Nezávislost Rumunska

Slibným začátkem rumunské kinematografie a přitom rumunskou světovou premiérou, po níž následoval trapný pád, byl film Nezávislost Rumunska z roku 1912. Ve své době to byl vůbec nejdelší hraný celovečerní film na světě. Vznikl o tři až čtyři roky dříve než mnohem slavnější (a umělecky daleko kvalitnější) Griffithovy snímky Zrození národa (The Birth of a Nation, 1915) a Intolerance (1916). V původní variantě trval 120 minut, z nichž nám zbyla jen devadesátiminutová verze.
Iniciátory myšlenky natočit tento film byli herci Constantin Nottara, Aristide Demetriade, Vasile Toneanu, Ion Brezeanu, Nicolae Soreanu, Petre Liciu a také mladý Grigore Brezeanu, vedoucí výroby a duše celé akce. Oslovili bohatého mecenáše Leona Popesca, majitele Lyrického divadla v Bukurešti, a těšili se také silné podpoře rumunské vlády a armády. Dostali tak k dispozici veškeré potřebné vybavení (včetně vojenského) a také řadu vojenských poradců. Kamery se dovezly ze zahraničí, byli pozvaní i zahraniční kameramani. Filmový materiál se zpracovával v Paříži.
Premiéra se uskutečnila 2. září 1912 v Eforii, v největším kině v Bukurešti. Přes veškeré nedostatky (mj. příliš teatrální herecké výkony, někdy až směšné chyby vojenských komparzistů, které se režisérovi nedařilo kontrolovat) se snímek setkal u diváků s kladným přijetím.
Film je přesto zajímavý obrovskými rozměry zvolené tematiky, vysokými uměleckými ambicemi, vlasteneckým záměrem, na svou dobu nesmírně profesionálním střihem a také několika inovacemi v oblasti filmové produkce a distribuce. Lze ho proto bezesporu považovat za první krok rumunské kinematografie v oblasti filmového umění.
V roce 2007 natočil režisér Nae Caranfil snímek Nakonec zůstane ticho, který celou událost věrně a podrobně popisuje. - Mircea Dan Duta (Letní filmová škola)