Kletba Měsíčního údolí

Ne tak špatné jako žánrově podobný Zlatý Kompas, ale vůbec ne tak dobré jako třeba Letopisy Narnie. Mám ráda Britské fantasy, ale musí mít určitou myšlenku, nebo nějakou metaforu skrytou mezi těmi všemi jednorožci, mluvícími zvířaty, kouzly, a spanilými princeznami. Tohle mi přišlo jako od každého trochu, jako by se režisér nemohl přesně rozhodnout co zamýšlí. Líbila se mi výprava, a přistihla jsem se jak si pozorně prohlížím kostýmy, nevím jestli byli dobré, nebo špatné, ale mě zaujali a líbili se mi. Právě díky své zvláštnosti. Žel ale, Dakota mi připadá jako neskutečně nevzhledná mladá dáma, a celý film jsem měla dojem že je to převlečený nehezký mladík. Ostatní herci mi nijak nevadili, a vůbec v celém příběhu nebylo nic co by se mi nějak hnusilo, nebo co by se mi vyloženě nelíbilo. (Vyjma Českého dabingu který se mermomocí snažil z této pohádky udělat nesledovatelnou frašku) Ale na druhou stranu tam nebylo ani nic co by mě nadchlo, nebo ve mě nechalo nějaký hlubší dojem. Taková oddechovka na jedno použití. (03.01.2012)

Scénář: Graham Alborough, Lucy Shuttleworth .. Sterilní propojení dvou světů, staroanglického venkova a přídavné historické fantasy. Průměrný příběh, který je v jádru tak ohraný, že z toho ani Gabor Csupo nedokázal vykřesat poutavou podívanou. Snaživé po herecké stránce (Dakota Blue Richards se nám zapracovává a pro úsměv Nataschi McElhone mám slabost), se slabými triky, skromnou výpravou, kapkou infantilního humoru a výsledkem, který (a to ještě ztěžka) nadchne jen dětské zástupce z řad obecenstva. ___ V podstatě vzorová sériovka současného filmového formátu "dětská pohádka." 40%. (01.06.2009)

Po výborném Mostu do země Terabithia jsem i přes slabší ohlasy očekával od Csupa parádní pohádkovou jízdu, které jsem se skutečně nedočkal. Terabithia přece nějaký ten úspěch měla a maďarský režisér s ní předvedl, že za málo peněz se dá vykouzlit hodně osobité muziky, a tak se mi nechce věřit, že by zrovna Kletba měsíčního údolí byla tím nejlepším scénářem, který mu prošel rukama. Ta Kletba, která je jen směsicí pohádkových klišé a karikatur postav, které mají k životnosti stejně daleko jako herecký projev Roberta Pattinsona. A označení karikatura by mohla většina postav brát jako kompliment, protože například hlavní postava filmu to nedotáhla ani k ní. A bohužel musím říct, že selhal i Csupo, který se tentokrát nemohl opřít ani o scénář ani o herce, kteří zde většinou odvádějí „televizní“ minimum. Ona vlastně celé měsíční údolí složené z jednoho lesa a dvou zřícenin jakoby svou výpravou a zalidněností vypadlo z televizní pohádky, kvalita ČT 1, vysílací čas 13:00, sobotní odpoledne. Tváří v tvář tomu ale stojí překvapivě ne úplně špatné efekty, které jsou dokonce místy na projekt podobné úrovně megalomanské. Hlavní záhadou ale zůstává, kam se poděla Csupova svěží režie, ze které nyní zbyla jen směsice neinvenčních záběrů s omšelým vizuálem a v pár flashbackových sekvencích i snahou o pohádkový look. Žádný pohádkový feeling se i přes všechny ty pohádkové trademarky do filmu vtěstnat nepovedlo. Velké zklamání. 50 % (28.08.2009)

Gábor Csupo po zajímavém Mostu Do Země Terabithia dostal na starosti koprodukční "menší" fantasy, a natočil... něco, o čem bych řekl, že je to standardní pohádka, kdybych tím svým způsobem neurážel to, co je na Moonacru zajímavého. Prostě je to obsazené kvalitními herci (BTW je zajímavé vidět, jak Dakota povyrostla, a jak by tedy mohla vypadat v pokračování Zlatého Kompasu, které nikdy nevznikne, a BTW2 nechápu, jak to Natascha McElhone dělá, ale vypadá, že od Truman Show nebo Ronina nezestárla), má to takové očekávatelné vtípky, standardní atmosféru a lehce netradiční stylizaci, celkem slušně se na to dívá, a díky hercům to docela funguje i ohledně emocí - ale scénář, respektive dramaturgie, mají bohužel k povedenosti docela daleko. Toho času nelituji, bylo to sympatické, byť ne úplně obvyklé (a evidentně to spoustě lidí vůbec nevyhovovalo), takže nemám problém dát 70%. Ale to je naprostý strop;) (26.01.2013)

Mám ráda pohádkové motivy o tajemných místech a dávných záhadách a tenhle film zprvu působil slibně, i když ne originálně. Jenomže, když se začne něco dít, tak se to děje bez nějaké vnitřní logiky. Hrdinka prostě buď někoho potká, kdo jí něco řekne, nebo na něco náhodou hned narazí a tak je to pořád. _____ Snímku příliš neposloužily ani některé podivné kostýmy - třeba, proč nosí hrdinka pořád vzadu vhrnutou sukni nebo proč se mladík z nepřátelského klanu obléká, jakoby jeho vzorem byl film Mechanický pomeranč? Vychovatelka je k uzoufání klišovitá postava a její neustálé krkání je lacině podbízivý gag pro dětské publikum. Konec nenabízí žádnou katarzi. (27.09.2017)