Reklama

Reklama

V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (51)

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Hmm, chlast je sviňa a pokud jste sobaři ( pro neznalé, to je chovatel sobů) kdesi v norském Laponsku můžete velmi rychle prochlastat celé stádo, když si nedáte pozor. Sobař ale není jen tak ledajaký ochmelka a dokáže se tomuhle démonovi vzepřít, stačí trocha pravé víry ( no jo, no, dřív měla větší sílu než sezení alkoholiků) a najednou se na mizině ocitne hospodský.. jenže pokud je to taková svině jako ten v Kautokeinu nebude to mít sobař tak jednoduché a bude se muset postavit nejen flašce,nýbrž i systému, kde ten zná toho a ten zas toho... Rebelie v Kautokeinu neměla asi příliš velký historický význam, ale Aslak je pro Laponce zřejmě totéž co pro Chody Kozina..je to srdcová záležitost . Nils Gaup,sám Sám, natočil prostou a jednoduchou poctu těmto odvážným lidem, sice až na výjimky bez výraznějších dramatických momentů,ale koneckonců ono to zas tak nevadí, ten sever je prostě takovej chladnej. ()

Reklama

eLeR 

všechny recenze uživatele

Ja len dúfam, že to všetko stálo za to a že sa tí ľudia vtedy poučili. Všetko sa v tom filme odohrávalo veľmi rýchlo a ja som si s nikým nedokázala vytvoriť nejaký hlbší vzťah. Veľkým plusom bola krásna, ale drsná severská príroda a ešte krajšia hudba. A poučenie? Alkohol je metla ľudstva a veľakrát môže a aj napácha riadnu skazu. 3,5* ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Nádherný příběh z dalekého Severu. Příběh o zkázách, které způsobuje alkohol i náboženský fanatismus. Nátlak a vydírání ve jménu Božím aneb církev ve službách moci, vlivu, majetku. Církev, likvidující ovečky s vlastními názory, poslušné držící ve spárech mocenských zájmů. "Pane, odpověz mi, proč se nemohu kát." Plný počet. ()

Ten Druhy 

všechny recenze uživatele

Vrchnosť drží ľud v nevedomosti, rafinovane podporuje jeho alkoholizmus, zdiera ho a zarába na ňom. Niekto však prekukne tieto úžernícke praktiky, presvedčí ostatných, ktorí vezmú osud do vlastných rúk a postavia sa na odpor. Je to konflikt najmä sociálny, a aj národný (nórsko-saamsky). Kautokeino-opprøret obsahuje silný a drsný príbeh z 19. storočia s presahom do súčasnosti. Je to príbeh o cti a zadosťučinení, ktorý zobrazuje boj malého národa proti nespravodlivému systému aj so svojimi vlastnými démonmi. Zostáva po ňom krv na snehu: mŕtve soby a zmarené ľudské životy. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Natáčanie filmu prebiehalo na severe Nórska, v okolí skutočného mestečka Kautokeino a tiež pri Målselv. (MikaelSVK)
  • Pracovným názvom filmu bolo označenie Kautokeino 1852. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama