Pohřeb v Berlíně

Keď sa rozhodnem pozerať nejaký špionážny film, tak sa lepšie pobavím na Pohrebe v Berlíne, než na hociktorej bondovke. Skvelý Michael Caine, množstvo hlášok, atmosféra šesťdesiatych rokov v rozdelenom Berlíne. Potiaľ dobre. Problémom bol scenár, v ktorom je zrejmá snaha vytiahnuť z knižnej predlohy do filmu čo najviac. V poslednej štvrtine filmu sa to už začalo podobať na nejakú odnož vedomostnej súťaže, v ktorej ide o to, ktorý divák si zapamätá najviac z komplikovaných interakcií medzi jednotlivými postavami. Pokiaľ film neberiem príliš vážne, tak na pobavenie pamätníkov je veľmi vhodný. (31.08.2014)

„V noci jsme chtěli jít přes zeď na východ... Z Východního Berlína se můžeme dostat do Československa a odtamtuď do Švýcarska.“ WTF, co to bylo za slátaninu? Tenhle film mě dost zklamal. Čím více filmů z doby studené války o přechodech či špionážních akcí přes železnou oponu vidím, tím ještě více zpětně oceňuji režisérský um, s jakým Jiří Sequens natočil vybrané díly Majora Zemana na toto téma, leč možná ideologicky podbarvené. Ani se nedivím, jak byl seriál o mjr. Zemanovi populární v řadě dalších evropských zemích, Bílé linky a Modrá světla měly skutečný spád, napětí a Sequens z papírově nezáživných příběhů o cestě za získáním dokumentů pro rozvědku vytesal přímo dobrodružnou podívanou s pohltivou atmosférou. Z režisérů tematicky spřízněných filmů může Sequensovi dle mého názoru konkurovat jedině Claude Pinoteau (ve filmech s Linem Venturou Mlčenlivý a Sedmý terč), s mrknutím oka nad drobnými přešlapy v Roztržené oponě možná ještě Alfred Hitchcock. Jinak je eurospy (nejen) o cestách napříč Zdí často obrovská bída nejen v zbytku domácí tvorby, ale evidentně i v zahraničí. Pohřeb v Berlíně bohužel nemá po většinu času (snad s výjimkou závěrečné přestřelky) žádnou hutnější atmosféru ani kus dobrodružství, mimo hlavní postavy bohužel ani moc pokusů o humor, zato mu v druhé polovině nechybí třeba obrovská nepřehlednost v postavách, komplikovaných vztazích i plánech. Michael Caine se z celých sil snaží tuhle bídu zachránit, nebrát postavu svého agenta Palmera vážně a nutno mu k dobru přičíst, že se mu to díky občasným hláškám a značnému nadhledu docela úspěšně daří, byť mě Caine nedokázal chytnout až natolik, aby mě bavil tento film i jako celek. Jinak z celého toho spektáklu mě výrazněji zaujala jen ta úvodní cesta jednoho uprchlíka přes Zeď v jeřábním nákladu. 40% (01.12.2020)

Pokračovanie o agentovi Palmerovi už vykazuje viac podobné znaky s bondovkami. Príbeh sa točí v inej krajine, ešte k tomu komunistickej, takže to má svojskú atmosféru. Dé-dé-er bola vtedy v kurze. Suchý britský humor preskupuje celý film a po vzore prvého filmu v ňom chýba akékoľvek napätie. Ale na nudu sa sťažovať nemožno. Scéna, kde prevádzajú rakvu cez most je fanúšikom seriálu MacGyver veľmi dobre známa. Takmer kompletne bola vystrihnutá z tohoto filmu. V MacGyverovi končila tak, že rakvu vyhodili do rieky a Mac odfrčal na drevenom vodnom skútri, ktorý tvoril trup onej rakvy. (05.03.2019)

Oceňujem hlavne jednoduchý, politicko-špionážny príbeh s priamym ťahom na bránku, takže nebol problém orientovať sa v tej špionážnej motanici a menách. Obyčajne mávam s filmami s podobným námetom problém, tu som ho nemal. Zároveň však musím konštatovať, že ma náplň dejovej linky nejak zvlášť neoslnila, prišla mi dosť nezaujímavá. Ale M. Caine sa snažil a hlavne tam hrala krásna Eva Renzi, takže aspoň bolo na čo pozerať. 60/100 (01.04.2016)

Reziser Guy Hamilton /Devil´s Disciple, Goldfinger/ natocil len nudny spionazny film, ktory nema poriadne tempo a pribeh divaka vobec nestrhne. Esteze velikan strieborneho platna Michael Caine natocil roku 1969 kultovy Italian Job. Funeral in berlin je len nudny spionazny film, nic viac : z ucty 60 % (28.04.2015)