XXY

Velice komorní příběh dívky Alex, která skrývá před světem tajemství své oboupohlavnosti. Velké téma, ale zdá se mi, že prostě nebylo plně využito. "Něco" tomu chybělo. Bohužel. Mnohem víc bych rozvinula např. milostný příběh mezi Alex a Alvarem...Jinak při té scéně na pláži, kdy se spolužáci chtěli podívat, co Alex ukrývá v kalhotách, mi bylo neskutečně smutno. Jeden z mála emotivních zážitků při sledování filmu. (08.06.2008)

Zlovestné tri písmená, ktoré sú názvom filmu, označujú osobnú a rodinnú tragédiu ľudí, do života ktorých zasiahol jeden nadbytočný chromozóm. Na rozdiel od väčšiny ľudí majú problém so svojou sexuálnou identitou, pretože zdanlivo majú na výber obe možnosti, v skutočnosti žiadnu. Film zachytáva postihnutú v najzraniteľnejšom období života, v ktorom sa jej napriek všemožnej ochrane rodičov, dostáva nežiaducej pozornosti okolia i rovesníkov, vďaka ktorej si uvedomuje bezvýchodiskovosť svojho postavenia. Film je nakrútený citlivo, bez vytĺkania kapitálu z atraktívneho námetu. Trpí nedotiahnutosťou dejových línií, rezervy má i v detailnejšom vykreslení psychológie postáv. Určite však stojí za zhliadnutie. (08.11.2011)

Ja som film s hrdinom, trpiacim problémom ako Alex, ešte nevidel, takže minimálne originalitou ma zaujal hneď od začiatku. Bál som sa, že sa režisérka, podobne, ako by to urobila väčšina artových režisérov, uchýli ku konfrontácii so "zlým nechápavým" okolím a nechá Alex pod jeho tlakom trpieť. Dôjde aj na to, a je to veru najslabší moment filmu, ale väčšinou sa zaoberá jej vnútorným svetom a vzťahom s otcom a chlapcom, ktorého by sme mohli nazvať jej prvou láskou. Nakoniec je dôležitejšie mať rodinu, ktorá problémy svojho dieťaťa chápe, ako byť spoločensky "normálny" a pochopenia sa z ich strany nedočkať. Ale aj v tomto momente ostáva film podvratný a akoby prenášal utrpenie z Alex na ďalšiu dôležitú postavu filmu. (18.12.2012)

Křehké, minimalistické drama. Vyprávěné téměř beze slov, pomocí převážně detailních záběrů a vůbec precizní režie. O ohrožených druzích, o výjimkách a odchylkách. O vnímavosti. Oba ústřední mladí hrdinové naleznou intuitivně porozumění pro sebe navzájem; v jejich otcích se tu však zrcadlí dva rozdílné přístupy k životu: na jedné straně opravdový zájem o svou (nejen) práci, o záchranu raněných želv, na straně druhé chladná profesionalita plastického chirurga. Některé propasti lze překonat, s jinými je to horší. A nejhůř se překonávají ty, které zprvu vůbec nevypadají tak hluboce... (01.04.2008)

Velmi neotřelé téma s kterým jsem se v téhle formě zpracování snad setkala poprvé a byla jsem překvapená, kolik do tak choulostivé situace vložila Lucia Puenzo emocí. Při sledování XXY mně napadlo, kolik asi existuje mladých lidí, kteří jsou v podobné situaci a musí řešit téměř neřešitelné a s jakými vnitřními pocity, potažmo zranitelností musí bojovat, to už si vůbec nedovedu představit. A to nemluvím o rodičích, kteří takové břímě nesou také velmi těžce a například na tak pro nás triviální otázku jestli mají syna nebo dceru, neznají odpověď. Smutné, ale velmi dobře zahrané všemi hlavními protagonisty a na debutní snímek je to velmi povedené a s citem předložené drama. (28.08.2013)