Vítej v džungli

Ruggero Deodato síce nie je žiaden režísérsky fenomén, v pomyselnom súboji s Jonathanom Hensleighom však aj s odstupom štvťstoročia jasne víťazí rozdielom troch tried. Jeho Kanibalovia, nech už je to film akokoľvek kontroverzný a pohoršujúci, boli strhujúci, napínaví či dokonca šokujúci... toto všetko Hensleighovo Vitaj v džungli silne postráda, snímka je práve naopak otravná a zbytočná. Či sú horory o antropofágoch schopné filmového zmŕtvychvstania a konfrontácie so súčasnými hororovými trendmi, to zrejme ukáže až remake kultového Cannibal Holocaustu... (27.05.2010)

V 70tých letech minulého století vznikl v Itálii zajímavý subžánr, a to kanibalské horory... při sledování těchto filmů, jsem si nejednou položil otázku: Může být něco horšího, než Italské kanibalské horory??? A Bůh mi po letech mlčení odpověděl: Ano může! Jejich americké remaky :o( A jak už to u pánbíčka bývá, zase měl ten filuta pravdu. Předělávat v dnešní době politické korektnosti filmy plné sexu, násilí, drsných gore efektů... je stejně hloupé, jako kdybyste udělaly remake pornofilmu a vyškrtli ze scénáře všechny erotické scény. Co zbude je nuda, nuda a zase nuda... (17.04.2008)

Už X rokov sa hovorí o tom, že Američania chcú urobiť remake kanibalskej klasiky Taliana Rugera Deodata CANNIBAL HOLOCAUST. Hovorí sa to i v r. 2009. Ale už pred rokom natočil biedny scenárista (JUMANJI, ARMAGEDDON) a režisér (KAT) Hensleigh niečo, čo sa na slávnu klasiku ponáša tak veľmi, až to prestáva byť vtipné. Nepochybne môže byť reč o nepriznanom remaku. Keby som bol Deodato, určite by som zvažoval žalobu (už za vykradnutie legendárneho záberu s nabodnutou ženou). Hensleigh nemá šancu vytvoriť také kontroverzné dielo s presahom, ako Deodato počiatkom 8O. rokov. Naopak, nakrútil len ďalší (kvázi)dokument s akože realistickou kamerou. dej pojednáva o štyroch nesympatických, nadržaných , mladých hovadách, ktoré v Novej Guinei hľadajú pred desaťročiami sa tu za veľmi záhadných okolností stratiaceho syna boháča Rockefellera (mimochodom bez irónie: vynikajúci nápad!). Tam, kde Deodato provokoval (otvorené sexuálne scény), znechucoval (gore, zvieratá) a opantával (uhrančivá výprava, hudba, atmosféra), tam bezradní Američania ponúkajú plieskanie zadočkov v hustej tme. Najlepší je záver s Rockefellerovými nohami. (08.03.2008)

Některým filmům pomalejší rozjezd odpouštím, ale čeho je moc, toho je příliš. Když se prvních 55 minut nic neděje a všechno, kvůli čemu se hororový fanoušek na film dívá, se odehraje v posledních 25 minutách a ještě tím stylem, že vlastně nic není pořádně vidět, je něco sakra špatně. Vždyť motiv kanibalů poskytuje takovou škálu možností, ale ve Welcome to the Jungle se neobjeví ani jeden zajímavý nápad! Natáčení alá amatérská kamera navíc působí značně nevěrohodně a osud postav je vám ukradený. Dvě hvězdičky za pěknou přírodu, pokus o obnovení kanibalského žánru a za to, že ta poslední půlhodinka byla jakž takž koukatelná. (23.11.2007)

Konečne "slušný" kanibalský film, ktorý na rozdiel od talianskych nie celkom normálnych "klasikov" nepovažuje zabíjanie zvierat za cool ingredienciu daného subžánru a nerobí z detailného požierania alfu a omegu hororovej katarzie. Namiesto pocitu hnusu ponúka strašidelné dobrodružstvo (i keď veľmi priemernej kvality), ktoré fanúšika oblaží dosť efektívne pri polnočnej projekcii (čo bol môj prípad). Ak je fanúšik ľavicového zmýšľania, nepochybne ocení i zámerné (alebo nechcené, neviem) prirovnanie amerického imperializmu ku kanibalizmu (kto je trpezlivý, dozvie sa). PS: Tvorcovia mohli vyťažiť mnoho zo skutočnosti, že Michael Rockefeller nebol na Novej Guinei obťažovať domorodky (alebo koho), ale kvôli vášni pre domorodé umenie Oceánie (jeho rodina darovala množstvo takýchto artefaktov Metropolitnému múzeu), oni to naopak vôbec nespomínajú. (06.03.2011)