) Když mi bylo 9, strkal jsem tam holkům žárovku. Teď je mi (nechcu to slyšet!!!) 3.) Léta se věnuju studiu oboupohlavních siamskejch dvojčat. 4.) Páč furt říkám, že každej vozejčkář má trpět! 5.) Thx za titule ,,koleso“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.09.2012)

Hodně překvapivý film, tedy ne že bych z něho byl bůhvíjak odvařený, ale... prostě mě překvapil. Po slibném začátku (brouk a očičko) mě trochu znudil horrorově středoproudový střed, který navíc vyvrcholil abnormálně stupidním chováním postav (Jasuhito a Mami) při tortuře. Už jsem si vduchu sumíroval koment, ve kterém sepsuju scénáristu, ovšem tak libová fantasmagorie, jaká se rozehraje v závěru, mi vzala slova z úst. Povedená rodinka, která když se sejde, je rázem srandy kopec. Plesnivá baba se svou anorektickou vnučkou jsou hodně divné, ale tatík se starším synkem jsou už fakt mimo tabulky - japonci potvrdili pověst podivínských šílenců. Škoda jen toho vysvětlujícího realistického epilogu, já bych to býval nechal bez něho, ať má divák pořádně zamotanou šišku... Nejlepší moment: asi syrový oční dezert pro panímámu, mňam! (11.09.2014)