Séraphine

Vskutku zvláštní bytost ta Séraphine byla. Téměř nevzdělaná uklízečka a pradlena puzená neodbytně k malování. Už jenom tohle je čiročirý zázrak. Hlavní hrdinka je vystižena přesně, obdiv k takovému herectví, které dokáže zobrazit naivitu i šťastné prožívání prostých radostí, stejně jako padání do hloubek zvláštní mysli, které už běžný svět nesnese. Ta žena skutečně uměla mluvit spíš s anděly než s lidmi. Snímek dobře vystihuje i dobu a prostředí, ve kterém Séraphine žila, možná k její škodě, protože ona by se hodila spíš do časů raného křesťanství nebo gotické zbožnosti. Pokud by ji tedy rovnou neupálili. ___ Nedokázala jsem se však na film naladit. Jeho hloubavé a bloumavé tempo mi nesedlo, možná jen momentální náladou. Taky mi překáželo, jak na část filmu Séraphine téměř zmizela a vyprávění, které se dosud točilo kolem ní, najednou začalo popisovat život jejího objevitele. SHRNUTÍ: Když vám rozumí andělé, zatímco lidé ne. (19.02.2022)

Přes první půlhodinu Séraphine jsem se překodrcala až na třetí pokus. Jde o velmi, velmi zdlouhavý (mám pocit, že se někdy zdlouhavost nevhodně zaměňuje za evropský styl) životopisný snímek. Určitě by snímku prospěla kratší stopáž, nicméně mu neupírám nesporné kvality..... herecký výkon Yolande Moreau, citlivou kameru a především seznámení s osobností malířky, jež mi byla po hříchu utajena. (03.07.2014)

Francouzskou malířku Séraphine de Senlis jsem vůbec neznala, než jsem zhlédla tento film pojednávající o jejím nelehkém životě a tvorbě. Jde o velmi dobře zpracovaný životopisný snímek, který však někoho může odrazovat svým pomalým tempem a více než dvouhodinovou stopáží. Séraphine byla prostá žena, která nedostala do vínku mnoho půvabu ani rozumu, nicméně měla krásnou duši, jež dokázala otisknout do svých fantaskních obrazů, z nichž doslova sálá okouzlení přírodou. A já zůstávám v němém úžasu nejen nad jejím naivním uměním, ale i nad hereckým koncertem Yolande Moreau v titulní roli. (75%) (10.03.2022)

Tak obrovská byla a tak křehká ve svých náladách; kdy propadala smutku, že její zvěčněné květiny jsou pouhým výplodem primitiva, který mimoděk vyměnil hadr za štětec. Že není jen loutkou, která jakousi náhodou byla objevena v zatuchlých zdech francouzské honorace. Tam to začalo a tam to mělo končit. Yolande je úžasná, taková zkroušená bludička, která nemluví - spíš se vyjadřuje skrz plátno. Usíná s představami, že se zavděčí andělům, aniž by si všimla, že jí všechno utíká skrz prsty, že se jí urousané, zpité vlasy až příliš často vpíjejí do maleb. Přál bych si, aby film byl jen o ní. Detailně s ní šel přímo do nitra hlavy, kde by vyplula na povrch minulost, která ji nutila měnit obvodové zdi v umění. Andělé byli, myslím, zástěrkou. 70% (17.11.2012)

Nehezká Séraphine mi přišla v některých scénách až krásná a mnohý z jejich obrázků bych si ráda doma pověsila. Nejvíc mě ale okouzlila její dílka z doby, kdy její umění prý ještě nebylo tak vyzrálé. Zářila z nich stejná čistota a jednoduchost, jako z malířčiny duše. To, jak se Séraphine začala později měnit a zdála se být mamonem přitahována více než samotným uznáním svých děl, bylo možná způsobeno už její počínající duševní chorobou. (12.12.2014)