Česká RAPublika

Rap po 12 letech zcela zamořil hudební scénu teenagerů a mám na něj už alergii. V dokumentu na otázku "Co tím chcete říct?" rapeři odpovídají: "Jen to, že jsme." Stejné východisko má i film – sdělí pouze, že rapeři existují. Filmová procházka po české hiphopové scéně – nechme stranou hlasy fanoušků, že pravá esa na plátně chybějí – je překvapivě krotká.Téma, od nějž by divák čekal šok a kontroverzi, má tvrdší jen slovník; jinak plyne mezi plkáním a situacemi, v nichž režisér Pavel Abrahám konfrontuje hrdiny s jejich předpokládanými protipóly. Tvůrci zjevně aranžovaná setkání připravili, rozjeli kameru a čekali, "co to dá" – nestane se však nic. Až na výjimky, k nimž patří dětinská debata na matrice, jsou vůči sobě oba světy ohleduplné, nikdo nikoho nepošle do háje, ať rapeři besedují ve škole či s jazykovými vědci. Navíc film budí dojem, že český rap postrádá osobnosti. Žádný strhující básník nebije na poplach, opakuje se smyčka tuctových sdělení. Kdykoli se hrdinové vyjadřují v jiném prostředí, těžce formulují – a na vlastní půdě předvádějí málo osobité drzosti, rebelie, vzdoru. Jen sprostá slova a fráze proti konzumu, což je dost nuda na tak provokativní látku. Nejzajímavější souboj svedou dýdžejové s triem vážné hudby a rapeři s Hanou Hegerovou, která jejich verzi hymny shrne "Nemá hlavu ani patu", a pak skvěle vystřihne. Profesionálové v poloamatérském filmu vyhrávají. (13.11.2020)

sonda do hlav hlavních představitelů českého rapu trochu připomínající český sen... dokument je to vskutku zajímavý, struktura je vcelku originální... ale film ve mně vyvolával dost smíšené pocity - naši přední rappeři mi tak trochu dokázali, že tihle lidi mají jistým způsobem nadání, avšak občas dokážou být prostě pořádně jednoduší. chvíli tím člověka baví, chvíli mu lezou na nervy. každopádně na tenhle dokument si hodinku a půl čas udělejte. 70% (10.05.2009)

Velmi zajímavý dokument ze světa rapu. I když tenhle styl nevyhledávám, některé pecky si čas od času poslechnu a myslím, že tvůrci si vybrali dobře, protože ti kluci, co tam jsou, patří k naší rapové špičce a mají to i v hlavě celkem srovnané. Ten film sice nedrží při sobě, ale některé scénky (matriční úřad, doktora lingvistiky) jsou neskutečně vtipné. JIné jsou zase trošku zbytečné, ale to vem čert. Určitě dobrý dokument, vřele doporučuju. A hlavně Hana Hegerová rulez!!! (22.06.2009)

Já se tedy zdržím bodování, neb ten rap mám rád asi jako Pavel Vítek kundy. Ale toto? No toto! Jsem fakt hustej přednašeč, protože dokážu vytočit bábu na úřadě. Moji debilní rodiče mi dali debilní jméno a já se chci jmenovat Jeffrey Dahmer, protože to byl bytelnej gurmán a jel v hustejch jedech. Protivná úřada nechce! No to mi poser prsa! A jsem rebel jako kráva, což se projevuje tím, že si na férovku zapálím špeka v žižkovském parku s partičkou místních niggas. A navíc na hulváta přiznám, že budu tRAPlovat, dokud to posype.Věru pecka lajfstajl. Wow. Kde byl Řezník? Na jatkách? Porcoval Hegerovou? (02.11.2016)

Velmi zajímavé nahlédnutí do české hiphopové scény. Možná je škoda, že se jedná jenom o Supercroo , protože zrovna oni jsou co se týče hudby samotné hodně strozí a jejich beaty jsou suše elektronicko-ušitrhající. Třeba PSH, Gipsy nebo Rytmus jsou hudebně úplně jinde. Z té trojky mě nejvíc bavil James Cole, jeho "lelek" nebo "zelnatý rap" mě opravdu dostal :D. Taky mi přidal nejinteligentnější. Toxxx je největší pozér a talent na texty má asi nejmenší. Ale příjemně mě překvapil , že má rád Hanu Hegerovou. Orion se choval občas trochu podivně (restaurace). Formálně je dokument nápaditý, konfrontace jsou zábavné, není příliš co vytknout. (02.05.2011)